Rusko rozhodně není baštou power metalového žánru. Z podobných destinací si vybavím pouze dvě výtečné kapely SUNRISE a CONQUEST, ovšem ty jsou až ze sousední Ukrajiny. A navíc zpívají v angličtině, neboť ruština, podobně jako náš jazyk, znamená celkem jistou červenou barvu na semaforu při snaze o vstup na světový trh. ARKTIDA tedy zřejmě nikdy nepronikne na pódia velkých světových festivalů, protože její zpěv probíhá v mateřském jazyce. Takže všichni z vás, komu tato řeč topoří automatické osypky, nečtěte dál. Nezaujatí naopak můžou ocenit slovanskou příbuznost, která se příjemným způsobem dotýká i hudby samotné.
Čímž mám na mysli vypjatější melodické motivy či popěvky a chvílemi velmi důraznou, dalo by se říci „kozáčkovitou“ rytmiku. Vše pak celkem mohutně dopinguje orchestrální složka, díky které muzika ARKTIDY získává náležitě pompézní charakter. Pointou je ovšem chytlavost těchto složek, jež dosvědčují, že tahle ruská parta má ve svých řadách velice schopného skladatele a tvůrce skladeb. Na webu sice není možné dohledat, který z nich to je, dle dostupného video materiálu bych si ale tipnul na klávesáka Dmitriy Mashkova, jenž při koncertním vystoupení vehementně podporuje publikum k ativní účasti.
Což ani nedá velkou práci, jelikož atratkivní struktura skladeb je mnohdy nakynutá k prasknutí a dokáže vtáhnout takřka okamžitě. Ovšem ne všechny písně tímto kladem disponují a nová deska v tomto ohledu lehce zaostává za debutem „On The Horizon“ z roku 2008, který slabé místo skoro neobsahoval (tam bych dával čistou devítku). Přesto je opět o co stát, a tracky, jako je úvodní nátisk „Who Created“, následné duo „Not Worth The Tears“ a „Another Land“, úžasně zpěvné hity „Wall Of Times“, „The Way Home“ či „Call Me“ rozhodně stojí za posluchačský hřích.
Stejně tak ale může zaujmout cover „Eagleheart“ od STRATOVARIUS, na kterém je odlišný pouze zpěv, ale protože zde mluvíme o ruštině, je to tak podstatná změna, že dodává této profláklé pecce podstatně jiný nádech.
Zpestření představuje i v techno rytmu vedený song „Active Line“, jehož refrén má nečekaně účinný efekt (viz divácká odezva na výše zmíněném koncertu).
Každopádně ARKTIDA představuje ideální alternativu pro všechny, kdo se nechtějí vzdát silných power metalových melodií, ale přesto hledají tak trochu něco odlišného. Ruský jazyk a občasná tamější folklorika tuto diferenci nabízejí, přesto si bohužel umím představit řadu posluchačů, kteří právě díky tomu hudbu této kapely předem odmítnou. Ona hudba je ovšem v obrovské řadě momentů natolik podmanivá, že je možné její předpojaté odsouzení považovat za velkou a zásadní chybu.
|
