Recenzí desky "Burning Madness" se vracíme do roku 2008. A důvody této drobné retrospektivy jsou následující: hudební kvalita a absence kláves. Na své si tedy můžou přijít všichni, kterým učarovala první speed metalová vlna, jež se vyznačovala skladatelskou přímočarostí, bez akutní nutnosti symfonické podpory. Španělům FIRE OF REVENGE se na tuto linii podařilo navázat a zároveň ji umně propojit s dynamikou druhé power/spídové vlny, a rovněž aktuálně precizním soundem (čehož bylo opět docíleno pouze vlastní režií).
Na albu prakticky není song, v němž by se alespoň na chvíli spídově neakcelerovalo (dokonce i kus "Egypt Gates" jede neustále na plný plyn, ačkoli název by mohl svádět k pravému opaku). V tom to tedy připomíná např. Řeky CROSSWIND či Maďary WISDOM, ačkoli na ty už FIRE OF REVENGE přece jenom ztrácejí. Pes je totiž zakopán v kompoziční chytlavosti. Tady to Španělům trochu drhne a na albu se nevyskytuje jediná píseň, která by nějak významněji uvízla v paměti, o nějaké hitovosti či chorusové zpěvnosti ani nemluvě.
A přesto to není špatně a z nějakého záhadného důvodu to nenudí! Hodně tomu pomáhá již zmíněný sound, jehož říznost skvěle prodává příjemnou "šimravost" kytarových riffů, stejně jako zpěvák Joni G., jenž vládne svůdně uhlazenou barvitostí (žádný křaplák či něco podobného nečekejme), což mně osobně velmi vyhovuje. K tomu řada pikantních sólových vyhrávek a fanoušek rychlé melodiky si opravdu nemá příliš na co stěžovat. Nutno podotknout, že se debutová fošna "Burning Madness" stala zároveň labutí písní kapely, jež se po jejím vydání rozpadla. Škoda.
|
