V případě téhle italské chásky nezaškodí trochu osvěty. Na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století žil jistý John Rackham, který se stal známým pirátským kapitánem, jemuž je připisováno autorství klasicky pirátsko-lebkounského motivu. Důvodem toho, že ho dopadli lovci lebek, byla skutečnost, že i s posádkou byli v nevhodnou chvíli namol. Za odměnu ho oběsili, natřeli dehtem, aby dlouho vydržel a vystavili si ho u hlavního vjezdu do Port Royal. Zda ještě té době byl oblečen do svého oblíbeného kalika, podle kterého si vysloužil přezdívku Calico Jack, historie mlčí.
Kdyby byli jeho jmenovci z Milána se založením kapely posečkali ještě devět let, mohli se po cimrmanovsku chlubit tím, že slaví Calicovo třísté výročí úmrtí. Nicméně jejich touha provozovat míchanici heavy a punkových odrhovaček, říznutých skandinávským folkem, opřenou o svébytný zvuk houslí, přišla o chvilku dřív a tak v loňském roce kluci přišli s následovníkem svého předloňského dema, épíčkem „Panic In The Harbour“. Ke zmíněné stylové charakteristice připočtěte dva nejvýznamnější pojmy z prvního odstavce, tedy pirát a namol, a máte jasno v tom, co vás při „Panice v přístavu“ může čekat.
Zapomeňte na metalovou pirátskou historii, Running Wild (no, od nich možná nějakou butelku rumu Calico Jack načerpali) , Alestorm, Swashbuckle, ani Blazon Stone nemají s Calico Jack příliš mnoho společného. Tady jde spíš o srážku rozvernosti raných Korpiklaani, odrhovačsky halekací jednoduchosti raných Tří sester, a díky skřipkám (ten rozhodující element pro palec směrem nahoru) trochy Turisasí nevázanosti, která je ve finále sice primitivně chytlavá, ale funkční. Ze čtyřky kousků tohle tvrzení platí především o úvodní zvrhle svižné „Where Hath The Rum Gone“, postavené na rozverně houslovém motivu, který nekompromisně přitáhne pozornost, se sympatickým, pohansky ochraptělým a humpolácky neohebným hulákem i opileckým sborovým halekáním. Pokud se však Jackovi nepodaří do skladby propašovat výrazně chytlavý motiv („House Of Jewelry“), ztrácí záhy tah na bránu (v jednom případě ze čtyř to není taková tragédie). Calico Jack nejsou žádní virtuózové, takže i ta jejich neohrabaná sóla mají své kouzlo.
Veselá deska, která nepokrytě útočí na první signální. A vychází to! Nejjednodušší recept, jak ještě zvýšit účinnost songů? Johohó, ať teče rum!!!
|