Čas od času se mi do rukou dostane nahrávka, u které si kolikrát i mnoho hodin říkám, co mohlo její tvůrce vést k tomu, aby vůbec s něčím takovým na trh přišli. Peníze? Snaha udržení pozornosti o kapelu samotnou (bohužel, dnes často již řešena pouze formou sociálních sítí – propagací tunou stejně levných a stejně nekreativních klipů)? Snaha zavděčit se fanouškům (kterážto urputnost může být, a v tomto případě i je, zcela kontraproduktivní)? Nebo ještě i něco jiného? Nevím…
Ruku v ruce s těmito myšlenkami jdou i adjektiva typu „zbytečná“, „otravná“, „nudná“, a jim podobné. Právě recenzované EP (ale pozor, v ohromující délce přes 75 minut, a navíc tvořené neskutečnými 15 tracky!) je bez debat jedním z takových děl. Už debut žádným zázrakem ani náhodou nebyl, jenže ten byl aspoň stvořen z deseti smysluplných písní. Zde by se standardně aranžované songy (rozuměj metalový podklad se zpěvem – nic výjimečnějšího) daly pomalu spočítat na prstech jedné ruky (a to možná i prstech nešikovného dřevorubce). Zbytek tvoří „edit verze, „instrumental verze“, „extended verze“, „acoustic verze“, „pensioner´s false teeth edition verze“ a další hovadiny.
V praxi to znamená to, že zde si většinu písní z debutu poslechnete zrovnatak, jen ve většinou mnohem nudnějších (instrumental) a otravnějších (extended) verzích. Nové písně jsou zde všehovšudy čtyři (+ jeden ambientní nesmysl) a jsou zařazeny hned na začátek. Kdyby tímto EP končilo, mohlo být jeho hodnocení alespoň lehce podprůměrné – stejně tak, jak jsou lehce podprůměrné zmiňované nové písně, krom dvou.
Bohužel ale na nahrávku musím pohlížet jako na celek, což hodnocení shazuje skoro až někam k nule. Nevěřím tomu, že by si kdokoli pustil hodinu a čtvrt této syntetické nudy.
Jeden a půl tak dávám pouze za slušně napsanou a zahranou píseň „Die (If You Sand In My Way)“. Nazpívaná je pořád stejně, jak je zde zvykem, vokalista Jacob pro mě stále představuje nerozlousknutelný oříšek. Druhou je celkem příjemná balada, která je poslouchatelná hlavně díky ženské vokální výpomoci, jinak se ovšem ničím neliší od tisíců podobných.
Zkrátka a dobře, takto ne, přátelé.
Před pár dny na trh z rukou kapely doputovalo na trh tentokráte, a opět velmi novátorsky, album Vánoční s názvem "Winter Is Coming (A Holiday Rock Opera)", tak mi nedá, abych tu o něm pár řádků neztratil. Je to bohužel to samé v sněhově bílém. Placka trvá stejně dlouho, a aby nám kluci dokázali, že nehodlají nijak troškařit, předložili písní rovnou dvacet! Nebo písní ... asi jediné, co se dá považovat za něco, s čím by člověk i rád nějaký čas ztratil, je úvodní, skoro devítiminutová směska z všemožných, světově známých koled. Samozřejmě nepřináší zcela nic nového, jen díky zajímavému sestavení jejích částí (a opět hostující zpěvačce) vcelku baví. Její rozpitvané části najdeme v rozmezí dalších tracků, stejně tak i další koledy. A co ještě zmíním, píseň "I Saw Three Ships" má vcelku vkusně vystavěné sbory na začátku a velmi pěkně poslouchatelné aranže, krom toho od druhé půlky šlape v interesantním tempu. Smutné, ale nic, co by tu ještě nebylo, nedej Bůh i v mnohem lepším zpracování (např. letošní finské "Raskasta Joulua", sestavené z tamější metalové smetánky).
Hodnocení o půlbod vyšší - za obě zmíněné skladby, ale ani zde není prakticky co řešit. Pokud máte rádi koledy v metalovém kabátě, sáhněte do Finska, pokud melodický power, tak po spoustě jiných a lepších kapel.
|
