Jsou to tři roky, co jsme si s Vaškem Mrzenou, baskytaristou a tahounem RIMORTIS, povídali naposled. Náš rozhovor se tehdy stočil k textům, které jsou neoddělitelnou součástí hudby téhle poděbradské kapely. Po vydání novinkového alba “Peklo, co říká si svět” bylo velice příjemné se k tomuto tématu znovu vrátit. Ale samozřejmě, že se z následujících řádků dozvíte i to, jak to momentálně vypadá s budováním nové sestavy, s koncertními aktivitami, i to, že rychlost je ve Vaškově životě velmi ceněná vlastnost ;-).
Rimortis mají venku svoje šesté album, nazvané „Peklo, co říká si svět“. Od jeho vydání uběhlo už dost času na to, aby ses mohl pustit do hodnocení. Takže jaké jsou na desku ohlasy a jak ty sám tuhle desku hodnotíš.
Ohlasy jsou vesměs kladné, recenze a hodnocení „novinářů“ dobré, deska se líbí, slušně prodává, písně z ní hrané na koncertech se chytly bez problémů. CD je dalším krokem ve vývoji kapely, je trochu jiné, než předchozí, ale to je určitě dobře.
Hodně se u desky řešil její zvuk (jak my „odborníci“ říkáme „tvrdší“, ty sám říkáš „kytarovější“ (smích) ). Byl to důsledek toho, že se na tvorbě písní víc podíleli i ostatní členové kapely nebo to tímhle směrem táhlo tebe?
Byl to důsledek dohody kapely, kdy jsme si řekli, že nové CD bude více kytarovější, a tak tomu i je. Fakt, že jsou kytary na CD více v popředí, než tomu bylo na našich starších albech, ještě neznamená, že je zvuk tvrdší, je tam prostě víc kytar…
V souvislosti s tím, že Rimortis mezitím opustil kytarista Pavel Pokorný, máš už v tuhle chvíli představu, zda příští deska Rimortis bude mít podobný sound, či kam a jak se budou Rimortis vyvíjet?
Moje představa je téměř pořád stejná a nesouvisí s tím, kdo zrovna v kapele hraje. Nicméně výsledný produkt naopak dost souvisí s ostatními členy, s jejich příspěvkem hráčským a skladatelským, takže vývoj a výsledek bude čitelnější až po příchodu dvou nových členů.
Předpokládám, že obsazení postu klávesáka a kytaristy je v Rimortis žhavé téma. Takže jak vypadá situace kolem sestavy aktuálně, je na spadnutí či ve výhledu nějaká?
Dobrá zpráva je, že se k nám za pár týdnů přidá klávesák Jirka Vrba (ex-Samhain). Co se týče kytary, tak jsme moc rádi, že s námi většinu nasmlouvaných koncertů odehraje Jirkův bývalý spoluhráč, kytarista Přéma Šulc, jako trvalý záskok, a umožní nám tím získat čas na důkladné pátrání po stálém kytaristovi, které už několik týdnů probíhá, leč ne moc úspěšně, v Čechách zřejmě slušní metaloví kytaristé už nejsou… A pro doplnění uvedu, že sestavu tvoří ještě zpěvák Milan Hloucal a bubeník Honza Kozák.
Již dříve jsi zmiňoval, že Rimortis chystají svůj další klip, a to ke skladbě „Hvězdám“, jehož produkce se zarazila díky změnám v sestavě, mluvil jsi i o tom, že výběr skladby se může změnit. Jak vypadá situace nyní a podle čeho a jak vlastně Rimortis vybírají skladbu, která díky svému obrazovému ztvárnění může působit jako hlavní reprezentant desky?
Situace kolem klipu je bohužel pořád stejná, práce jsou zastaveny a s natáčením určitě počkáme až na kompletní sestavu. Při výběru písně na klip zohledňujeme kromě hudebního hlavně hledisko technické proveditelnosti a realizace tématu, který udá samotný text skladby, jenž se v tu chvíli vlastně mění na scénář klipu… Já jako autor textů si dokážu představit klip na všechny naše písně, protože při samotném psaní textů mi vlastně ten „příběh s obrázky“ jede v hlavě, nicméně musíme brát také v potaz finanční stránku realizace klipu…
Při rozhovoru k minulému albu jsme důkladně probrali texty, které považuji za velice důležitou součást vaší hudby. Můžeme tuhle procházku absolvovat i s aktuálním albem, představíš jednotlivé songy, jejich význam pro tebe, tvoje inspirace?
Jsem rád, že chceš probrat texty k novým skladbám, odpovíme tím spoustě našich fanoušků na jejich dotazy… (smích)
„Peklo, co říká si svět“ – mám rád rčení „všechno špatně, zpátky na stromy“… Stačí se podívat kolem sebe, násilí, korupce, lži, lidské vztahy, politika… Pokud je nějaké peklo, pak je to tenhle svět a lidi v něm… Možná by neuškodilo, kdyby Krysař fouknul do píšťaly a silně, moc silně…
„Královna Země I + Královna Země II“ - obě „Královny“ jsou o tom, že planeta Země a příroda jako taková jsou největší a nejčastější inspirací a múzou pro všechny umělecké směry, ať už je to malířství, poezie, próza, textařina, hudba, prostě vše. Když nevíš o čem psát, tak to příroda zachrání… (smích) Doufám, že posluchač poznal jarně letní a podzimně zimní rozdělení… (smích)
„Hvězdám“ - příběh člověka, který má rád hvězdy, amatérský astrolog, a dává tomu spoustu svého času a nevnímá svět kolem sebe, hledá si ve hvězdách vše co potřebuje a nevidí, jak je vlastně sám...
„Obraz vzpomínek“ – příběh malíře, který se snaží zahnat vzpomínky na svou minulost… Vše, nač se snaží zapomenout – osoby, místa, události - namaluje na obraz, který po dokončení spálí…
„Zastavte čas“ – již název je vše říkající… Jednou spěcháme, podruhé zase čekáme… Čas leccos změní, i když on sám se nemění vůbec, stále klidně odtikává po vteřinách….
„Útěk do nikam“ – opět dost výmluvný už jen název… Někdy člověk řeší některé situace tak, že „strčí hlavu do písku“ nebo se upne na něco zdánlivě léčivého, ovšem málokdy tímto útěkem do nikam situaci doopravdy vyřeší…
„Pod gilotinou“ – zpověď člověka, uvězněného ve vlastním svědomí a odsouzeného k bolesti a smutku…
„Ve smečkách“ - příběh majitele panství, který mimo jiné chová stáda koní, které mu ovšem v noci napadají vlci a on přemýšlí, jak je uchránit.. Háček je v tom, že on sám se mění o půlnoci ve vlka a útočí na svoje vlastní koně… Takže dle rčení - kdo čím zachází, tím také schází…
To je moje stručné vysvětlení textů… Nejsou moc optimistické, nicméně je to odraz mého vnímání světa, ve kterém žijeme. Myslím, že se podařilo tuto náladu vnést do všech textů z nového CD a tím album náladově a tématicky semknout…
A stejně jako minule bych si dovolil vytrhnout pár úryvků z textů a požádat tě o komentář k nim:
Prozradíš, na koho je mířen refrén v „Pekle, co říká si svět“?
Na všechny, co jsou v té dané chvíli „nahoře“ a mají možnost ovlivnit či rozhodnout o těch, kteří jsou zrovna „dole“…
Královna Země I – kde je tvoje oblíbené místo, kde se s chutí zastavíš a nadechneš?
No jelikož jsem se po x letech rozhodl zase trochu hýbat, tak využívám toho, že mám hned za domem les a chodím běhat… A jeden mírný kopeček v tom lese je moje oblíbené místo, kde se s chutí zastavím a nadechnu, protože kdybych to neudělal, tak tam vydechnu naposledy (smích)
Hvězdám - já chtěl bych vzlétnout ještě výš – kam až máš představu, že s Rimortis můžeš dolétnout?
Toto si nepředstavuji, prostě dělám hudbu, jak nejlépe umím a bavím se tím, na co to bude stačit a kam až dolétneme, toto věštění přenechám hvězdám…
Obraz vzpomínek – štětec sklouzl přes rám… - kdybys nebyl muzikant, máš v sobě ještě nějaké jiné umělecké vlohy a jaké jiné umění tě oslovuje?
No pokud by byl případný čtenář hodně tolerantní a shovívavý, možná bych zkusil psát básně… Možná i povídky… Jinak mě samozřejmě baví film a divadlo…
Zastavte čas – rok nula mění kalendář, zrození muže s velkou pověstí – hodně osobní otázka, jaký máš vztah k víře, a kdybys mohl zastavit čas, v kterém období historie lidstva bys to udělal?
K víře mám vztah otevřený, každý ať si věří v co chce a čemu chce, jen ať to necpe nikomu dalšímu a nechá ho mít vlastní víru… Já věřím se své ruce, uši, oči a srdce… Každé období historie lidstva má své klady a zápory, takže těžko vybírat vhodnější, nicméně buďme šťastni za dar života, na naše místo se dralo spousta jiných, ovšem my byli nejrychlejší (smích)
Královna Země II – které roční období máš nejradši?
Určitě jaro, ovšem ne to letošní teda (smích)
Útěk do nikam – pořád utíkat za něčím – co je to hlavní, co tě drží u muziky, za čím utíkáš?
U hudby mě drží ta nejzákladnější a nejprimitivnější věc, prostě mě baví hodit si tu basu na hrb a zahrát si s kapelou naše písničky (smích)
Pod gilotinou – jak rád bych vzal teď všechno zpět – je v historii tvojí kapely událost, kterou bys při svých dnešních zkušenostech rád vzal zpět, rád vyřešil jinak?
Menších drobností, které se mohly vyřešit jinak a lépe, těch určitě bylo vícero, nicméně co bych vzal určitě rád zpět, tak jsou situace kolem změn v sestavě, a to nejen odchodů, ale i příchodů některých muzikantů…
Ve smečkách – vlci jsou divocí a volní, koně svádí boj, bohužel marný – cítíš se být víc vlkem nebo koněm?
Ve významu verše, který si použil, tak jsem dozajista vlkem… Nicméně obecně vzato, je celkem fajn být občas koněm (smích)
Závěrečná skladba není z tvojí dílny, takže otázka, týkající se „Cesty poslední“ bude obecnější – předpokládám, že ani v budoucnu vás neopustí tahle povedená tradice dávat na desku vypůjčenou věc, máš už (a prozradíš) nějaké tipy na to, co by se mohlo ve vaší úpravě někdy objevit?
Rádi bychom tuto tradici udrželi, leč snadné to nebude, vhodné písně se hledají stále složitěji a v tuto chvíli nad dalším CD vůbec nepřemýšlíme, čekají nás úplně jiné záležitosti.
Pomalu se vám plní i koncertní kalendář pro letošní rok. Je nějaké místo či koncert, kam by ses s Rimortis chtěl dostat?
Koncertní kalendář se letos plní velmi obtížně, protože vzhledem k naší nejasné situaci musím spoustu akcí odříkat. Samozřejmě je hodně míst a hudebních akcí, kam bych chtěl kapelu dostat, momentálně to ovšem není vůbec na pořadu dne…
V příštím roce se Rimortis dožijí věku, kdy by mohli dostat občanku. Jak moc se podle tebe změnila česká scéna od doby, kdy jste začali fungovat, vnímáš nějaké zásadní rozdíly v podmínkách, ve kterých fungujete?
Tak spousta kapel se rozpadla, spousta kapel vznikla nebo se dala opět po letech dohromady, my jsme rádi, že jsme přežili až na poslední dva tři měsíce celkem bez problémů. Podmínky našeho fungování se určitě zlepšily, což je dané jakýmisi postupnými kroky kapely vzhůru, které zapříčinily zlepšení jak po technické, organizační a finanční stránce, tak i co se týče reklamy, propagace a obecného vědomí o RIMORTIS…
Jaké je Tvoje největší přání, týkající se Rimortis?
Ustálit sestavu, najít takové spoluhráče, kteří chtějí spojit svou hudební budoucnost s RIMORTIS a mají jasno v tom, proč právě s námi… A pak už jen navázat na předešlou činnost, dělat hudbu od srdce, hrát dost koncertů, tvořit nová CD, prostě ten klasický kolotoč kolem kapely…
A na závěr obligátní prostor, ve kterém můžeš říct cokoliv, co máš na srdci a na jazyku ;-)
Za prostor děkuji já tobě a redakci. Jinak díky čtenářům tohoto rozhovoru za jejich trpělivost, pokud čtou ještě i tyto poslední řádky, díky našim fanouškům, kteří nás podporují i v této pro RIMORTIS nesnadné situaci a pokud by někdo věděl o nějakém šikovném kytaristovi, ať nám dá vědět (smích)
Děkuju ;-)
|
