Když se na veřejnost dostala zpráva, že frontman známé folk-metalové bandy Korpiklaani, Jonne Järvelä založil druhou kapelu, vyvolalo to poprask. Zatímco jiní s napětím netrpělivě očekávali co přijde, jiní se strachovali, že tento krok rozhodí původní kapelu.Sám jsem neměl v této věci jasno a tak jsem se rozhodl na celou situaci zeptat přímo Jonneho.
Informace o tvém novém sólovém projektu v mnohých rozpoutali velké nadšení, ale pro některé i obavy ohledně Tvého členství v kapele Korpiklaani. Jak sám tento fakt vnímáš?
Kapela Korpiklaani je jako moje dítě a Jonne- projekt je pro mě dalším dítětem. Jsem na ně pyšný a vždycky budu mít čas hrát si oběma. Život je teď vlastně opravdu nádherný, můžu se věnovat akustickým sólovým, klidným záležitostem a v Korpiklaani zase zužitkuji nahromaděnou divokost.
Plně Tě chápu, myslím si, že je velice užitečné takto rozumně rozložit své síly. Ale přes to všechno muselo být rozhodnutí pro sólovou dráhu opravdu velkým rozhodnutím. Co tě k tomu vedlo?
Začalo to tak, že jsem psal více klidných a akustických písní. Myslel jsem si, že bych je mohl zakomponovat do dalšího alba Korpiklaani, ale pak jsem začal přemýšlet, zda je to to pravé pro ostatní členy. Chtěli by vůbec tohle hrát? A pak chtěli by fanoušci zvyklí na tvář naší kapely poslouchat něco takového? Pochopil jsem, že ne. A tak mě napadlo zužitkovat tento materiál v rámci sólové desky.
Tvůj sólový materiál je v určitých ohledech odlišný od tvorby v Korpiklaani. Neměl jsi obavy, že vytvoříš dva rozdílné projekty?
Ne, takhle nad tím nepřemýšlím. Snažím se zachovat si přirozenou svěžest skladatele, což znamená nechat volný tok myšlenkám a nechávat nápady přicházet. Je to součástí mě samotného, něco jako "mé divoké já".
Jak reagovali ostatní členové na to, že jsi začal sólovou
dráhu?
Překvapivě dobře. Podporovali mě na 100% od samého začátku až do dokončení alba. A za to jsem opravdu rád, nikdo z nich neřekl jediné špatné slovo o tomto projektu. Jsou to moji bratři a rozumí mi. Vědí, jak je pro mě tento krok důležitý a zároveň vědí, že se jim nijak nevzdaluji, i když se jedná o sólový projekt.
To skutečně rád slyším. Naproti tomu slyšel jsem spoustu teorií o tom, že je tento tvůj projekt takovým nostalgickým navrácením se k původnímu projektu Shaman, jak to vnímáš ty?
No to vlastně ne, snažil jsem se o zcela něco nového, ale zdá se jako bych selhal :)
Myslím si, že určitě neselhal, tento dojem možná plyne z klidnějšího pojetí tvé tvorby, ale je mnoho kladných ohlasů.
Kromě toho na Tvém albu hostuje spousta dalších umělců, na koho se zároveň můžeme těšit?
Měl jsem možnost spolupracovat s velmi talentovanými umělci, jako jsou Santeriho Kallio a Jan Rechberger
z Amorphis. Pak je tu Yovan Nagwetch, to je rodilý Američan a na desce prezentuje úžasný domorodý vokál a doprovází tradiční flétnou a šamanskými bubny. Také Ante Aikio zpívá tradiční Sámský yoiking. Jedná se vlastně o první album na
světě, které kombinuje hudebně autentické, americké-
indiánské tradice, finské a Sámské tradice. A pak Samiho dvojče Toni Pertulla (našeho akordeonisty) z Korpiklaani. Toni je velmi talentovaný, jsem za něj v kapele rád.
Měl jsem velké štěstí, protože většina
umělců mě požádala sama od sebe, zda se mohou připojit k projektu. Nemusel jsem se jich ptát.
Prostě projevili vlastní iniciativu hned, jak se o mém záměru dozvěděli.
O to silnější ta deska je, protože se tam promítá ta vášeň a zápal každého z nich.
Jak to tak popisuješ, začínám z tohoto projektu pociťovat velmi silnou a pozitivní energii :).
Přesto se tě zeptám, jaká byla vlastně spolupráce s těmito umělci?
Mohu odpovědět jedním slovem. Inspirativní.
Oni to pojali vážně velkolepě, převýšili mé očekávání.
Musím říct, že je to naprosto neuvěřitelné. Já si dokonce myslel, že spolu odehrajeme jen pár koncertů, ale vypadá to, že jsme schopni fungovat opravdu dlouho. Mám pocit, že to, co se stalo, se opravdu stát mělo, protože ta atmosféra je úžasná a nezáleží na tom, že je nás na pódiu až dvanáct.
Stejně, tak fantastické jako to, co popisuješ, je i přebal alba. Co symbolizuje tvá maska kterou zde máš?
Díky, ta maska symbolizuje pravdu, že jsme vlastně jen malou částí všemocné přírody.
Kdo je jejím autorem?
Autorem jsem já, ale bez ostatních by nevzniklo nic.
Plánuješ v rámci své sólové kariéry rovněž nějaké turné?
Ano samozřejmě. Není to ale zrovna snadné, protože je v tom zainteresováno hodně lidí, zaneprázdněných lidí. Ale přesto bychom jako kapela rádi koncertovali a objížděli s turné celý svět. Už máme i nějaké nové skladby na setlistu, takže jistě brzy přijdou i další alba. Víš tohle není zrovna "jednoalbový " projekt, tohle je skutečná (hudební) skupina, která tvoří a koncertuje.
Rád bych se tě zeptal také na nové album Korpiklaani, jak vše probíhá? Musí být náročné současně pracovat na novém materiálu v obou projektech.
Na tuhle otázku odpovídám přímo ze studia Petrtax, kde nahráváme naše další album s Korpiklaani, takže mohu popsat aktuální dění (smích). Naše album vyjde 8. května. Sami a Tuomas, jsou zde a plánují se mnou další nahrávku. Jsem tedy dost zaneprázdněný, ale to jsem v tomto směru byl vždycky (smích). Když "pracuji" na muzice tak cítím, že opravdu žiji (smích).
A na závěr. Již spoustukrát jste navštívili Českou republiku. Navštívíte nás i letos?
A případně na jakém festivalu se na vás mohou fanoušci těšit?
Budeme hrát na Metalfestu 2015 s Korpiklaani, ale i tak bych chtěl pozdravit George z Masters of Rock, abych obrátil jeho pozornost na Jonne-band. (smích) Je to vždycky moc príma pocit, když hrajeme v Čechách, nikdy bychom zde neodmítli nabídku ke koncertování. Skvělí lidé, dobrá zpětná vazba a celkově jde všechno jako na drátkách. To a mnohem více, všechno to jsou důvody, proč se sem s láskou vracíme. Doufám, že se s Vámi ještě mnohokrát takhle setkám!
|
