Léta páně zhruba před třemi lety mé mládě odebíralo časopis "Šťastná třináctka". Již samotný název dostatečně evokuje, na jakou cílovou skupinu bylo tohle čtivo zaměřeno. Byť mě obsah časopisu nijak nepohoršoval (vcelku vtipné čtení pro dospívající holky, zbavené exhibičnosti Bravíčka), jakési předsudkové spojení spolehlivě zafungovalo, takže si asi dokážete představit, jakou reakci vyvolal první pohled na debutové album řecké čtveřice Lucky Thir 13n "March Of The Young". A rovnou předesílám, že by vůbec nebylo od věci domluvit spolupráci kapely s časákem a cejdo přihodit jako přílohu. Holkám by to nezpůsobilo žádnou mravní újmu a některé z nich by třeba mohlo nasměrovat k poslouchání muziky s hlavou a patou.

V základu - tedy asi v sedmi případech -jsou totiž Lucky Thir13n taková neškodná, melodicko rocková, študentsky (z nedávno i dávno recenzovaných tuzemských počinů mě svým pojetím – nikoliv však kvalitou – napadají Idiot Princip) nevázaná kapela s čichem na melodie a poměrně solidním vkusem. S jen nepatrnou špetkou chuti k riskování a silným pudem sebezáchovy. Se zjevným poutem ke své domovině, projevujícím se v pohodě, uvolněnosti, ležérnosti a ledabylé eleganci. Možná, kdyby se tohohle kopyta byli přidrželi na celé desce, byli by jen příjemně tuctoví. Oni však zjevně mají potřebu aspoň některý z údů na chvíli ze svojí škatulky vystrčit a výsledkem těchto "úletů" jsou jednak jakýsi Amerikou (bohužel, sterilní čistota a změkčilost dost ubírá na kráse) načichlý mezistupeň "Get In My Way", nejodvážnější smysluplnou vložkou je zagrowlování a i celkově ostřejší výraz v "Rivers Run Dry" (tady bych viděl cestu), tvořící dva póly posluchačského spektra - tedy nejpovedenější i nejstrašidelnější (bavíme se o atmosféře) položku seznamu.

Ze vcelku pohodového rockového houpání vás vytrhnou punkem načichlé "Forever Free (March Of The Young" a " Yeah, I Want It", ze kterých intenzivně stříká šťáva a u kterých právě díky přímočarému uvolnění vůbec nevadí celková jednoduchost. Nenechte se však ukolébat, Lucky Thir13n neváhají sáhnout i k jakémusi pseudorockenrolu s gramo-quazi-rapováním a ještě navíc kousek "R'n 'R ", (ve kterém kapela zdůrazňuje výpomoc slečny Vivian a pána Dj Space a těm, kteří tuší, o koho se jedná, se hluboce klaním ;-) ) plácnou hned za zmíněnou životodárnou mízu, čímž krapet desce uberou kyslík. Zvláštní jsou i jakési pohádkové intro a outro, s náladou desky absolutně nesouvisející...

Chvíli jako by chtěli být Bon Jovi, ale chybí jim nadhled, vyzrálost a umění. Chvíli jako by chtěli být Motley Crue, ale chybí jim frackovitost, sebedestruktivní odvaha a pouliční špína. Ale chtějí být i sami sebou a tak přijmete-li jejich hru na chytlavé melodie a omluvíte občas až naivní postupy, dá se jim uvěřit. A kdyby nic jiného, tak z "Pochodu mládežníků" máte velkou šanci vyváznout s dost dobrou náladou.

www.myspace.com/lthirteen

Seznam skladeb:
01. Alibi (Intro)
02. Feels Like Coming Home
03. Get In My Way
04. Rivers Run Dry
05. Amazing
06. Another Memory
07. Forever Free (March Of The Young)
08. Yeah, I Want It
09. R'n'R
10. Operation Overload
11. Say Goodbye

Sestava:
Elias Elias - zpěv, kytara
Nash - kytara
Alex „Tze“ - baskytara
Tsaky Dee - bicí

Rok vydání: 2011
Čas: 48:20
Label: Rock n´ Growl
Země: Řecko