Ach jéje, tyhlety výběry… Člověk přemítá, aby na něco nezapomněl, zvažuje, jestli dát výš tohle nebo támhle to, do hlavy se mu cpou nejčastěji desky, které sjíždí v poslední době a co ty chudáci ze začátku roku… :-). U mě to letos dopadlo takhle (a přes všechny tyhle stesky to vybírání byla super zábava):
DOMÁCÍ DESKA ROKU:
1. EAGLEHEART – Dreamtherapy
Zaručený recept na úspěch? Svěřte se do rukou Rolanda Grapowa…, jo a pak k tomu přihoďte kupu vlastních nápadů, muzikantského umění, zápalu, nadšení , jedinečnosti, odvahy, … (doplňte pozitiva dle vlastního uvážení) a je z toho bezkonkurenční domácí album roku. Vcelku jednoduché, co říkáte ;-)?
2. ACT OF GOD - Vzpomínky v zrcadle
Čich na hity zdobí tuhle libereckou bandu. Mají na kontě dvě alba, s oběma v mém osobním žebříku sahají na příčky nejvyšší… a se začátkem letošního roku opět ohlásili změny v sestavě… přál bych jim, aby o nich bylo víc slyšet.
3. CRUADALACH - Lead - Not Follow
Pohani Cruadalach a jejich geniálně zvolený název desky (a pochopitelně na desce skvělá muzika). Jak mě letos až na čestné výjimky domácí scéna moc neuchvátila, na folk-metalovém poli to skvěle jiskří.
4. ASCENDANCY - Out Of Knowhere
Pokud budu hledat domácí album, jehož kouzlo si musíte z pomyslných drážek desky „vybalit“ nejpracněji (byť ze zmíněných desek žádná netrpí prvoplánovou hitovostí), je to tenhle kousek od Ascendancy. Ale nebojte se, to proces objevování v sobě skrývá úžasné laskominy ;-).
5. BRATRSTVO LUNY - La Loba Ante Portas
Přiznávám se, že jsem první dvě alba Bratrstva bral krapet s nedůvěrou. Jednička na domácí scéně v nenápadně bohatém emocionálním zhudebňování poezie. A byť by se z téhle kombinace dalo čekat asi cokoliv jiného, než adept na nejlepší skladbu roku, právě na téhle desce (byť uklizená trochu bokem) se objevilo úchvatné „Signum Diabolicum“.
A dále bez udání pořadí:
PANYCHIDA – Woodland Journey
Podle bodů (recenze v blízké době bude následovat) by se měla Panychida bez problémů ocitnout na bedně, ale neb se jedná „pouze“ o EP, zůstávají pod čarou. Ale pokud na nové album kluci nacpou takovou sílu, jako do épíčkových novinek, medaile je nemine.
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY – Návaz
Jak říkám, v krajině nápadů s lidovou tématikou se urodilo…
BIKKINYSHOP - How I Met Your Murder
I já potkal svého zabijáka, vtipálci nabití energií mě dostali – na rozdíl od Panychidy by to sice na bednu nebylo, ale na případné full-album se těším taky vydatně.
D.N.A. – 2012
Hevíci z Prahy jsou nejspíš docela naštvaní na svět kolem, ale tenhle stav je kopl k nejlepšímu albu jejich historie. Nenapadlo by mě, že když lehce zhrubnou a zapomenou na nadýchanost, že je to posune o kus dál. Povedlo se a jejich razantním melodiím to svědčí.
NEUTRAL - Brána osudů
Tuzemská speedová naděje a jejich debut je plná chytlavých refrénů a přidat víc vokální barevnosti, koketování s první pětkou by Neutral rozhodně neminulo. Pro mě nikoliv Neutral, ale Pozitiv :-).
ZAHRANIČNÍ DESKA ROKU:
1. SERENITY - Death & Legacy
Přiznávám, že za titulem pro Serenity stojí vícero okolností. Ale i bez velice příjemných opakovaných pokeců s frontmanem Georgem, i bez famózních koncertů by tahle deska stála na piedestalu. Serenity se u mě trefili přesně do černého.
2. VAN CANTO - Break The Silence
RAKKATAKKA!!! Dá se říci to samé, jako u Serenity (jen těch debat bylo méně). Fascinuje mě, jak v podstatě s omezeně neomezenými dokáží být tak barevní.
3. NIGHTWISH – Imaginaerum
Tuomas je exhibicionista. A proč ne, když mu to jde. Možná jsou některé momenty jasně zaměřené na líbivost, ale takoví Nightwish už prostě jsou od přirozenosti. A pokud jste schopni tuhle skutečnost akceptovat a zároveň vyhnat z hlavy vzpomínky na bejvalku (Nightwishovskou, ne tu vaši…), je vyhráno. I když chápu, že názory na tuhle desku se budou otírat o oba možné póly názorového spektra.
4. GUARDIANS OF TIME - A Beautiful Atrocity
Nejutajenější počin seznamu. Proboha, proč takhle dobré kapely s takhle silným materiálem jsou jen vybranou lahůdkou pro hrst fanoušků?
5. ARKONA – Slovo
Folkáčíííí!!! No vida, tak nejen u nás, ale i ve světě… :-). Jako kdybyste udělali kompilačku všech možných emocí, nacpatelných do hudby a všech možných tváří folk-metalu. A ono to kupodivu drží pohromadě. A Mášeňka je ďábel!
6. ROYAL HUNT - Show Me How To Live
I návratem do mi nulosti lze překonávat sám sebe. No, překonávat možná ne, ale udržet si svojí vysokou laťku určitě. Vzít zpátky na palubu DC Coopera byl dobrý nápad.
7. THEOCRACY - As The World Bleeds
Za to, co předváděl kytarista Val na dceřinu rozpadající se španělku ve dvě ráno u nás v obýváku po koncertu v Hradci Králové, mají Theocracy doživotní protekci :-). Ale i bez ní by se v pohodě do vybrané desítky dostali. Obzvlášť, když mají na desce takovou perlu, jako je pro mě skladba roku, geniální „I Am“.
8. TÝR - The Lay Of Thrym
Zpěváčky z Faerských ostrovů bych chtěl někdy vidět na společném koncertě s Van Cantem, to by byli orgie! Je super, že si dokáží udržet stabilně silnou formu.
9. WITHIN TEMPTATION - The Unforgiving
Popina! Tohle zavání genialitou, Sharon a její kumpáni vsadili na líbivost a ono to vyšlo. A ani mě neděsí, kam až jsou schopní zajít příště.
10. TRILLIUM - Alloy
O poslední místo mezi osobními vyvolenými se praly holky a nakonec to padlo na Amandu (i když na tom má trochu zásluhu fakt, že z těch kandidátek je její album nejčerstvější). Ta přestala být pouhou nahrávačkou a začala i smečovat (recenze v nejbližší době)
Kandidáti, o kterých jsem alespoň na chvíli uvažoval:
DALRIADA - Ígéret
DEADEND IN VENICE - See You On The Ground
EDEN´S CURSE - Trinity
FALCONER - Armod
IMPERIA - Secret Passion
MORIFADE - Empire Of Souls
POWERWOLF - Blood Of The Saints
RHAPSODY OF FIRE - From Chaos To Eternity
SIRENIA - Enigma Of Life
TURISAS – Stand Up And Fight
KONCERT:
Na koncerty jsem vloni uvalil embargo, takže jsem absolvoval zhruba sedminu toho, co v předcházejících letech. Proto vybírám jednotlivé sety z různých akcí:
1. VAN CANTO – Praha, KC Zahrada
Totálně mě vystřelili z kecek! To byla naprosto neskutečná energie, dokonalý výkon a skvělá zábava
2. SERENITY – Výrava, Absolute Dose Of Metal
Mnou nejčastěji navštěvovaná kapela předvedla pokaždé jinak zabarvenou show a pokaždé jsem z nich byl odvázaný. Ve Výravě to byla totální extáze.
3. GUERNICA - Pečky u Kolína
Tímhle koncertem jsem odstartoval nestíhání při tvorbě reportů… Těšil jsem na Rimortis a Cruel a nejvíc mě nadchlo nekomplikované vzpomínání s Guernicou. I kdyby to mělo trvat další desetiletí, doufám, že se kluci ještě na pódiu někdy sejdou.
|
