IMPERIAL AGE - New World
No, je vidět, že co člověk, to názor. Protože za...

NIGHTBLAZE - Nightblaze
Pro vyznavače AOR/melodicrocku nebude od věci...

Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us
Skvelá a výpovedná recenzia, Jirko. Album je...

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




CONFIDENCE - Seed

Na švédských Confidence je mi strašně nesympatická jedna věc. Patří k dalším propagátorům hesla „CD´s are dying“ a v rámci tohoto motta i slibují, že klasického nosiče se od nich nedočkáme. Ne snad, že bych – kdyby byla ta možnost – do obchodu pro jejich aktuální nahrávku „Seeds“ okamžitě bezhlavě vyrazil. Na to jsou „Semínka“ na můj vkus příliš rozháraná. Ovšem když už bych do toho kvelbu dorazil, nejspíš bych nějakou tu chvíli vstřebáváním Confidentích nápadů bez problémů strávil.

Čtyskladbové „Seeds“, jak již naznačeno, není zacíleno na stylově vyhraněné ortodoxní posluchače. Obecně vzato, své si najdou příznivci hard rocku, street rocku, v některých momentech snad až art rocku, zemitého metalu, teatrálně exhibicionistického zpěvu, charakteristického zvuku hammondů. To jsou ty nejsilnější chuťové ingredience celkem nepřehledného, multichuťového guláše s poměrně výraznými okamžiky, na který Confidence lákají své potenciální příznivce. Guláše, u kterého vám ani po x-tém poslechu neřeknu, jestli mě víc prudí nebo přitahuje.

K těm nejdráždivějším okamžikům (a chápu, že se najdou i tací, kterým to přijde jako velice přitažlivá položka menu) patří teatrální projev křiklouna Emila Kyrka. Jistá příbuznost s hlasem Kevina DuBrowa (Quiet Riot) signalizuje sounáležitost s pouličním rockem, nepřeslechnutelná extravagantnost pak vytváří velice smyslné (ať už úvodní „Nail Me Down“ či závěrečná titulka „Seeds“) chvíle i neskutečně rozklepané minely („Collective Perspective“), při kterých byste Emilovi s chutí zahodili mikrofon.

Stylová roztříštěnost? Šťavnatý rockový úvod (bod 1), zatuchle plíživý, depresivně utahaný a chaotický přechod (bod 2) k atmosféricky jiskřivému, masivně robustnímu dramatu (bod 3, ve kterém nechybí ženský vokál, prosvětlující klávesy či akustická kytara a který celkem nešťastně rozvolňují hammondy) až do nesplavně komplikovaného finále s jedovatým vokálem i podobně smrtícím nádechem ve sborech (bod 4). U mě osobně vítězí klasicky hard rockový „The Walking Man“ díky své uhrančivé a přesvědčivé náladotvornosti.

Zvláštní nahrávka. Intenzivní, naléhavá, na první pohled zbavená přitažlivosti a zamířená tak nějak do davu. S potenciálem oslovit každého rockového příznivce a stejně tak s možností ty samé příznivce odrazovat svojí občasnou obtížnou stravitelností. Čert se v těch konfidentech vyznej...

Savapip             


www.confidenceofficial.com

Seznam skladeb:
1. Nail Me Down
2. Collective Prespective
3. The Walking Man
4. Seeds

Sestava:
Emil Kyrk - zpěv
Per-Owe "Ewo" Solvelius - kytara
David Lecander - baskytara
Clas Sjöstrand - klávesy
Imre Daun - bicí

Rok vydání: 2012
Čas: 20:15
Label: pouze v digitální podobě
Země: Švédsko

Diskografie:
2012 - Prelude
2012 - Seeds

Foto: archiv skupiny


Vydáno: 16.04.2013
Přečteno: 1721x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.13491 sekund.