Jak bylo na konci minulého článku zmíněno, kapelník Phil Giordana po vydání minulé desky přišel o celý zbytek kapely (taky vás napadlo, proč to tak skončilo, resp. proč se tak výrazně poměnila celá sestava na každé vydané desce?). A tak došel k závěru, že než složitě hledat muzikanty do aktivní a funkční kapely, raději složit celé album sám, již bez pomoci kytaristy Anthonyho Parkera, pod hlavičkou Fairyland (tehdy již fanoušky poměrně známé kapely) ji za pomocí všemožných hostů natočit a poslat na trh. Psal se rok 2009 a svět byl již poměrně slušně nasycen obdobnou muzikou. Jen připomeňme, že odpadlý kytarista Sonaty Arcticy Jani Liimatainen svět potěšil nadmíru kvalitní nahrávkou své nové kapely Cain´s Offering, krajané Heavenly na trh přinesli queenovsky úžasnou nahrávku (s příšerným obalem) Carpe Diem nebo znovuzrození Stratovarius vydali přelomovku Polaris. Nabízí se tedy otázka, jak si principál se vzniklou situací dokázal poradit.
Více než královsky. Album "Score To A New Beginning" začíná přesně tam, kde to minulé skončilo. Stylový posun se absolutně nekoná, stále jsme svědky vysoce melodického Rhapsody – metalu, ovšem pověstná kapelní „pohádkovost“ se malinko začala vytrácet, aby dala vyniknout spíše dospěleji, filmověji zaměřeným melodiím. Kapelník se taktéž začal více soustřeďovat na kompozice samotné a spíše než na kvantitu vsadil na kvalitu, což znamená, že v tracklistu nalezneme pouhopouhých sedm regulérních písní okořeněných nezbytným intrem, půvabně nazpívaným outrem a ryze orchestrální „Rise Of A Giant“. Zbytek tvoří poměrně spletitou houšť symfoniky, melodiky a důrazné rytmiky, jíž je na několik prvních poslechů dosti obtížné přijít na chuť, což se zároveň stává jejím největším nepřítelem. Pokud ale věnujete dostatek času hlubšímu vstřebávání, pak se vám deska samotná odmění tím, že bude obtížné se od ní odtrhnout a skladby jako poklidná „Soldier´s Letter“ nebo kvákajícími žesti uvedená „Master Of The Waves“ se z hlavy legálními způsoby dostat nedají.
Na albu samotném se podílelo skoro dvacet! muzikantů. Z těch významnějších zmíním Georga Neuhausera (Serenity - zpěv), Floru Spinelli (Kerion - zpěv), Dushana Petrossiho (Magic Kingdom, Iron Mask – kytarová sóla) a již starého známého Willdrice Lievina, který album nabubnoval. Hlavních vokálů se se ctí zhostil Marco Sandron z italských Pathosray, Chris Menta (Razordog) album doplnil šesti boosterovanými strunami a basu natočil Fabio D´Amore (Serenity, Pathosray). Zbylí hudebníci se účastnili pouze minoritně, a to ve formě kytarových sól či doprovodných vokálů.
Na vyšších tempech se tentokrát již výrazněji pošetřilo, takže muzika plyne spíše v klidnějších vodách s občasným výletem do těch speedovějších - úvodní „Across The Endless Sea part II", jejíž první část se nachází na minulém albu jako bonus, ale hlavně finální bombast „Score A New Beginning“.
Ten se tak stává nejpovedenější kompozicí, kterou nás Phil měl tu čest poctít, v níž se kloubí půvabná melodika obou předešlých alb, razance debutu a symfonických ozdob desky druhé. Tento opus se tak stává uchvacující tečkou za celou kapelní tvorbou a značkou Fairyland…
Kapela v roce vydání alba sice několikrát koncertovala, kritikou byla deska přijata poměrně příznivě, ale v myslích posluchačů postupně přestávala existovat. Šéf Phil Giordana už nikdy žádnou kompaktní sestavu skupině nedopřál. Relevantní média sice kapelu stále vedou jako aktivní, ale oficiální web již roky nefunguje a všechny poslední aktualizace pocházejí z roku vydání. Na oficiálním FB kapely se o dalším albu šeptá, ale obávám se, že většina fanoušků, mne nevyjímaje, si o desce může jen nechat snít.
|
