Epica vstoupila do druhého desetiletí své existence a hned přichází s naprostým skvostem. „The Quantum Enigma“ je přesně ten typ desky, na kterém bych neměnil vůbec nic. Od nádherného obalu před hudbu až po texty – vše je opět nádherně propojené, promyšlené a (jak jinak) i epické. Že bychom tu měli žhavého kandidáta na album roku? Jsem si téměř jistý, že v rámci žánru ano.

Už samotný proces, kdy jsem se postupně s aktuální novinkou seznamoval, vypadal dost slibně. Mark Jansen, hlavní mozek kapely, o albu ještě před jeho oficiálním vydáním prohlásil, že je od svých předchůdců daleko modernější a že se na jeho utváření tentokrát podílela celá kapela. Krátce potom Epica zveřejnila jeho grafickou podobu, kterou si vzal tradičně na starost Stefan Heilemann. A nutno říct, že se vyznamenal, protože vypadá naprosto fantasticky! Teď už tedy stačilo jen čekat na to hlavní – na hudbu.

Tu nám Epica naservírovala opět v pozoruhodně dlouhé stopáži. Třináct skladeb, osmašedesát minut - tomu říkám sebevědomí! „The Quantum Enigma“ tak (stejně jako minulý počin „Requiem for the Indifferent“) není záležitostí na jeden či dva poslechy. Holanďané si totiž opět libují v nepředvídatelnosti, variabilitě i hojném počtu hudebních motivů. Toho si můžeme tradičně všimnout v dlouhých skladbách jako „The Quantum Enigma“ (která navazuje na rozsáhlou kompozici „Kingdom of Heaven“ z alba „Design Your Universe“) či „Sense Without Sanity“. Ty sice nepředstavují v jejich tvorbě nic nového (Epica jich vyprodukovala za svoji kariéru požehnaně), určitých změn si však nelze nevšimnout. Kapela přitvrdila, přidala více sborů a svůj styl ještě více přiblížila k progresivnějšímu pojetí (o čemž kromě délky vypovídá i samotná struktura skladeb). Určitou zásluhu na tom jistě má i nový producent Joost van den Broek, který převzal post po ostříleném Saschu Paethovi.

Změny i životní události zkrátka Epice prospěly. Důkazem toho je i zpěvačka Simone Simons, která své vokální linky nahrávala vlastně krátce po porodu. A světe div se, na hlase je to znát! Je plnější, celkově vyzrálejší a troufnu si říct, že i emotivnější. Přidejme si k tomu Markův nekompromisní growling, již zmíněné sbory, precizní kytarovou práci a pestré orchestrální aranžmá (které bych si s chutí poslechl i samostatně) a je vyhráno! Těžko potom vybírat ty nejzásadnější momenty na albu, protože každá skladba zde představuje velmi důležitou a podstatnou část. Zmíním tak alespoň „Victims of Contingency“, což je podle mě vůbec nejtvrdší skladba v historii kapely, a „Unchain Utopia“, která zase aspiruje na jeden z největších hitů celého žánru.

Epica pokračuje v posouvání pomyslné laťky a já se obávám, že pro drtivou většinu podobně zaměřených kapel začíná být nedosažitelná. Ať žije král!

www.epica.nl

YouTube ukázka - Unchain Utopia

Seznam skladeb:
1. Originem
2. The Second Stone
3. The Essence of Silence
4. Victims of Contingency
5. Sense Without Sanity (The Impervious Code)
6. Unchain Utopia
7. The Fifth Guardian
8. Chemical Insomnia
9. Reverence (Living in the Heart)
10. Omen(The Ghoulish Malady)
11. Canvas of Life
12. Natural Corruption
13. The Quantum Enigma (Kingdom of Heaven Part II)

Sestava:
Simone Simons - zpěv
Mark Jansen - kytara, zpěv
Isaac Delahaye - kytara
Coen Janssen - klávesy
Yves Huts - baskytara
Ariën Van Weesenbeek - bicí

Rok vydání: 2014
Čas: 01:08:13
Label: Nuclear Blast
Země: Nizozemsko
Žánr: Symphonic/Prog/Death Metal

Diskografie:
2003 - The Phantom Agony
2005 - Consign to Oblibion
2007 - The Divine Conspiracy
2009 - Design Your Universe
2012 - Requiem for the Indifferent
2014 - The Quantum Enigma

Související články

Foto: archiv kapely