Finská lovemetalová formace se po pěti letech ukázala v Praze ve skvělé formě. Velký sál Lucerny je navíc přesně takový prostor, který se k atmosféře této kapely hodí, ačkoliv akusticky silně topil kytaru, pokud nehrála sólo. HIM mají za sebou strmý vzestup i nesčetně problémů, ale za poslední roky profesionálně dospěli a na živých vystoupeních je to opravdu znát. Navíc už pětice Finů netáhne jen mladá děvčata (která ale ovšem stále obsazují první řady), a tak se v Praze na HIM dostavilo pestré publikum, které si naservírovanou show opravdu užilo.
HIM přivezli představit v letošním roce vydanou desku „Tears On Tape“, založenou víceméně na sabbathovských kytarách, samozřejmě ale neopoměli ani své největší hity a i publikum nejvřeleji reagovalo právě na starší tvorbu kapely. Především na skladby jako „Wicked Game“, „Your Sweet Six Six Six“ „Join Me In Death“ atd. z jejich druhé desky „Razorblade Romance“, která je v Evropě vyšvihla na cestu úspěchu.
Valo není zrovna komunikativní frontman, a tak se v první půlce setu omezil jen na pár slov směrem k fanouškům, většinu času ale navazovala jedna skladba na druhou, takže show odsýpala bez zbytečných průtahů a nutno přiznat, že to vystoupení svědčilo mnohem víc, než zbytečně dlouhé proslovy. Na druhou stranu pěvecky byl opravdu ve formě a s akustickou kytarou pověšenou okolo krku vypadá na pódiu mnohem jistější, než když ji při některých skladbách sundá. K takovým sice patří např. svižná drsnější rockovější „Soul On Fire“, či „Buried Alive By Love“, u těch je ale na Villem a jeho bandě vidět, že zrovna takovéto rychlejší, divočejší melodie si na pódiu daleko víc užívají. Až mě skoro překvapuje, že podobných skladeb nenahráli mnohem víc. Valo už dávno na albech nechodí do příliš hlubokých tónů, ale na pódiu si je čas od času dovolil, a kromě „It’s All Tears“, kde mu příliš nebylo rozumět, má pořád příjemně znělý hluboký hlas.
Fanynky v prvních řadách možná nejvíc fandí Villemu, maximálně kytaristovi Lindemu, ale jsou to bubeník Gas a basák Migé, kteří dodávají show svěžest a na pódiu jsou nejaktivnější. Zrovna Migé lítá jako splašený a vypadá, že ho hraní opravdu baví, zato klávesáka Burtona odstrčeného dozadu vedle bicích by člověk jednoduše přehlédl.
Setlist tvořily skladby vybrané téměř ze všech alb, vyjma (i samotnou kapelou zavrhovaného) „Deep Shadows And Brilliant Highlits“, o kterém se Valo nikdy nevyjadřoval moc lichotivě – kapela tehdy měla problémy, hudební i osobní – pro mě, možná díky tomuto pozadí, album získává na hodnotě, a tak mě jeho absence zamrzela. Velmi pěkná byla paprsková světla, která u oblíbené skladby „Join Me In Death“ připomenula laserovou atmosféru jednoho z videoklipů, či během snad nejslavnějšího hitu kapely, „The Funeral Of Hearts“ představila téměř jasnou noční oblohu posetou hvězdami, otáčejícími se okolo vás – tedy když stojíte dost daleko a máte alespoň trochu živou představivost.
Co se nějakých výtek týče, pokud chtějí HIM show okořenit kytarovým sólem, nebylo by na škodu, kdyby Linde zahrál něco alespoň lehce zajímavějšího. Zatímco si Ville odskočil do zákulisí, zbytek kapely se spíše jen tak promenoval po pódiu, a i když si Linde něco brnkal a konečně to bylo pořádně slyšet, nešlo o nic, bez čeho bychom se nemohli jednoduše obejít.
Na závěr se HIM rozloučili písní „When Love And Death Embrace“ a Ville zakončil dokonce srozumitelným projevem, který asi musí opakovat každý večer: jak je dobré být zase zpátky a zahrát v tomto městě etc. etc., ale vzpomněl si i na předkapelu Caspian (kterou jsem, bohužel, nestihla, ale slyšela jsem velmi pozitivní ohlasy) a vybídl publikum k tomu, aby jim ještě jednou zatleskalo, což potěšilo. Koncert jako takový téměř neměl chybu, opomenu-li semtam hluchou kytaru, či zpěváka místy lehce mimo rytmus, ale to jsou maličkosti, které nezkazí skvělou vokální formu, pestrou show, či výběr a představení skladeb. HIM mají za sebou lepší i horší roky, ale v roce 2013 jsou opravdu ve formě!
Playlist: All Lips Go Blue, Buried Alive By Love, Rip Out the Wings Of A Butterfly, Right Here In My Arms, The Kiss Of Dawn, I Will Be The End Of You, Join Me In Death, Your Sweet Six Six Six, Passion’s Killing Floor, Tears On Tape, Wicked Game, It’s All Tears (Drown In This Love), Soul On Fire, Into The Night, The Funeral Of Hertas; přídavek: When Love And Death Embrace
|
