UMBRTKA je hodně nevypočitatelný projekt. Zatímco jednou to zavání silným průserem plným podivných skladeb bez hlavy a paty, jindy je to poměrně zábavná jízda (pokud je materiál stylově čistější). Do teď se ale podle mého nejednalo o nic extrovního, co by stálo za větší pozornost. O to více jsem pak nechápal humbuk, který se kolem Morbivodovy smečky začal pomalu ale jistě probouzet. Deska „Spočinutí“ je však jiná káva. Třináctka skladeb dává zapomenout na bývalou tvorbu a žije si svým vlastním životem, ačkoliv je zde evidentní určitá rozpolcenost, která kapele nedává dostatečné koule k tomu, aby se vydala čistě experimentálním směrem. Jednoduše řečeno – občas to ještě tak nějak blackově zařinčí. Pohodový poslech to ale bohužel narušuje a strhává komplet zpátky do průměrnosti... Naštěstí převažuje psychózní a značně neortodoxní část, které vévodí jasná trefa do černého – ženský zpěv (blíže neurčená zpěvačka). Skladby s ní jsou perfektní, neotřelé a jednoznačně zajímavé. Člověk si vzpomene až na starou tuzemskou kapelu PRECEDENS, k jejíž zvláštní atmosféře se UMBRTKA na novince přibližuje.
Pokud zůstanu vyloženě u skladeb s ženským vokálem, vítězí u mě naprosto šílená, ale o to kouzelnější kompozice „Putovní knír“. Věřím, že kdekdo musí mít s takovou hudbou problém, ale já si libuji. Stejně tak singlová pecka „Jaro nevidět“ patří k tomu nejlepšímu. Tohle je cesta, po které by UMBRTKA mohla kráčet i nadále. Jsem všemi deseti pro.
Abych ale nekřivdil zbytku materiálu, i některé ostřejší kusy stojí za zmínku. Líbí se mi hlavně doom metalem načichlé pecky „Procitnutí“ a závěrečné „Spočinutí“. Velmi zajímavě zní také spojení kapel BURZUM a KRAFTWERG ve skladě „Kraftvarg“. Skvělý nápad.
„Spočinutí“ je vynikající deska. Neskutečně barevná, plná vynikajících momentů a skvělé atmosféry. To vše podpořené až nečekaně dobrým zvukem. Slyším zde odkazy staré popové muziky, blacku, doomu a plzeňské klubové scény. Jednoznačně nejlepší materiál, který doposud Morbivod vyprodukoval...
|
