Devět let byli v hibernaci a letos se vrátili s velice vydařeným albem „Aeneid“. Řeč je o italských Heimdall. Ze slov kytaristy Fabia Calluoriho, který před dvaceti lety stál u zrodu téhle kapely, je jasné, že svojí hudbou žije a víc než na sto procent ji věří. Tak přijměte pozvánku na procházku nejen po koncepčním epickém albu „Aeneid“, ale i po významných událostech života italských power metalistů HEIMDALL.
Váš název pochází ze severské mytologie. Jaký máte vztah k mytologii?
Miluju mytologii a stejně tak literaturu a historii, starověké legendy a příběhy, básně a nezáleží na tom, jestli jsou řecké, severské, latinské… Když jsme s Heimdall začínali, hledali jsme jméno, které by znělo epicky a přitom silně, stejně jako hudba, kterou hrajeme. Jak víš, Heimdall je jméno severského boha, je to pán nebe a strážce Bifrostu, mostu, který spojuje svět smrtelníků se zemí bohů Asgardu. Máme rádi tuihle vznešenou a statečnou postavu, která reprezentuje mnoho hodnot, ve které věříme. Jméno Heimdall je velice silné a majestátní. A proto jsme si toto jméno vybrali jako jméno pro naší kapelu!
Bůh Heimdall je statný, silný a vytrvalý, jsou to vlastnosti, kterými oplývá i vaše kapela?
No jasně! Vždyť to je důvod, že i po dvaceti letech jsme stále tady, i přes veškeré změny v sestavě a problémy, kterými jsme si prošli (smích).
Heimdall se vrací po devítileté pauze. Co se vlastně po vydání alba „Hard As Iron“ stalo, že jste přerušili svojí činnost? A co vás po poměrně dlouhé době vedlo k tomu, že se znovu vracíte na scénu? A jak se „staří“ členové kapely tvářili na možnost reunionu?
Po vydání alba „Hard As Iron“ v roce 2004 jsme se věnovali podpoře alba prostřednictvím koncertů a rozhovorů. Už v té době jsme začali skládat nové skladby z „Aeneid“ a v roce 2006 jsme v mém studiu Sonic Temple ( www.sonictemple.it) nahrávali téměř všechny instrumentální pasáže nových skladeb. Bohužel od roku 2007 jsme začali mít vnitřní problémy, na začátku jsme se rozešli s naším předchozím zpěvákem, někteří z kapely odešli z osobních důvodů a tak jme se nakonec rozhodli udělat si přestávku. V tomto období jsem se věnoval jiným věcem a to především činnostem v mém nahrávacím studiu.
Kromě toho jsem společně s mým bratrem Nicolasem zase nastartoval činnost mojí předchozí kapely, black metalových From Depths, nahráli jsme pár épíček. V roce 2010 jsme spolu s bratrem a Gandolfem, současným zpěvákem Heimdall, dali dohromady hard-rockovou kapelu Beautiful Monster. Bylo moc fajn společně hrát a na základě téhle zkušenosti jsme se rozhodli znovu nastartovat Heimdall, a to i kvůli tomu, že můj vztah k Heimdall a tvorbě téhle kapely byl vždy velice silný. Zavolal jsem Carmelovi, který byl okamžitě nadšený, zatímco klávesák Sergio a basák Gianni se z osobních důvodů rozhodli se reunionu nezúčastnit. Takže jsme kontaktovali starého kámoše Umberta Parisiho, velice talentovaného kytaristu a skvělého klávesáka a basáka Enza D´Auria, kterého později nahradil Daniel Pastore. Před dvěma lety jsme začali pravidelně hrát, znovu jsme zahájili práce na albu „Aeneid“, které nám letos na konci února vydali Scarlet Records.
V době, kdy Heimdall pauzírovali, nosil jsi v hlavě myšlenku na reunion kapely?
V té době jsem se hlavně věnoval činnosti ve studiu a v některých dalších hudebních projektech. Ale zároveň jsem pokračoval v práci na konceptu „Aeneid“ a jen jsem čekal na správný okamžik a správné lidi, abychom mohli znovu začít. Vždycky jsem si myslel, že by byla škoda „Aeneid“ nevydat!
Který z okamžiků vaší historie ty osobně považuješ za nejdůležitější?
Mám mnoho skvělých vzpomínek z prvních let naší činnosti, zvláště pak po vydání debutového alba „Lord Of The Sky“. Bylo až neuvěřitelné, jaké nadšení panovalo kolem naší kapely a vlastně obecně i na celé italské scéně. Byla to doba, kdy se italské kapely stávaly důležitější a sklízely podporu a ovace z celého světa. Mezi další významné okamžiky řadím koncert k vydání alba „Lord Of The Sky“ v Římě. Bylo tam narváno a my jsme předvedli skvělou show. Vzpomínám i na turné s Labyrinth, kdy jsme se poprvé představili na důležitých místech. Dalším skvělým okamžikem bylo, když naše album vyšlo v Japonsku, dostalo se do Top Ten v tamní metalové bibli Burrn! To byl obrovský úspěch. Obrovskou satisfakcí byly dopisy ze všech koutů světa. Musím říct, že jsem šťastný, že jsem mohl prožít tohle období a dovolím si říct, že jsem svojí troškou přispěl k tomu, aby se italská scéna prosadila ve světě.
Jak vnímají vaši staří fanoušci váš návrat, zachovali vám přízeň, nebo začínáte prakticky od nuly?
Musím říct, že jsme zatím obdrželi pouze skvělé ohlasy od našich starých příznivců! Mnoho z nich nás podporovalo i v době, kdy jsme nehráli, to bylo úžasné! Čekali na naše nové album a doufám, že každý z nich bude s „Aeneid“ spokojen, protože tuhle desku jsme dělali pro ně. Samozřejmě, devět let je dlouhá doba, v hudbě obzvlášť, takže pro mnoho lidí jsme „nová“ kapela. Ale i když jsme vznikli již v roce 1994, tak teď musíme dohnat ten ztracený čas!
Heimdall v příštím roce oslaví svoje papírově dvacáté narozeniny. Chystáte pro tuhle příležitost nějaké oslavy, něco speciálního pro vaše fans?
Ano, rádi bychom připravili k naší dvacetiletce něco speciálního! V plánu máme vydat album, na kterém v aktuálním složení znovu nahrajeme dvě-tři skladby z každé desky a doplníme to několika novinkami, které jsem již napsal. Jsem si jist, že to fanoušci ocení! A pak samozřejmě plánujeme oslavu v podobě speciálního koncertu… určitě to bude velká událost!
Můžeš srovnat Heimdall tehdy a Heimdal nyní? V čem vidíš váš největší progres?
Upřímně se domnívám, že naše alba jsou hodně odlišná, i když samozřejmě obsahují společné body. Všechny naše skladby a všechny texty jsou ovlivněny tím, kdo jsme, našimi životními zkušenostmi a naší kulturou, takže je dle mého normální, že se ta alba od sebe liší. Každé z alb reprezentuje období našeho života, ve kterém vznikla. Debutové „Lord Of The Sky“ obsahuje skladby napsané v letech 1994 – 1997, to byl náš začátek, kdy jsme již měli svůj styl, který jsme rozvíjeli na dalších deskách – metal plný heavy riffů, speed-power pasáží a epických melodií. Je to koncept o bohu Heimdallovi. Na druhé desce „The Temple Of Theil“ jsme se rozhodli vytvořit vlastní příběh. Písně jsou o něco složitější, je zde víc orchestrálních pasáží a také se v sestavě objevily klávesy. „The Almighty“ představují začátek nového cyklu pro kapelu, do které přišel nový zpěvák. Je to opět epické dílo, ale melodičtější a melancholičtější. Odráží dobu, kdy kapela procházela hlubokými změnami, stejně tak i my samotní. Na „Hard As Iron“ jsme cítili, že je potřeba hrát agresivnější metal s temnější náladou a méně rychlejšími pasážemi, dokonce i texty jsou temnější a gotičtější. Na „Aeneid“ jsou velice dobře vyváženy metalové a orchestrální party, je to deska se silnými melodiemi a epickou atmosférou, ale zároveň je velice energická. Kromě toho jsme poprvé použili akustické nástroje jako housle, banjo, píšťalky, které album oživují a dělají ho víc vzrušující. Máme nového zpěváka, Gandolfa, jehož silný hlas je hodně odlišný od jeho předchůdců, je schopen zpívat vysoce pronikavým hlasem, stejně jako hluboké basové vokální pasáže.
Poprvé v historii mají Heimdall tři kytaristy. Co si od toho kroku slibuješ, jak složité bude aranžování starých skladeb pro tři kytary?
Na „Aeneid“ nahrával piáno a klávesy Sergio Duccilli, náš původní klávesák, zatímco orchestrální party jsou dílem Umberta, našeho nového kytaristy. Když se Sergio rozhodl, že nebude s Heimdall pokračovat, ihned jsme kontaktovali Umberta. Víš, naše písně mají mnoho pasáží s dvěma nebo vícero kytarami, které hrají ve stejnou dobu, takže jsme chtěli přenést tento efekt také na jeviště, abychom zachovali pomocí rytmické kytary sílu naší hudby. Proto v chystaných skladbách chceme dát větší prostor pro silnější a agresivnější kytarové party. Zachovat atmosféru alba chceme pomocí orchestrálních partů, které pouštíme ze smyček. No a Umberto navíc hraje i na housle, píšťalu a banjo, jak můžete slyšet v písni „Gates Of War“.
Neustále narážíme na album „Aeneied“, které jste letos vydali. Prozraď mi, jste s touto nahrávkou spokojeni, jaké na ní máte ohlasy?
Ano, jsme s deskou spokojeni! Je to výsledek velice tvrdé práce, kterému maximálně věříme, protože si myslím, že na albu jsou skvělé skladby, které patří k tomu nejlepšímu, co kdy Heimdall vydali. Najdeš zde power-speed, epické melodie, heavy riffy, majestátní sbory, akustické a orchestrální pasáže, prostě typický styl Heimdall! Mám velice rád variabilnost toho alba, každá skladba má své zvláštnosti, své odlišnosti a vlastní atmosféru, zároveň jde o dynamické a silné věci. Chtěli jsme na desku dostat majestátní atmosféru pro tak závažné téma, jakým je „Aeneid“, ale zároveň zachovat vzrušující heavy metalový sound na kompletním albu od začátku až do konce. Rád bych zdůraznil i fakt, že kompletní nahrávka vznikla u mě v Sonic Temple studiu, mastering pak dělal Achim Koehler (Priml Fear, Sinner, aj.) a odvedl vážně skvělou práci. Musím říct, že reakce z magazínů a od našich fanoušků byly skvělé, někdy dokonce překonaly naše očekávání!
Můžeš přiblížit příběh, který jste zpracovali?
Jak název napovídá, album „Aeneid“ vychází z konceptu Virgilova díla „Aeneid“, které vypráví o cestě trojského hrdiny Aenease po pádu Tróje, jedná se o jeden z největších eposů, který byl kdy napsán. Dvanáct skladeb a prolog vypráví o některých vrcholech dvanácti knih „Aeneid“, počínaje letem Aenease z Tróji po jejím zničení až do závěrečné bitvy mezi Aeneasem a Turnusem, které značilo zrození toho, z čeho se následně stal Řím. V bookletu desky najdete dlouhé popisné části, které pomáhají shrnout knihy Aeneid a dát čtenáři úplný obraz příběhu. Rád bych zdůraznil, že jsem se sice inspiroval ve Virgilově díle, ale zároveň jsem do textů vložil hodně osobních myšlenek. V Aeneid existuje mnoho témat, kterými jsem se zabýval už na minulých deskách, jako je výzkum, cestování, ztráty, oddělení, touha po něčem často nedosažitelném, stejně jako válečná témata. Vždycky jsem byl fascinován postavami jako Aeneas, který má lidskou i božskou krev, je synem smrtelného Anchisese a bohyně Venuše. Postavy v mých textech jsou často v jakémsi stavu „pozdržení“, je to jako příběh o umělci, který vždycky hledá něco, čím by zaplnil prázdnotu, kterou v sobě má. Obal desky lze také chápat v této perspektivě. Můžeš zde najít symboly s více významy, jako je kruh a kříž. Kružnici lze například chápat jako obraz božské dokonalosti a kříž jako symbol života, lidského pokroku od narození k smrti, jako symbol času. Všechno je propojeno s Aeneasovou semi-božskou povahou, s jeho posláním, ke kterému byl přinucen bohy, spojeném s koncem éry Tróji a počátkem éry jiné – éry historie Říma. Kříž je také cesta ke všem rozhodnutím, a tak může být spojován s tématem výzkumu a touze po tom, co nemáme a co nám chybí. Kromě toho je i symbolem křesťanství…, ale samozřejmě to jsou jen některé možné výklady významu obalu. Kresby a symboly jsou skvělé, protože si do nich každý může dosadit svoje představy. Když to shrnu, „Aeneid“ může být jedna velká zkušenost… hudba, texty, popisné části, obálka i ilustrace, všechno dohromady je jeden unikátní zážitek!
Obecně se alba Heimdall věnují nějakému koncepčním u tématu, máte už vyhlédnuté příběhy, které byste chtěli v budoucnu zpracovat?
Ještě ne, pracujeme na šesti nových skladbách, pro které už máme nějaké textové nápady, ale nic z toho zatím není jisté. Bylo by fajn pověnovat se naší vlastní kultuře a mytologii. Jak jsem již řekl, v našich mytologických tématech se odráží i naše vlastní životy a zkušenosti, takže možná to zkusíme touhle cestou.
Jaké jsou vaše nejbližší plány, máte v plánu nějaké větší turné k propagaci alba, nechystáte se navštívit Českou republiku?
Do budoucna máme spoustu plánů, hlavně se nyní věnujeme „Best of“ albu a dodělání nových zabijáckých songů! A samozřejmě, že prioritou je podpora alba „Aeneid“ tou nejlepší cestou, tedy pomocí rozhovorů a živé prezentace. Už jsme měli pár koncertů v nové sestavě a bylo to excelentní…, po těch letech, kdy jsme nehráli to bylo ohromně vzrušující. Momentálně plánujeme na konec roku pár koncertů po Evropě a bylo by skvělé zahrát si i u vás… uvidíme, jak to dopadne!
Jaký máš nejsilnější zážitek s hudbou?
Heimdall je bez debat sám o sobě jedním z mých nejsilnějších zážitků v oblasti hudby. Kromě toho jsme vydali nové album v letošním roce i s gotickou kapelou Nude, mám i další projekty. Pak je pro mě samozřejmě důležité i moje studio, ve kterém produkuji i další rockové a metalové kapely. Jsem opravdu rád, že mám takovouhle práci, rád bych pokračoval i v téhle činnosti.
Moje otázky jsou u konce, teď máš prostor říct to, na co jsem se nezeptal, a co bys rád sdělil vašim příznivcům :-).
V první řadě bych rád poděkoval tobě za tenhle rozhovor a recenzi. Chtěl bych poděkovat všem lidem, kteří nás vždy podporovali, a to i v době, kdy jsme nebyli aktivní, za jejich dopisy, zprávy a všechna ta povzbudivá slova. Pokud máte rádi power-speed metal, epické melodie, heavy riffy, majestátní sbory, akustické i orchestrální pasáže, zamilujete si „Aeneid“! A mrkněte i na naše oficiální stránky a Facebook.
Glory and Honour to you ALL!
|
