Mostečtí Alchemist mi trochu dělají binec ve statistice. Jejich frontman Mentol si totiž po vydání třetí desky „Alchemy Of Rising“ odskočil do soukromé laboratoře a vyměnil svoje společníky, aby v loňském roce vydal pod zavedenou hlavičkou čtvrté album kapely, nazvané „Evilcrusher“ (které by podle hlášení Alchemist mělo odrážet skutečnost, že ne všechny vybrané ingredience fungují v magistrově dílně tak, jak se očekávalo). A vzápětí poté se Mentol opět vrátil k těm, se kterými svoje lektvary míchal doposud a výsledkem je páté (cosi mě stále svádí tvrdit, že čtvrté…) album, nazvané „Damnation“.

Tento název v sobě nese jistou příznačnost. Pokud si vzpomínáte, v kole dvě a tři jsem žehral nad tím, že stylový kříženec, který Alchemist provozují, čerpající z heavična, thrasovna, silákovna i progresivna vzdává čest kytarovým kouzelníkům a ztrácí dech na upachtěném nevýrazném zpěvu, a zároveň, že nenabízí žádné háčky, na kterých by se dalo aspoň na nějakou delší dobu zachytit. A po prvních třech položkách alba „Damnation“ (je na pováženou, že dvě třetiny z toho tvoří „stěžejní“ část nahrávky, tedy kapitoly songu „Alchemist“) jsem měl sto chutí Alchemist uvrhnout do věčného zatracení. Ono totiž na první ucho a celkový dojem se tyhle hříchy snad ještě znásobily. C o je platné, že instrumentálně to všem klukům šlape velice přitažlivě, co je platné, že zvuk nahrávky je velice čitelný (ona by ta basa v tříčlenném složení kapely byla asi slyšitelná, i kdyby tomu tak nebylo, ale tady si tak příjemně a zněle pobublává, že nelze nechválit), když vokál, nevýrazný, nepružný a jakýmsi zbytečným násilím tlačený kamsi do zbytečného hrubovna zní strašně nezáživně a díky těžkopádným vokálním linkám je tady pocitové mrtvo.

A pak jako by Alchemist konečně našli svůj životabudič. Poslední kapitola skladby „Alchemist“ vytáhne sympatickz melodické přísavky a nachystá půdu pro vrchol alba – atmosférickou „Daimonion“, s civilně uvolněným podmanivým zpěvem, která je natlakovaná napětím a krásně plíživým vzrušením (a dokonce v české verzi jako závěrečná tečka je ještě o něco tajemnější). Ještě i následující optimistická odsýpající nekomplikovaná riffovka „Cleaning Out The Closet“ s opráskle ležérním (tedy alespoň v té silnější části skladby) zpěvem má švih, byť už dojde i na lehké zašmodrchání, ale je to snad jediný případ na desce, kdy snaha vyskočit z přímočaře jedoucích kolejí má něco do sebe. A tím je objev dokonán a Alchemist znovu sklouznu do nechytlavé upracované houževnatosti.

Ale jo, sice se budu dál držet tvrzení, že tahle písňová psí smečka je strašně rozháraná, kdy její půlka táhne jak o život a druhá půlka vytrvale těžce nestíhá s dechem, a stejně tak si budu stát za tím, že ten potenciál, který v kapele je, by charismatičtější zpěvák mohl solidně nakopnout. Ale je to poprvé, co mě Alchemist baví - v rámci celé desky svými instrumentálními schopnostmi a v rámci jednotlivých písní téměř jejich polovinou (i když je položka „Damnation“ započítána dvakrát) alba. Takže u Alchemist je většina věcí při starém. A to, co není, znamená krůček vpřed.

alchemist.cz

YouTube ukázka - Quintessential (Song for J.)

Seznam skladeb:
1. Point of no Return 2. Alchemist I. (Damnation)
3. Alchemist II. (Return)
4. Alchemist III. (Conciliation)
5. Daimonion
6. Cleaning out the Closet
7. Quintessential (Song for J.)
8. Speed of Darkness
9. Daimonion cz

Sestava:
Mentol - kytara, zpěv
Vony - baskytara
Brady - bicí

Rok vydání: 2014
Čas: 38:45
Země: Česká republika

Diskografie:
2007 – Disaster Area
2008 – Doublemind
2011 – Alchemy Of Rising
2013 – Evil Crusher
2014 - Damnation

Související články

Foto: archiv kapely