Představte si tu frustraci. Jste jednou z mnoha amerických kapel přelomu poslední desetiletky minulého století, konečně se dokopete k tomu vyrazit do studia a najednou přijde totální vichřice, která vám tyhle vytoužené dveře razantně přibouchne před nosem, div vám ho neurazí a následky jsou takové, že se do studia sice podíváte, ale o to málo, co tam vznikne, už stejně nikdo nemá zájem. Tahle křivda vám téměř dvacet let leží v palici…, no co je po těch letech jednoduššího, než v době, která je k vaší muzice podstatně příznivější, holt se se skladbami znovu pomazlit a vydat své dílo s kapkou zpoždění? A to je s trochou nadsázky celý příběh épíčka „Hear The Angels Rock“ kapely Rough Angel…
Vzhledem k hlavní postavě Rough Angel, frontmanu Csabovi Zvekanovi a jeho všemožným působištím bych to s tou křivdou neviděl tak dramaticky, nicméně je pravdou, že rodný list „Hear The Angels Rock“ byl natištěn již v roce 1993. A je s podivem, že nástup grunge mánie odnesla (tedy za předpokladu, že Csaba Zvekan vloni v rámci remasteringu neprovedl i nějaké zásadní změny celkového soundu) i podobně laděná nahrávka. Rough Angel totiž díky Zvekanově vokálu mají sice k street rocku (a možná i po překročení tenké hranice ke glam metalu, zkuste třeba v „Defiance“ pozorně poslouchat, zda tam nezaslechnete manýry Toma Keifera ze Cinderelly) poměrně blízko, nicméně svým hrubším a temnějším laděním, syrovou zemitostí, postrádající glamovou rozvernost a rozjásanost a celkově hutnějším spodkem mají spíš blíž k agresivnějším stylům (no minimálně heavíkem počínaje).
Stylově je to vážně zvláštní deska. Příznivci krabiček si ty své hranice celkem bez problémů uhlídají, odéry okolních škatulí nejsou nijak protivné, abyste ohrnovali nos nad nezvyklou příchutí, a hrany nejsou nijak ostré, aby se to vše do sebe nedalo přirozeně napasovat. Všechny čtyři songy jsou vláčné, zhrublé, temně těžkopádné a nehitové. Pokud se promo materiály odvolávají na Black Sabbath či Led Zeppelin, v zásadě s tím souhlasím, jen si do jejich nálad přihoďte chomáč trvalé, servané z hlavy natupírovanému vlasáčkovi z osmdesátých let a máte přibližnou představu toho, o čem jsou Rough Angel.
Pokud by ke zveřejnění „Hear The Angels Rock“ nikdy nedošlo, metalovou historii by to sebemíň nepoznamenalo. Výhodou tohoto épíčka je fakt, že si vůbec, ale opravdu vůbec na nic nemá potřebu hrát. Prostě jen Csaba Zvekan chtěl udělat radost sobě (to asi především) a svým fanouškům. Jste-li milovníci archiválií, klidně se po tomhle kousku mrkněte. Asi nebudete jásat jak egyptolog nad nově vyhrabanou mumií, ale rozhodně náladu ani nic jiného (si) tím nepokazíte.
|
