Nežfaleš to u mě vyhráli s deskou „Ber, dokud dávám“. Za následující dva počiny (z nichž jeden představoval vzpomínkovou procházku po již vydaných deskách) jsem jim sice tohle vítězství nechtěl odebírat či jej anulovat, ale přece jen ta animální energie, vtip, nadhled a schopnost vydolovat chytlavou melodii z čehokoliv jako by trochu kolísala a ztrácela na intenzitě. Že by tuhle chásku dohnal proces zrání a hudebního zmoudření (nemůžu se zbavit dojmu, že jde o bezpodmínečně nutný proces u většiny svého času nevázaných tuzemských punkových spolků)? Žádné obavy, tohle podezření kluci vyvrátili svou novinkou „Každej klub i bar“.
Jako by všechno předznamenala úvodní píseň desky (coby jedna z nejlepších melodií) s vizionářským názvem „Druhý dech“ (byť ten první kluci ještě ztratit nedokázali). Ty základní ingredience Nežfalše se nemění. Stále je to ten nespoutaně přímočarý punk, vycházející z dávných tradic, v případě pražáků vyšperkovaný o živelnou melodickou klouzačku, stále to jsou chytré texty, které mají hlavu, patu, děj i vtip (nemusí jít o kdovíjakou řehtandu, stačí neotřelost a osobitá poetika). Ta zásadní změna oproti desce minulé je v tom, že „Každej klub i bar“ je velice konzistentní a soudržná záležitost, bez kvalitativních výkyvů (respektive poklesů, protože jedeme na opravdu vysoké hladině). Velkou devízou kapely je i skutečnost, že (byť punk nikdy neoplýval složitostí) kapela nevsází na prostou přímočarou jednoduchost a valivost, nebojí se změnit rytmus a nabídnout i hudebně dostatek zajímavého dění.
Půlhodinka, strávená ve společnosti Nežfalše je velice svižná a svěží, fakt, že do téhle časové normy kluci vměstnali jedenáct kousků, naznačuje, že na zbytečné onanie není čas a kapela má prostor jen na to sázení jedné šťavnaté halekací pecky (ve svých náladách a struktuře podobně vystavěných, přesto se nestane, aby se vám songy díky své barevnosti začaly nekontrolovatelně mezi sebou míchat) za druhou. Osobní doporučení? Celá deska! A to i včetně nezvyklé a nostalgické bonusové tečky.
Žádné další řeči nejsou potřeba, rezultát je jednoznačný. Desetiletku své existence završili Nežfaleš výbornou, svěží, maximálně chytlavou, a svojí zatím nejlepší deskou.
|
