Sedm let trvala brazilským Reviolence cesta k debutovému albu. I když si do jeho
názvu vetkli výraz "moderní", přijdou si na něm na své hlavně příznivci staré školy thrash
metalu. Samozřejmě, Reviolence patří k těm, kteří nemají potřebu vzývat kořeny absolutně se
vším všudy, takže určitou modernu lze zaregistrovat jednak v současném zvukovém kabátě,
jednak ve smysluplném křížení melodičnosti a agrese.
Výhodou Reviolence je, že jsou dostatečně variabilní, takže nenudí - nebýt zbytečného
"Intra" a "Quattra" udrží si tohle hodnocení téměř (podtrhuji téměř) do konce desky. Nedrží se striktně jedné šablony, nebojí se vykopnout rozjetý vlak z kolejí, pohrávat si s tempem skladeb. Co jim chybí, je jen špetka vizionářství, což v praxi znamená, že zůstávají jednou z normálních, lehce nadprůměrných kapel - kdyby jste vzali průměrné kapely a nahrnuli je na hromadu tak, aby
nahoře byly ty kvalitnější, tak lze předpokládat, že při odebírání z hromady by na Reviolence
došlo poměrně brzy.
"Modern Beast" těží především z razantních riffů, dynamické rytmiky a uječeného
vokálu Roda Starscreama (páni, tohle bych taky chtěl mít napsané v rodném listě :-) ). Na ten nemusí být snadné si rychle přivyknout, ale s postupem času tenhle variabilní a přizpůsobivý křik dokonale sedne do charakteru skladeb. "Modern Beast" drží kvalitativní laťku na celé ploše, jako vrcholy reviolentího snažení doporučuju nejpomalejší a skěle gradující „The Metal Church“ (název sám evokuje jeden z inspiračních vzorů kapely) a sekaně energickou „Violent Phoenix“, dokonalou nabídku pro všechny hroziče a headbangers.
Nebylo úplně nejšťastnějším řešením nacpat ty nejdelší skladby úplně nakonec. Pokud
lze totiž Reviolence něco zásadního vytknout, je to skutečnost, že jejich přímočarost nemá
potenciál utáhnout "příliš dlouhé" songy, v důsledku toho finále "Modern Beast" (dvojka „About Angels And Demons“ a „Abducation“) už začíná být poněkud, průhledné zdlouhavé a stejné.
Dobře vypečený chleba může zasytit a přitom chutnat i bez příloh - to samé lze říct i o nepřepláceném, syrově melodickém thrash metalu. Na "Modern Beast" nehledejte hity, ale dobře odvedené řemeslo bez kvalitativních výkyvů. Pokud vás vaše polovička zavře na tři dny na
diskotéce, praští-li vás Reviolence den čtvrtý přes uši, bude to božské požehnání. Vrátíte-li se
zrovna ze Sonisphere, patrně po nich v několika prvních kolech nešáhnete.
P.S.
Výše napsané již částečně neplatí. Roda Starscreama vystřídal u mikrofonu Ralph
Wiltemburg. Z dvoupoložkové ukázky, zaznamenané na singlu King Of The Night mám
dojem, že - pochopitelně, že Reviolence ze svého stylu neuhnuli ani o píd' - s Rodovým
odchodem, i přes to, že jeho vokálu nebylo až tak jednoduché přijít na chuť, Reviolence
ztratili kus své osobitosti.
|
