Pro ty, co pečlivě sledují českou rockovou hudební scénu, nebude jméno Gate Crasher neznámé. Však si taky tato brněnská formace za dobu své působnosti vybudovala poměrně silnou pozici. Po dvou albech nyní kapela přichází s čerstvou novinkou, která nese název „Bitterfly“. Nejen o ní jsem se bavil se zpěvákem a kytaristou Ondrou Novákem, kterého jsem zastihl v Plzni, kde hráli v rámci turné po ČR s německými Die Happy. A musím říct, že to bylo rozhodně příjemné setkání. Sympatický frontman mluvil totiž o „své“ kapele s nadšením a ochotně odpovídal na všechny otázky. Protože nás však tlačil čas, celý rozhovor jsme následně doladili po e-mailu.
Mohl by si naším čtenářům představit kapelu Gate Crasher?
Jsme parta kamarádů z Brna, co spolu už nějakou dobu vytváří hluk.
Myslím, že hodně lidí vás zná díky tomu, že jste měli možnost předskakovat kapelám jako třeba Iron Maiden či Aerosmith. Komu všemu to vlastně ještě bylo?
Ještě třeba Ozzymu Osbournovi, dále kapelám Korn, Negative, Volbeat, Crucified Barbara a dvě turné i Die Happy. Z jednoho jsme se právě vrátili. Pak samozřejmě taky řadě českým skvělým kapelám, jako třeba Wohnout.
Potkal si se s někým z členů těchto kapel?
S největšími hvězdami jako Aerosmith je to obtížné, s nimi jsme se neviděli. S Iron Maiden ano, protože ti se v podstatě celý den pohybovali na stadionu. S řadou dalších jsme měli aspoň možnost společného focení. Ale třeba s Die Happy, s nimi to byla už druhá šňůra, tak tam jsme si to užili se vším všudy. Jsou to moc fajn lidi.
Vaše nejnovější deska má název „Bitterfly“. Musím říct, že se příjemně poslouchá a má takovou zvláštní pohodovou atmosféru. Jak si s ní zatím spokojený?
Já jsem ji vlastně ještě neslyšel od toho, co vyšla z lisovny. (smích) Ale myslím, že s výsledkem jsme spokojení všichni. Vždycky se věci dají udělat lépe nebo jinak, ale to člověk zjistí většinou až časem, když má odstup. Je to ale kus našeho života, kdy deska vznikala, takže ji máme rádi. (smích) Je pro nás také dost zlomová, protože je poprvé celá v češtině.
Jako bonus se na albu vyskytuje cover „Poker Face“ od Lady Gaga. Předpokládám tedy, že jako posluchač máš daleko širší záběr. Co kromě rockové hudby posloucháš?
V podstatě všechno možné, většinou ale spíš rockové kapely. I když třeba písničky od Lady Gaga mám taky rád. Ale takovými interprety nás zásobuje hlavně kytarista Lukáš. (smích) Ten má záběr od black metalu až po vyloženou diskotéku.
A kdybys měl vyjmenovat čistě rockové kapely, které vyznáváš nebo tě třeba inspirují? Nirvana je asi první, co mě v souvislosti s vámi napadá (kapela totiž začínala jako Nirvana revival - pozn. autora).
Na Nirvaně jsme začínali, dnes už ji ale moc neposlouchám. Neříkám tím ale, že se mi už nelíbí. Určitě nás ovlivňují Alter Bridge, Nickelback nebo třeba Avril Lavigne. Teď po turné jsem taky dost ujetej na Die Happy. (smích)
Pojďme zpátky k vaší novince. Je nějaká skladba, na kterou si obzvlášť pyšný (ať už kvůli textu či hudbě)?
Ke každé písničce mám nějaký vztah a nevím, kterou vyzdvihnout nad ostatní. To je pak spíš o tom, která se líbí posluchačům. I když textově si myslím, že se na nové desce povedly třeba „Stále hledám“ nebo „Ego“. „Čarodějka“ je textově také myslím zajímavá, a když jsem si zpětně text četl, tak jsem nechápal, jak mě to napadlo. (smích)
Na koncertě v Plzni si se právě o textech hodně rozpovídal. Mohl bys tedy obecně charakterizovat, o čem texty na „Bitterfly“ vlastně jsou?
Texty na „Bitterfly“ jsou až na výjimky o ženách a dívkách z různých úhlů pohledu i časových období. Prostě o tom, co nás inspiruje. (smích) Často jsou poněkud depresivní.
Po té textové stránce mě nejvíce zaujala skladba „Ego“, po té hudební zase píseň „Gilotinou“, kde se navíc vyskytuje i dětský zpěv. Mohl bys o obou písních říct něco více?
„Ego“ je právě ta výjimka. Je to píseň o hudebnících, převážně kytaristech, kteří mají až přehnaně sebevědomý názor, jak to tak bývá. Kytaristi jsou totiž zvláštní živočišný druh. Jak jsme to pojali, ať poslechne už každý sám.
„Gilotinou“ vznikla myslím na „kapelovém“ soustředění v hlavě Lukáše, který je autorem velké části hudby Gate Crasher. Hráli jsme tam po večerech hru Call of Duty 2, podle ní měla být ta atmosféra. Pak tuším někdo řekl, že to zní, jak když se jde na popravu, tak nás napadla ta Gilotina a s Mackem jsme do toho dodělali to téma zhrzené slečny, která zabíjí své milence. Jak si to teď po sobě čtu, tak si uvědomuji, že to asi nemáme v hlavě úplně v pořádku. (smích)
Každou chvíli by měl být na světě i videoklip (nebo možná už je), a to konkrétně k písni „Stále hledám“. Proč jste si vybrali právě ji a jak probíhalo celé natáčení?
„Stále hledám“ se nám zdála jako vhodný singl. Nějak jsme se na tom shodli. Má takový veselý text. Klip se zrovna dokončuje a myslím, že je na co se těšit. Natáčení bylo docela náročné, trvalo dva dny a účastnilo se ho asi 40 lidí. A jak říkal pan režisér Honza Hubáček, při natáčení se pořád čeká, a když už to vypadá, že se bude něco dít, tak se čeká ještě chvilku. Ale všichni byli trpěliví, tak se nakonec vše zvládlo. Myslím, že výsledek bude stát za to.
Ve skladbě „Ve snách“ zpíváš s Klárou Gajovou z kapely K2. Jaký vztah máš vůbec ke zpěvačkám v rocku (či metalu)? Logicky se tato otázka nabízí, protože jste teď absolvovali turné s Die Happy a Nil.
Velmi kladný! (smích)
V Plzni si se zmínil o tom, jak jste odehráli ve Finsku pár koncertů. Jaká to byla zkušenost a jaké je finské publikum?
Bylo to pro nás velmi zajímavé - jet na turné tak daleko, i když jen na týden. Užili jsme si to a snad tam ještě někdy vyrazíme. Publikum tam bylo skvělé, i když značně odlišné od toho českého. Všichni tam poslouchali rockovou hudbu, včetně malých dětí a důchodců. Takže třeba to, že do klubu ve tři ráno přijde sedmdesátiletá babička na metalovou kapelu a míří si to rovnou do první řady, to nás dost překvapilo. (smích) A takových zážitků jsme tam měli víc.
A jaký máš názor na českou rockovou scénu? Máš nějaké oblíbené kapely?
Určitě se zde najde řada kvalitních kapel a nemusí být jen rockové. Asi nevypíchnu nějakou jednu konkrétní. Máme tady mezi muzikanty hlavně hodně přátel a určitě bych tím byl ovlivněný.
Je možné, že v některých skladbách (například „Vím, kdo s Tebou spí“) slyším vlivy kapel jako Doga či Škwor?
Co tam slyšíš je tvoje věc a já ti to neberu. (smích)
A otázka na závěr. Máte s kapelou nějaké zajímavé plány do budoucna?
Rock'n'roll!!! Nebo taky první dítě, dovolená v Jugoslávii a pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty. (smích)
|
