Dneškem zavádíme pravidelnou měsíční rubriku, jejímž cílem bude seznámit naše ctěné čtenáře s hudbou, která nás překvapila, potěšila nebo přímo sejmula v uplynulých (tý)dnech. Samozřejmě většina redaktorů vepíše podobné zážitky automaticky do recenzí, těch však máme v současné době nahromaděných v pořadníku tolik, že na to, co nás baví nyní, přijde často řada až v následujících měsících. A protože bychom rádi věřili, že se našimi doporučeními snad i někdo inspiruje, chceme vás v rámci aktuálnosti informovat včas. Dnes začneme první trojici redaktorů a zároveň budeme k našim tipům vkládat odkazy na YouTube, aby vše mělo správnou dynamiku. Jdeme na to!

PAGAN:

Pokud se posledních týdnů týká, největším potěšením se pro mě stalo debutové album „Gladiator´s Tale“ švédských power metláků VEONITY, a to zejména díky vysokému přívalu pozitivních a chytlavých melodií, jež jsou napěchovány všude, kam jen ucho doslechne. Jen těsně za ním visí rovněž debut, tentokrát ve formě EP, španělských spíďáků TALES OF GAIA. Zde je sice patrná určitá nováčkovská jalovost, ta je ale vyvážena, ne-li přímo anulována, zápalem pro patetickou vzletnost, tedy element, který mi jde vyloženě po chuti. Skvěle zní také prvotina "Time" kapely DESTINY z Kostariky. Dokladem tohoto tvrzení budiž úžasné spídovky "Destiny" a "Time" . Parádní je nicméně celé album!

Za další radostí zamířím do Řecka. I kapela MYST přišla letos se svým prvním albem, nazvaným „Mystagogia“. To přineslo nečekané hudební dobrodružství, v němž se slije několik hudebních směrů, včetně toho progresivního, jenž dodává tónům důstojný majestát a zajisté potěší třeba fanoušky britských Kamelot, kteří se nám mnohdy připomenou ve velmi chytlavých vokálních linkách. Výčet zajímavých prvotin zakončím u powermetalových symfoniků WINTERAGE, kteří přišli na počátku února s deskou "The Hamonic Passage". Spektakulárně pojaté dílo zaujme příznivce prvních počinů Rhapsody, to je jisté, osobně se však stále nemůžu rozhodnout, nakolik jsou pro mě ony symfonické pasáže skutečně harmonické (ve smyslu chytlavé). Tohle chce ještě pár poslechů, výsledné dojmy se samozřejmě dočtete v recenzi.

V blízké budoucnosti se těším na dlouho očekávanou fošnu mých oblíbených blackerů ANCIENT RITES, která vyjde 20. února, ponese název "Laguz", a jak ukázka napovídá, měl by to být zase ten správný belgický náser. Poslední doporučení je z přesně opačného hudebního soudku a směřuje k jedné jediné, o to však více strhující písni. Nese název „Perfect Life" a pochází ze sólové desky „Hand. Cannot. Erase.“ geniálního skladatele Stevena Wilsona (Porcupine Tree). Už dlouho jsem nebyl takto zasažen spojením vyloženě duchovní atmosféry a dokonale zrežírovaného klipu. Viděl jsem jej několikrát a pokaždé se na jeho konci nacházím v jiném rozpoložení, než na jeho počátku. Dokonalá hudba ke zklidnění divokou realitou rozjitřeného nitra. Nezbývá si než přát, aby album, které vyjde 2. března, bylo takové celé.

SUPERMARTONÁTOR:

V posledních dnech rozhodně nejvíc poslouchám japonské experimentátory Dir En Grey, kteří mají venku nové album "Arche". Velice nevšední hudba s mnoha nápady a zvláštní atmosférou. Rovněž si začínám naposlouchávat album, na které jsem se hrozně tešil, ale zároveň se ho i trochu obával. Ona výměna na pozici zpěváka je vždy citlivá záležitost a to je i případ norských Keep Of Kalessin. Novinku "Epistemology" nenazpíval Thebon, ale kytarista Obsidian C. Zatím se musím přiznat, že mne jeho hlas neuchvátil. A protože mám někdy blbou náladu a potřebuji ji něčím vyhnat z hlavy, spolehlivě pomůže buchar se jménem Napalm Death. Jejich nová smažba "Apex Predator - Easy Meat" může strhávat baráky. Zatracené dobrá práce! Ador Dorath - "The Very Essence Of Fire"....to je hudba, kterou jsem však v posledních týdnech slýchal nejčastěji. Lahůdkový atmosférický black/death z České republiky.

V příštích dnech se chystám začít s poslechem českých Ereley, kteří se prezentují alternativním metalem slibujícím příjemný poslechový zážitek. S netrpělivostí už ale vyhlížím i novou desku Stevena Wilsona.

JIŘÍ ROGNER HYLMAR:

Heaven Shall Burn - Veto (2013)
Jejich poslední deska mě oslovila a velice potěšila. V hlavě mi neustále zní několik songů a nemůžu se zbavit dojmu, že se jedná o velice kvalitní materiál. Geniální přebal alba skrývá geniální hudbu. Pro mě osobně velice silný zážitek.
YouTube ukázka - Valhalla

Dantalion - Where fear is born (2014)
U kvalitně zhotovených přebalů desek ještě na okamžik zůstaneme a představíme si tuto black/doom metalovou sebranku ze slunného Španělska. Opět platí, že je cover alba nasycen úžasnou atmosférou, která není nic dlužna hudebnímu obsahu.Jelikož jsem s jejich bubeníkem Villou spáchal rozhovor, přesvědčil jsem se také, že se jedná o velice příjemné lidi, které baví muzika a jsou zapáleni tvořit i navzdory bývalým komplikacím ohrožujících jejich tvorbu. Vřele doporučuji.
YouTube ukázka - Black Blood, Red Sky

Arch Enemy - War Eternal (2014)
Dalším hudební zážitkem jsou pro mě věhlasní Arch Enemy s jejich posledním albem. Propracovanost kytarových riffů, výborné hráčské výkony, nespoutaný growl vokalistky a melodicky rázný death mě zkrátka dostává do té správné metalové nálady.
YouTube ukázka - You Will Know My Name

Cradle of Filth - Principal of Evil made Flash (1994)
Jako skalní fanoušek této temné divize nemohu zůstat pozadu s poslechem jejich alb. Zmíněná deska není zdaleka jediná, kterou hltám, avšak nynější nálady na black metal jdou ruku v ruce právě s tímto albem. Originální kus, co prostě nezklame.
YouTube ukázka - Black Goddess Rises

Korpiklaani - Manala (2013)
Když pociťuji vyčerpání a špatnou náladu, sáhnu po této lesní sebrance z chladného Finska. Korpiklaani nezklamou a svou poslední deskou zvednou náladu a navodí skvělé pocity. Jejich energie je nakažlivá a to na mě často působí více než pozitivně. Tedy ideální hudba pro neklidné chvíle.
YouTube ukázka - Sumussa hämärän aamun