Už když jsme svého času vypouštěli archu, tak o německých Scanner jsem měl jasno, že budou jednou z kapel, která se v těchto vzpomínkových seriálech musí bezpodmínečně objevit. Každé z jejich pěti alb mělo svojí specifickou atmosféru, Scanner si na vlastní kůži prožili i tu podle mého nejúspěšnější vlnu německého metalu. A teď, třináct let po vydání svého dosud posledního alba, o sobě dává kapela, vedená kytaristou Axel A.J. Juliusem znovu vědět albem “The Judgement”, které vyjde za necelých čtrnáct dní. S Axelem jsme si však povídali nejen o albové novince.
Scanner vydali své dosud poslední album v roce 2002. Co jsi dělal celý ten dlouhý čas, věnoval ses hudbě? A co tě přivedlo k tomu znovu nastartovat Scanner? A co vlastně způsobilo, že o Scanner nebylo tak dlouho slyšet?
Kapela vznikla znovu, abych tak řekl. To však neznamená, že bychom se v mezidobí rozešli. Rozhodně jsme se nikdy nerozpadli. Ale poté, co bylo jasné, že nebudeme pokračovat s bývalými členy, museli jsme zase hledat nového zpěváka. Chtěli jsme se vrátit a zaměřit se víc na tradiční sílu Scanner, abychom se jasněji odlišili od konceptu „Scantropolis“.
S Eftim, naším „novým“ zpěvákem, který je kapele věrný dodnes, jsme v roce 2003 začali koncertovat a ten chudák (smích) měl téměř nemožný úkol, zpívat věci z minulých desek po našich čtyřech hlasově odlišných bývalých zpěvácích a Ralphu Scheepersovi. To nebyla jednoduchá věc, obzvlášť když jeden z těch hlasů byl ženský.
Když se naše sestava konečně stabilizovala, rozhodli jsme se, že to bude ten správný čas pro naše nové album. Začali jsme na něm pracovat již v roce 2013, poté, co jsme si vybudovali vlastní studio, takže nyní už víc nemusíme produkovat alba za drahé peníze o a s vysokým rizikem někde jinde. Po našem koncertě v Moskvě v listopadu 2013 jsme se zavřeli ve studiu a dokončili jsme desku. A v létě loňského roku bylo konečně hotovo: narodilo se naše nové miminko :-).
Nepotřebujeme tak dlouhou dobu na to, abychom napsali nové písně, ale v 2003 nebylo zrovna naší prioritou běžet hned do studia nahrávat novou desku, nejdřív jsme chtěli v první řadě hrát naživo. Myslím si, když jsme měli repertoár, který se mohl poskládat z pěti desek, že jsme byli schopni nabídnout zábavnou show z klasických songů z celé Scanner-historie. A to vydá na velkou porci zábavy.
Šlo ale o to, že postupem času byly dotazy ohledně nového alba na našich koncertech stále hlasitější. A prostě nemůžete říct lidem, že nemáte v plánu udělat novou desku, a tak slíbíte, že bude co nejdřív. A když potom znovu hrajete na místě, kde už jste hráli a nové album stále není venku, tak to začíná být poněkud trapné :-). Takže jsme museli něco udělat. A to je ten bod, ve kterém jsme se stali kapelou, pro kterou přišel ten správný čas k dokončení nového alba.
Scanner začínali svojí kariéru na konci zlatých osmdesátých let. Můžeš porovnat, s jakými pocity jsi do hudebního byznysu vstupoval tenkrát před lety a jak to vnímáš nyní? A co se podle tebe za tu dobu na hudební scéně nejvíc změnilo?
Je potřeba vidět, že se zcela změnil trh. S nahrávacími společnostmi to šlo od desíti k pěti, lidé v nich nebyli ochotni investovat ani do dobrých produktů a umělec na konci své práce nebyl schopen přežít. Vždyť nahrávací společnosti a různé portály dneska nabízí legální stažení skladeb za neuvěřitelných 0,07 €. Za tyhle peníze nemůže žádný umělec vytvářet, nahrávat a distribuovat svojí hudbu. Takže jsme neměli důvod se nechat vcucnout do téhle spirály, raději jsme chtěli počkat a podívat se, jak se to všechno bude vyvíjet.
Nahrávací průmysl prostě zaspal vývoj a místo toho, aby hledal nový koncept, tak jen kňučí o nelegálním stahování. Mnoho kapel prodalo samo sebe do promo kanálů a distribučních kanálů, jen proto, aby měly šanci na to, že někdo bude jejich desky propagovat. Jestliže chcete mít jistotu, že uděláte svoji první desku, musíte postavit svoje nadšení proti všemu, co lze očekávat a pak jste připraveni na cokoliv. Ale pro nás otázka takhle nestála. Před námi stálo šesté album a to už to člověk bere celkem s nadhledem :-).
Pokud jde o celý hudební byznys, že jeho vývoj je podivný, hlavně když si lidi zvykli na plechově znějící mp3 a ultra vysoce stlačenou produkci. A pomalu už nikdo nezná dobrý analogový zvuk. Ale naštěstí se staré časy začínají vracet, speciálně na metalové scéně. Víc a víc fanoušků se vrací k vinylovým elpíčkům. I přes to, že manipulace s ním je složitější, ale dobrý zvuk a zároveň velký cover tuhle nevýhodu může vynahradit.
A jaký je to pro tebe pocit být po takové době zase zpátky?
V současné době jsme opravdu šťastní a spokojení se situací, v jaké jsme, těšíme se s radostným očekáváním na vydání „The Judgement“, a jsme zvědaví, jak bude tohle album přijato. Dali jsme do něj hodně vášně a energie a doufám, že lidé to budou cítit stejně. A že se k nám od nich vrátí něco z duše nahrávky a z vložené energie. Ať už během živých vystoupení, nebo při zpětné vazbě přes Facebook, webové stránky…
Doufáme, že můžeme přinést s tímhle albem trochu radosti našim fanouškům a to je to, co si od téhle desky slibujeme, nic víc nechceme. Musíš vidět také to, že tuhle desku neděláme z komerčních důvodů, ale jen proto, že máme osobní potřebu jí udělat. A když tě to baví, tak je to snadné, i když něco rozbíháš znovu. A v případě že fanoušek to vnímá stejně, pak je to ta nejkrásnější věc, kterou můžeš jako muzikant dostat.
Můžeš představit současnou sestavu Scanner? V čem vidíš největší sílu aktuálního složení kapely oproti předchozím sestavám?
Našimi nejnovějšími členy jsou Patrick a Jonathan. Patrick nám čas od času v minulosti pomohl při koncertech, když náš původní bubeník Franz zrovna nemohl hrát, v té době byl členem Elmsfire. Když náš dlouholetý člen Franz nečekaně Scanner opustil, požádali jsme Patricka, aby se k nám přidal natrvalo, protože Patrick v té době už byl ochoten opustit svou bývalou kapelu.
Náš basák Jonathan přišel do kapely o něco dřív na základě Franzova doporučení. Oni se znali ještě z dob hudebních studií na univerzitě v Mannheimu a z působení v jazzové kapele. Efthi je náš dlouholetý zpěvák, jak jsem již zmínil a Andreas přišel do kapely před sedmi lety, poté, co jej Efthi doporučil.
Dneska je pro mě nejdůležitější věcí ve Scanner naše kamarádství. Nechci hledat nejlepšího zpěváka na světě, nejlepšího basáka nebo bubeníka. Věřím, že díky vášni a přátelství lze dosáhnout daleko víc, než když budete mít v kapele známá jména.
Neměl jsi chuť při reunionu kapely oslovit někoho z muzikantů, se kterými jsi zažil nejslavnější roky svojí kapely? Jsi s některými z nich ještě v kontaktu?
Sem tam jsem s některými z nich v kontaktu, ale nikdy jsem neměl ambice znovu s nimi něco dělat. Víš co, některé odchody s sebou nesly obrovské zklamání, u některých lidí byly důvody k tomu, aby už nebyli členem kapely. Každý z nich měl svojí šanci ;-).
Vydání nového alba „The Judgement“ je už na spadnutí. Co na něm posluchačům nabídnete, vracíte se ke kořenům nebo bude na desce zjevný vývojový posun k moderně, tak jak tomu bylo u třeba desky „Scantropolis“?
Na „The Judgement“ jsme se celkově pokusili přijmout a oživit ducha osmdesátých let, vedl nás k tomu náš tehdejší materiál. A proto album zní jako z klasické staré metalové školy. Nemusíme se držet za každou cenu nových vývojových trendů. Věřím tomu, že metaloví příznivci dokáží ocenit dobrý obal nebo booklet stejně tak, jako dobrý zvuk. A to prostě sterilní stažené mp-trojky nemůžou poskytnout. Proto také metaloví fanoušci jsou odlišní od těch mainstreamových.
Opravdu nesnáším, když se mám vyjadřovat k novému albu, stejně se používají jen obvyklé fráze: „je to ta nejlepší věc, kterou jsme kdy udělali, deska je geniálnější než všechny předtím, je to nutnost pořídit si tohle album atd.“ Bere to ještě někdo vážně? :-) Každý kdo slyší tyhle fráze, tak si musí myslet: „Jo, já vím, takhle to musí říct… Když už je to vyřčené, tak už to teď sám říkat nemůžu… Takže: Je mi líto, dřív a lépe jsme to udělat nemohli… (smích)
Tematicky „The Judgement“ znamená soudný den, což je patrné i z obalu desky. A v tenhle den Scanner (hlavní podstava) se vrací zpátky na zemi, aby se stal svědkem toho, co se stane- zvítězí zlo konečně nad dobrem? A jak bude potom vypadat potom budoucnost na zemi? V nejširším smyslu slova se jedná o náboženství a naše písně se detailně týkají různých skupin v naší společnosti („Pirates“, „The Legionary“, „Warlord“), a celkově všech jejich vlastních náboženství a hodnot. Alarmující na tom je, že téměř všichni lidé, kteří se spoléhají na náboženství, se přímo setkávají s násilím, pocházejícím zejména z válečných konfliktů. Extrémy tohoto můžeme vidět především v Sýrii a Iráku s Islámským státem. Takže otázka, která z toho vyplývá je, zda náboženství skutečně přispívá k míru? Nebo jestli náboženství snad není kořenem všeho zla?
Nejvážnější otázka je: Kdyby nebylo žádné náboženství a lidé nevěřili ve vyšší moc, nežilo by lidstvo víc v míru, než po všechna tisíciletí s náboženstvím? A touhle otázkou se zabývá titulní song „The Judgement“.
Hlavní myšlenka většiny skladeb je o tom, že na Zemi není něco v pořádku, pokud jde o náš hodnotový a etický systém. A projevuje se to ve všech náboženstvích i společnostech. Ale dneska je to stále horší a je to nedůstojné pro lidstvo, které je vysoce rozvinuté a technologicky na výši. Můžete o tom někdy přemýšlet, my už jsme to udělali.
Kterou skladbu z aktuální desky bys doporučil jako nejlepšího reprezentanta Scanner, na kterou z písní jsi nejvíc hrdý?
Na to je strašně těžké odpovědět. Ale myslím, že „F.T.B.“, „The Judgement“ a „The Race“, ve kterých každý pozná Scanner. Nedá se říct, že bych byl osobně pyšný na jednotlivé songy nebo tak. Řeknu to takhle: Jsem šťastný, že jsme udělali tuhle desku, konečně.
Jsou všechny písně na albu novinky nebo jste použili i něco ze starších nápadů?
Většina nápadů je nová, ale máme tam i pár starších nápadů a songů, jako je třeba „The Legionary“, kterou jsme na desce nemohli vynechat, jelikož tahle píseň byla veřejné demo a lidi nás žádali, aby byla na desce.
Jak probíhalo nahrávání, zaznamenal jsi nějaké odlišnosti při tvorbě „The Judgement“ proti tvorbě předchozích alb?
Bylo to poprvé, kdy jsme si všechno řídili ve vlastním studiu, včetně míchání a můžu říct, že jsme měli trochu přímější směr než s jinými alby, protože o všem si rozhoduješ sám a nic nezávisí na rozhodnutí někoho jiného, což je obrovská výhoda. Nicméně, může to zároveň svádět k tomu, že se všechno natahuje, takže člověk musí být i disciplinovaný a nesmí tohle dopustit. Řekněme to takhle: Při „The Judgement“ jsme se odřízli od okolního světa a udělali to přesně podle svého. Nezajímali jsme se o to, co zrovna frčí, neorientovali jsme se na to, co je zrovna v módě. To byl náš přístup k tomuhle albu. 100% Scanner. :-)
Jaké promo aktivity k nové desce chystáte? Bude vás možno vidět naživo, je už v plánu nějaká tour? A pokud ano, máte v plánu zastavit se i v České republice?
Chceme hrát, jak jen to bude možné, kdekoliv po celé planetě. Nejlepší způsob by byl dostat se na některé velké festivaly a to je i hlavní záměr našeho managementu, dostat nás na tour. Už máme domluvená vystoupení v Řecku, Španělsku a Německu pro rok 2015 a vím, že naše agentura je v kontaktu i s promotéry v České republice. Takže je velká šance na to, že v České republice budeme v letošním roce hrát také. Velice bychom si toho cenili. :-)
Které z alb, které jsi v minulosti nahrál, považuješ za nejlepší a proč?
Nevím, nemůžu říct, které z alb, co jsme kdy nahráli, je nejlepší. Myslím, že to by museli říct lidi, co nás poslouchají. Doma naše alba příliš často neposlouchám, jen čas od času, jednou za rok nebo tak nějak, když chci zjistit, co hrát, když je nějaká skladba v setlistu.
Spousta lidí preferuje „Hypertrace“, ale já nemůžu říct, že to je naše nejlepší deska. Lidi by si měli poslechnout všechny naše desky a jsem si jistý, že pro sebe můžou objevit něco nečekaného. Ale jsem si jistý, že „The Judgement“ se vůbec nemusí schovávat za naší první nahrávkou.
Kdo nebo co mělo největší vliv na tvoje rozhodnutí věnovat se hudbě?
Mojí první inspirací byl Rory Gallagher. Bylo mi třináct let, když jsem ho poprvé viděl hrát na pódiu hrát na kytaru a chtěl jsem být přesně jako on. :-) Pak naše školní kapela šla nahoru a moje vášeň k hudbě přehlušila všechny moje ostatní zájmy, jako sport a astrologii atd. Když mi bylo dvacet dva let, tak jsem podepsal svou první nahrávací smlouvu a od té doby jsem v hudebním byznysu.
A co je hlavním důvodem toho, že se hudbě věnuješ takovou dobu, co tě na tom láká a přitahuje?
Je to druh sebenaplňující vášně, se všemi vzestupy i pády. Nabíjí mě to spoustou síly a je zábava hrát pro lidi, zbavíš se tak všech negativních aspektů.
Máš ještě nějaké ambice, kterých jsi v hudbě nedosáhl?
Jo, ale už tolik kapel použilo v minulosti tenhle nápad, že nemám tuhle touhu tak silnou. Chtěl jsem spojit hudbu Scanner s velkým orchestrem. Před pár lety jsem tomu byl velice blízko. Ale i tak je to spíš druh jistého egoismu, protože nemám pocit, že by to fanoušci nutně potřebovali. I kkdyž by sejim to určitě líbilo :-).
Jak sis užil Vánoce, máš rád tyhle svátky? A co očekáváš od roku 2015?
Mám rád rodinné vánoce. I když mám jen malou rodinu, je to docela obtížné, abychom se sešli společně aspoň jednou v roce na Vánoce. Nemáme v rodině žádné rozpory, takže naše setkání dělá svátky velice příjemné. Očekávám, že rok 2015 bude rokem Scanner. Nic míň, nic víc :-).
A na závěr tradiční prostor pro to, abys řekl to, na co se Tě dosud nikdo z novinářů nezeptal a Ty bys měl přitom chuť na to odpovědět :-).
Chci ti poděkovat za otázky. Doufáme, že fanoušci v České republice si užijí naše nové album a že se uvidíme v roce 2015 na tour. Mějte se fajn ;-)
CHEERS
Axel
|
