Českolipská parta má na svém kontě sice zatím jen EP a debutovou desku, přesto si za těch 8 let prošla nejednou změnou v sestavě, ale také okusila pódia za hranicemi našeho malého údolí. A to i po boku vyhlášených jmen jako Sepultura či Fleshgod Apokalypse. A ačkoli album "(In)Humanity" vyšlo před dvěma lety, není v tomto případě na škodu vrátit se pohledem zpět. Nic tedy nebrání tomu, abych vám dal nahlédnout do „tajemství temnoty“ a téměř čtyřicetiminutová a sírou smrdící nahrávka vydala své poselství.
Secret of Darkness jdou na věc velmi přímočaře a lze to považovat za dobře vybranou cestu. Celou stopáž nahrávky provází vyrovnaná bilance mezi death metalem a severským blackem, kdy kytaristi sem tam zakomponují melodiku švédských sekerníků. U vokálu mě nejvíce bavil jistý kontrast, kdy blackový skřet rval své hlasivky na instrumentálně více deathovém podkladu a obráceně. Abych ale nemluvil příliš povrchně, chci se zastavit u několika skladeb, které mým uším lahodily nejvíce. Především je to „ústřední“ trojice skladeb "Smell of Lies", "Destroyed Illusions" a "Voices of "Truth"“.
První zmiňovaná při svém melodickém úvodu přechází na „hopsačkový“ feeling, což ale není myšleno nijak negativně. Kde skladba "The Sovereign" sázela na zběsilost bubeníka, tak "Smell of Lies" dává větší prostor kytarám, které vyvrcholí v příjemné sólo. Jednoduše řečeno: tyhle lži rozhodně zavoní. "Destroyed Illusions" považuji za nejbarvitější a nápady nejnabytější píseň alba. Tahle pecka se uvede v lehce symfonickém hávu, aby vzápětí vykročila metalcorovým krokem. V okamžiku, kdy už získá potřebnou pozornost, překročí v death metalový dupák, do jehož melodiky se přidá trochu toho thrashového pohupování. Riff z poloviny čísla „zničených iluzí“ je nejen skutečným vyvrcholením, ale pro mě i kytarovým orgasmem desky. Tenhle taneček mě opravdu dostal, což potvrdil na konci vyhrávkou, patřící spíš do kategorie klasičtějšího heavy metalu. Pokud mě bolely nohy po "Destroyed Illusions", pak "Voices of "Truth"“ odpočinku nedodá. Pod lehce ironicky znějícím názvem se neschovává nic jiného než surová black deathová řežba made in krchov. "(In)Humanity" má mnoho co nabídnout ve své temně černé atmosféře. Poslední song jménem "Self Insurrection" však z tohoto konceptu decentně vybočuje. Na rozdíl od předchozích osmi skladeb má v sobě více pozitivní energie a nejvíce ze všech zní jako melodeath za svého rozpuku během počátku devadesátých let. To už jen tak na okraj před konečným verdiktem.
Přestože se jedná o debutový počin, je "(In)Humanity" ve své kategorii hodně povedeným a zábavným kouskem. Až mě mrzí, že jsem se o něm nedozvěděl dřív. Kapela "Secret of Darkness" vypustila do světa nahrávku, se kterou dává najevo, že o tuhle partu by měl být větší zájem. I když je deska nahrána v profi studiu Šopa, má ve svém zvuku pořád dost „špíny“, která posluchače vrátí o dvacet let zpátky. Oba sekerníci odvedli na svých strunách práci, která mě bavila, i když občas vyvolávala pocit povědomosti (ovšem co dneska nevyvolává, že). A nesmím zapomenout ani na Vojtu, který své hlasivky v nejednom partu bez pochyb pohladil šmirglem. Takže výsledek? Máte-li rádi vůni severského extrémního metalu, pak vás Secret of Darkness zaujmou. Něco mi ale říká, že své „tajemství“ nevyzradili celé. Takže těšme se na budoucnost.
|
