RISK - The Reborn
Pre mňa je zase uťahané nič doska nasledujúca,...

RISK - The Reborn
Já bohužel nemohu s recenzí souhlasit,pro mně je...

RISK - The Reborn
U nás šířil osvětu místní majitel CD půjčovny....

Jack RUSSELL - Shelter Me
Tyhle reedice vůbec nekupuj, to nemá...

Jack RUSSELL - Shelter Me
Koukám, že dnes je na netu za 15 euro, což není...

RISK - The Reborn
Výborná deska od začátku do konce nemá chybu...

Jack RUSSELL - Shelter Me
Jo jo, nejdražší cd mojí sbírky. Tehdy jsem za ní...

Michael KISKE, Andi DERIS (HELLOWEEN) - Vydali jsme ze sebe to nejlepší
Z poslední desky hráli "Best Time", "Mass...

Michael KISKE, Andi DERIS (HELLOWEEN) - Vydali jsme ze sebe to nejlepší
„Budeme hrát polovinu nového alba a ne jen staré...

DEVIN TOWNSEND - PowerNerd
Miloval som Devina, aj som nejake 2-3 koncerty...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




MINIRECENZE: Spreading Dread, Euthanasia, Nihil, Neurotic Machinery

SPREADING DREAD - Sanatorium
Nenechte se zmást ošklivým obalem. Pražští SPREADING DREAD na tom tak špatně nejsou, jak se může po sondáži do nitra bookletu jejich alba "Sanatorium" zdát. Právě naopak! Kluci mastí moderní thrash metal, tu ho opepří nějakou tou deathovou pasáží, jinde zabrousí až někam do metal core hájemství, celkově si však zanechávají poměrně osobitou tvář, což je v tomto stylu to nejdůležitější. Největší devizou kapely jsou jednoznačně kytary. Šimon Kotrč neustále honí riff za riffem, nebojí se sáhnout i po melodických tónech a co je nejdůležitější - libuje si v kytarových sólech. Respektive, dokáže k nim přistupovat neotřele, nespokojuje se pouze s nuceným thrashovým pískáním. Na posluchače tak často vybafnou opravdu krásné melodie a postupy, které staví celou desku do jasného nadprůměru (poslouchejte titulní kousek). SPREADING DREAD mě velmi mile překvapili. Občas mi připomínají Megadeth a další progresivnější thrashové smečky. A to já rád, pánové. Skvělá práce! Jelikož v Čechách příliš kvalitních thrash metalových kapel není, je třeba k SPREADING DREAD vzhlížet s nadějí.

EUTHANASIA - IV
K havířské EUTHANASII jsem vždycky přistupoval se značným respektem. Ostatně, každý, kdo alespoň trošku zavadil o tuzemský doom metal, musel tyto klasiky slyšet. O to větší byla očekávání, jak si kluci poradí se svojí novou deskou, na kterou fanoušci čekali plno let. Otázkou je, zda ty roky za to skutečně stály. Abych řekl pravdu, nejsem si úplně jistý. EUTHANASIE hraje sice tradičně, jako tomu bylo za starých časů. Tak nějak se ale člověku vnucuje pocit, jestli to opravdu v dnešní době stačí. Nenarážel bych ani tak na skladby samotné, jako na neprůrazný zvuk, který mi vadí asi nejvíce. Samotný materiál si pluje na vlnách standardu. Žádná bomba, ale ani výrazné zklamání. Prostě pohoda. Na druhou stranu, čím víc skladeb má posluchač za sebou, tím více se vkrádá nuda, což je samozřejmě škoda. Chybí mi tu jediný záchytný bod, něco, kvůli čemu bych si měl "IV" pamatovat. Z toho důvodu považuji toto album za to slabší z diskografie EUTHANASIE. I tak se ale jedná o slušný průměr, kterému určitě dejte šanci. Škoda také, že se nepodařilo dotáhnout obal, který mohl být vynikající. Záměr se ale utápí v neproniknutelné tmě.

NIHIL - A - moll Scherzoso
Jestliže slavoničtí NIHIL upozorňují na to, že kapelu kdysi dávno založili odpadlíci z doomových AGONY, tento styl od nich v žádném případě nečekejte. NIHIL si totiž libují na poli grindu. Občas hard coreově zarachotí či se goreově zaplazí, ale ve finále hrají jen obyčejnou grind "tancovačku". Je fajn, že se do svých skladeb snaží zapojit více riffů, také nějaké ty změny temp, ale mám pocit, že je to občas až zbytečné. Nihilským kouskům by slušela kratší a přímočařejší stopáž. Nad dvě minuty na skladbu už totiž kluci tak trošku nudí. Na rozdíl od svých stylových kolegů mají NIHIL poměrně čitelný zpěv. Tím myslím fakt, že je zpěvákovi i nějaké to slovo rozumět. Grindovým šílencům je to ale nejspíš jedno. Hlavně, že si mohou zaskákat z pódia a pořádně vymlátit palice. K tomu mohou NIHIL posloužit výborně. Na společném pódiu s GUTALAX, SPASM či CHOKED BY OWN VOMITS to může být hodně slušná diskotéka.

NEUROTIC MACHINERY - Exi(s)t
Západočeská úderka NEUROTIC MACHINERY kuje železo, dokud je žhavé, jak se tak říká. Sotva člověk vstřebal jejich výtečnou fošnu "Opsialgia", která vyšla před časem jako příloha legendárního Pařátu, už tu máme novou mordu. Tentokrát se jedná o šestiskladbové minialbum, které má evidentně demonstrovat, jakým směrem se kapela po úspěchu předešlé nahrávky posouvá. Na tuto otázku odpovím rovnou - více k progresivitě a k melodiím. NEUROTIC MACHINERY zrají jako víno, o čemž "Exi(s)t" jasně vypovídá. Stačí si poslechnout výtečnou "The Secondary Thrill" s až rockovými postupy, které ale kapele ostudu v žádném případě nedělají. Celkově nemá CD tak agresivní zvuk jako předchůdce, což je evidentní hlavně na bicích. Ve finále ale hudba NEUROTIC MACHINERY zní ještě více semknutěji, jistěji a kvalitněji. Jestli se ptáte, zdá má podobné EP vůbec nějaký smysl, mám pro vás jasnou odpověď - přesně takhle provedené mini by mělo jít ostatním kapelám příkladem. Drží při sobě, má sílu, spád a zvedá jménu NEUROTIC MACHINERY kredit.

Venca Votruba             
-


SPREADING DREAD
Rok vydání: 2012
Styl: thrash metal
Země: ČR

EUTHANASIA
Rok vydání: 2011
Styl: doom metal
Země: ČR

NIHIL
Rok vydání: 2012
Styl: grind core
Země: ČR

NEUROTIC MACHINERY
Rok vydání: 2012
Styl: progresivní death metal
Země: ČR


Vydáno: 12.08.2012
Přečteno: 4898x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.12952 sekund.