Z historického pohledu se to zdá jako chvilička, ale hodně vody proteklo Green River od doby, kdy vyšla deska „Cocked And Loaded“. I když „Hollywood Vampires“ vyšlo jen necelé dva roky po zmíněném díle, scéna za tu dobu doznala změn a navíc „Hollywood Vampires“ vyšlo přímo do víru historických událostí. Není pochyb o tom, že právě rok 1991 byl na hudební scéně jeden z těch nejzásadnějších, které ještě na dlouho potom celý žánr poznamenaly.
Společně s „Hollywood Vampires“ vyšel monster projekt „Use Your Illusion“ od Guns n´Roses, o necelé dva měsíce později Černé album od Metallicy a v září naprosto explodovala Nirvana se svým „Nevermind“. Horší dobu na desku, která měla znamenat konečný průlom, si L.A. Guns vybrat nemohli. Ale jak už jsme řekli dříve, Tracii Guns měl vždycky smůlu… Z pohledu do minulosti proto zůstává nejúspěšnějším albem „Cocked And Loaded“, i když nakonec ani prodeje „Hollywood Vampires“ nebyly špatné.
Právě na „Hollywood Vampires“ kulminuje snaha kapely o mainstreamovější produkci. Tomu, že se přece jen jedná o formaci, kterou je nutno brát vážně, svědčí i fakt, že hned úvodní věc „Over The Edge“ zazněla v jednom z nejúspěšnějších seriálů devadesátých let „Melrose Place“, kde si sám sebe v epizodní roli zahrál i Phil Lewis. Výběr to byl dobrý, protože „Over The Edge“ patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co se na „Hollywood Vampires“ ukrývá. Skladba je zahalená do východní tajemné atmosféry, kterou dotváří nádherné Gunsovo sólo. Právě hned tato úvodní věc dotváří přerod L.A. Guns z bandy pouličních sígrů na respektovanou univerzální rockovou partu.
A proto když kapela sáhne ke starému, práskavému street rocku jako v „Some Lie 4 Love“ už to prostě nezní tak přisprostle, tak punkově, jako když Lewis vyřvával „…bitch is back…“ Ovšem úvod desky je to grandiozní. Trojka „Kiss My Love Goodbye“ hraje více na funkovou strunu s výraznou basou Kellyho Nickelse, aby se rozjela ve freneticky zrychleném závěru. I když „Here It Comes“ působí spíše dojmem slušné vycpávky, připravuje půdu pro baladu „Crystal Eyes“. Ta se měla stát jakýmsi nástupcem „The Ballad Of Jayne“, ovšem žije si vlastním životem a ze zpětného pohledu, i když nedosáhla velkého komerčního úspěchu, je o třídu výše než zmíněná klasika z devětaosmdesátého.
Po „Crystal Eyes“ jako by to začalo trochu uvadat. „Wild Obsession“ má dobrý nástup, atmosféru skvěle odlehčují použité dechy, ovšem všechno rozmělní nefunkční refrén. Což je v podstatě podobný případ jako „Dirty Luv“, kde vše zachraňuje výtečný kytarový riff. Právě tato skladba jako kdyby už trochu předznamenávala alternativnější vyznění následující desky „Vicious Circle“. „My Koo-Ka-Choo“ zase trochu zjemňují dechy, ovšem s tím, že tady těžiště oproti nevýrazné sloce leží spíše v refrénu.
Když jsem zmínil, že „Crystal Eyes“ nedosáhla velkého úspěchu, má přesto „Hollywood Vampires“ hitovou baladu a tou je „It´s Over Now“. I když je to trochu protipól proti vážnější „Crystal Eyes“, má „It´s Over Now“ rozhodně právo na úspěch už jen díky své uvolněné, letní atmosféře. Deska touto skladbou dosahuje svého druhého vrcholu. Klasickým rock n´rollem načichla „Snake Eyes Boogie“ na druhou stranu působí trochu rozpačitým dojmem, ovšem třetí balada „I Found You“, což je v podstatě klasická bluesová skladba, vrací laťku L.A. Guns zase pěkně nahoru. Blues hraje prim i v závěrečné „Big House“, která působí jako pouliční vyřvávačka, ovšem žádného většího dojmu nezanechá.
„Hollywood Vampires“ je stále ještě vynikající deska. Je na ní cítit vývoj kapely, který je naprosto přirozený a proto je sympatická. Ze všech alb má určitě nejvyrovnanější produkci, je nejvyváženější a komerčně nejpřístupnější. V podstatě se dá říci, že je stejně kvalitní jako „Cocked And Loaded“ a není už tak autentická jako debut. Po desce vyjeli L.A. Guns na světové turné společně se Skid Row a Love/Hate, ovšem brzy přišly první velké problémy. Členové se už měli plné zuby, svou daň si vybraly drogy a alkohol, což nakonec v roce 1992 vyústilo v odchod bubeníka Stevea Rileyho. L.A. Guns se pomalu začali rozpadat a směřovat k horším zítřkům.
|
