Jednadvacáté výročí své kariéry završili na konci loňského roku vydáním dvanáctého řadového alba dánští kralevici Royal Hunt. Jejich „A Life To Die For“ je ze statistického hlediska pozoruhodné zejména tím, že je to po dlouhých deseti letech poprvé, kdy tahle kapela nahrála dvě alba po sobě v totožné sestavě. Jak známo, vítězná sestava se nemění. A aktuální album Royal Hunt dokazuje pravdivost tohoto tvrzení.
Nezaměnitelný je rukopis klávesáka Andrého Andersena, postavený na vzdušných, pozitivně prosvětlených, dramatických, až soundtrackově bohatých a skvěle vystupňovaných melodiích se špetkou pompéznosti, ve kterých autor svému košatě dominantnímu atmosférickému nástroji tradičně poskytuje obrovské množství prostoru, ve kterých se může opřít o veskrze příjemný, pružný a na těch ideálních místech patřičně vypjatý vokál navrátilce DC Coopera, neposednou kytaru Jonase Larsena (a v jednom případě i o příspěvek bývalého strunobijce Royal Hunt Jacoba Kjaera) i o živou a neposednou rytmiku.
Již na minulém albu Royal Hunt prakticky rezignovali na někdejší lehce progresivně komplikované choutky, základem jejich aktuální tvorby jsou přístupné a líbivé (berte prosím tento pojem s rockovou rezervou) melodie. U kterých tentokrát prakticky chybí nějaký výraznější kousavý či explozivní moment. „A Life To Die For“ je maximálně pohodová, přitom však dějová bohatá deska, jejíž největší předností je muzikantská vyzrálost, rocková elegance a silná výpravnost, kterážto kombinace ani na okamžik nedopustí (a bavíme se o skladbách, komponovaných podle jasné matrice, bez jakýchkoliv vylomenin či zvratů a přitom skladbách poměrně dlouhých, jen jednou se Royal Hunt těsně vejdou pod pět minut) ztratit napětí a slevit na pozornosti.
Není to náhoda, že důkazy tohoto tvrzení se nejsnáz hledají v těch nejdelších skladbách, ať už je to úvodní tajemná „Hells Come Down From Heaven“, dokonale charakterizující veškeré poznávací elementy Royal Hunt, finální šťavnatá titulní skladba, či obrazotvorná „Sign Of Yesterday“ s úžasně přitažlivým výkonem DC Coopera
zejména ve volnější pasáži písně. Atmosféričnosti písní hodně pomáhají živé smyčce či smyslnost úryvku hostující Michelle Raitzin v „A Bullet´s Tale“, a jen kdybych se chtěl dožadovat naprosté dokonalosti, uvítal bych častější vyklouznutí z pohodového tempa do alespoň občasné nespoutané živočišnosti.
„A Life To Die For“ zachycuje Royal Hunt i na prahu jejich třetí desetiletky ve výborné formě. Ale to u téhle kapely není nic překvapujícího.
|
