S albem „Terrible Certainty“ započala druhá éra Kreatoru. Jednak se klukům konečně podařilo proniknout do mimoevropského povědomí, jednak jde konečně o nahrávku, která se pro ně dá označit jako typická a tradiční. Snad to bylo i tím, že kapela po vydání desky „Pleasure To Kill“ vyjela na své první skutečné turné (za pomoci druhého kytaristy Jorge „Tritze“ Trzebiatowskiho), což jí dalo dostatek možností k dokonalému sehrání a finálnímu ukotvení žánrového směřování. Právě v té době totiž startuje čistokrevné thrashové období Kreatoru, které přežilo i kritické období let devadesátých a ve velkém stylu pokračuje dodnes.
Třetí řadovku „Terrible Certainty“ stvořil Tvůrce už jako kvartet, neb do svých řad definitivně přijal koncertního kytaristu Tritze. Některé pasáže či skladby, jako třeba úvodní nátisk s názvem „Blind Faith“ ještě dají vzpomenout na bestialitu předešlého alba, zásadní změny jsou však zcela evidentní. Riffy doznaly techničtějšího rázu. Pryč byla nesourodá roztěkanost minulé fošny, skladby najednou získaly průhlednější a pro posluchače lépe uchopitelné kontury, přestože se ani nadále nezřekly (téměř všudypřítomné) rychlosti a divokých sól. Vše tradičně spojeno s lyrikou, dávající si za úkol zmapovat a poté metalově satirizovat všechen zlořád světa. Další pokrok se týká samotného Petrozzy, který se na turné evidentně našel a jeho hlas doznal oné podmanivě zvířecí podoby, kterou mají jeho fanoušci nesmazatelně vepsanou v metalovém oddělení šedé kůry mozkové. Nebylo tak více potřeba Ventorova vokálního sekundování, jenž se rozloučil nazpíváním kusu „As The World Burns“ a nadále se věnoval už jenom své bicí mašinerii (krom koncertů, kde si vždy střihne kanonádu „Riot Of Violence“).
Deska „Terrible Certainty“ obsahuje několik drtivých songů, jako je ten titulní, dále úžasná jízda s názvem „Toxic Trace“ nebo vrstevnatá "No Escape". Úvod většiny kusů zdobí pro Kreator typické kytarové nástupy, tak správně vtahující (společně s Millesovým klasickým postojem) do víru písní při koncertní produkci. Stále ovšem ani zdaleka nejde o tu největší pecku v Tvůrcově diskografii. Některé skladby totiž postrádají potřebnou thrashovou chytlavost, mnohdy dokonce působí snad až „bezpohlavním“ dojmem, jakoby jim chyběla vnitřní ukotvenost a identita. Velkou vinu na tom nese zvuk z dílny Roye Rowlanda (Horus Studio v Hannoveru), který do té doby neměl s podobnou hudbou zkušenosti, údajně jí dokonce opovrhoval.
Pak se není co divit, že odvedl špatnou práci a dílo tím navždy poznamenal. Jde také o jeden z hlavních důvodů, proč album „Terrible Certainty“ zní z dnešního pohledu průměrně a nijak zvlášť reprezentativně.
V tehdejší době se však tohle příliš neřešilo, po žánru byl přímo krvelačný hlad (název thrash metal se definitivně usadil právě v roce 1987) a fanoušci hltali úplně vše. Kreator do jejich chřtánu přidal jako návdavek videoklip k songu „Toxic Trace“, který se s velmi silnou frekvencí protáčel na stanici MTV v kultovním pořadu „Headbangers Ball“, což bylo pro každou kapelu něco jako boží (ďáblovo) požehnání. Tvůrce tak začal pronikat do povědomí daleko většího počtu „odžískovaných“ mániček, včetně těch zámořských. Právě v té chvíli se zrodilo mohutné ohnisko nehynoucí slávy této legendy, která navíc se svými nejlepšími počiny měla teprve přijít.
|