Když v roce 2007 psal nynější důchodce Venca recenzi na první demo českobudějovických Warhawk, začínal ji konstatováním, že boom metalových zpěvaček je nepřehlédnutelný. A to ještě v té době vůbec neměl tušení, že právě tahle parta by mohla fungovat jako prototyp uvedeného rčení, neb i přes občasné změny u mikrofonu nedají na ty svoje ženské dopustit. O důvodech tohoto stavu, ale třeba i o vydařeném albu “War Of Memories” se vice dozvíte od jednoho ze zakladatelů kapely, bubeníka Štěpána Hally.
Na úvod našeho povídání bych tě rád požádal, abys kapelu Warhawk blíž představil, kdo kapelu tvoří, které momenty z vaší historie považuješ za nejdůležitější?
Ahoj, jsme power metalová kapela Warhawk z Českých Budějovic. Kapelu tvoří zpěvačka Simona „Pivoňka“ Reindlová, kytaristé Míra Syrovátka a František „Fanny“ Farka, basistka Denisa „Denny“ Sochorová, klávesák Pavel „Dvorkys“ Dvořák a já, bubeník, Štěpán Halla. Za nejdůležitější momenty z naší historie považujeme určitě vydání obou našich desek, vystoupení na Czech Death Festu, na Apocalyptic Form of Death a hlavně na Metalfestu a Masters Of Rock na Ronnie James Dio Stage.
Letos je to deset let od vzniku kapely, chystáte k tomuhle výročí nějakou slávu? Jak bys zhodnotil uplynulou desetiletku, podařilo se ti naplnit cíle či ambice, se kterými jsi Warhawk zakládal?
Chystáme výroční koncert na podzim v Českých Budějovicích, kde bychom rádi vystoupili se spřátelenými kapelami Satycarion a Blamage. S oběma spolupracujeme už skoro deset let a jsou taková naše širší rodina. A také se nám snad povede dát dohromady program se všemi bývalými členy, teda vlastně členkami (smích). Co se naplněných ambicí týká, tak když jsme s kytaristou Mírou kapelu zakládali, nikdy nás nenapadlo, že si zahrajeme na Metalfestu, kde se v zákulisí potkáme s Brainstorm a Blind Guardian, které máme moc rádi. Nebo že budeme hrát na Masters Of Rock na pódiu, pod které téměř po celou dobu existence MOR s kytaristou Fannym jezdíme, že se naše desky dostanou do celýho světa… něco takového jsme tenkrát netušili. Časem sice člověka napadne, jestli to nešlo v některých momentech udělat třeba líp, nebo že by bylo hezký, kdyby nás živila jenom muzika, ale jsme realisti (smích).
I když je u vás na postu zpěvačky poměrně rušno (pokud počítám správně, je Simona Reindlová již čtvrtou zpěvačkou v řadách Warhawk), po celou dobu patříte do ranku „female fronted“. Měli někdy Warhawk potřebu zkusit u mikrofonu chlapa?
Jojo, párkrát v záchvatu po nějakém odchodu některé z předchozích zpěvaček jsme o tom několikrát krátce zauvažovali a několikrát v dávné minulosti jsme to i zkusili, ale vždycky jsme narazili na to, že bychom museli předělávat muziku, nebo alespoň ladění či aranže. Takže nás to vždycky zase přešlo a pokaždé jsme stejně došli k tomu, že bude nejlepší mít ve Warhawk zpěvačku. Občas s námi někde vystoupí nějaký mužský host (ať už to byl George Rain ze Sebastien, Jirka Komberec ze Seven nebo Milan Černoch z Blamage), ale to jen občas jako zpestření.
Které kapely jsou tvému hudebnímu cítění blízké?
Jé, těch je hrozně moc! Mám rád již zmíněné Blind Guardian, Gamma Ray, Kamelot, Sabaton, všechno od Arjena Lucassena (Ayreon, Star One atd.), Within Temptation, Nightwish, The Poodles, Arch Enemy, ale taky klasiky jako Europe, Bon Jovi, Styx, Kansas, Journey, no a spousty spousty dalších.
Nedávno vyšlo vaše druhé album „War Of Memories“. Představ prosím tohle album, jaké na něj máš ohlasy a jaké pocity z něj máš ty sám, jak se na desku díváš s určitým časovým odstupem? A která z písní je tvůj osobní favorit?
No fajn, ptáš se člověka, který u tohohle alba strávil dva roky a měl co dělat, aby se z toho nezbláznil (smích). Natáčení desky se strašně protáhlo kvůli odchodu bývalé zpěvačky Jolany „Jolly“ Benákové, která odešla ve chvíli, kdy už se začínaly nahrávat zpěvy. No a pak nás čekal konkurz, kterého se zúčastnilo asi dvacet holek z celé republiky. Nicméně po příchodu Simony se mi vrátila chuť tu desku udělat co nejlíp. Opět nám s deskou pomáhal náš kamarád Dominik Pecka (zvukař od Black Lips, Škwor, Hidden Orchestra atd.), který se kromě masteringu (na naší první desce Depth of Your Soul) tentokrát za mé asistence ujal i mixu. A jako hosté se zúčastnili George Rain a Petri Kallio ze Sebastien s vokály, Honza Běhunek ze Seven s nádherným kytarovým sólem a Nela Sochorová (sestra basistky Denny) s operním zpěvem. Album obsahuje deset písní včetně dvou téměř výhradně klávesových, na kterých má největší podíl náš talentovaný klávesák Dvorkys, a právě v té druhé mu sekunduje Nela. A moje nejoblíbenější… To je těžký říct, mám rád všechny, ale možná malinko víc The Forest. Jinak ohlasy jsou zatím velmi dobré doma i ze zahraničí, tak uvidíme, snad to vydrží.
Deska je spojená s v metalu poměrně populární válečnou tematikou. Proč myslíš, že zrovna tohle téma se těší takové oblibě, čím oslovuje tebe a jakým jiným tématům by ses měl chuť případně pověnovat? Jak moc důležité jsou pro tebe texty?
Válečná tematika je plná většinou zajímavých, občas dokonce naprosto neuvěřitelný příběhů. Ať už kladných, nebo záporných. Já osobně mám rád válečná témata a třeba příběh Black Hawk Down, respektive příběh Randalla Shugharta a Garyho Gordona, je fascinující. Oba věděli, že zemřou, a stejně se oba nabídli do akce. My jsme v kapele měli od začátku trošku problém s texty. Kromě první a teď poslední zpěvačky jsme psali texty jen my, muzikanti. A tak se nám to tak různě potkávalo – sem, tam. Na demu byla válečná jedna, na debutu jsou asi dvě, no a teď je jich mírná přesila. Osobně, když píšu text, tak si zalezu s počítačem do postele, pouštím si písničku dokola, a většinou mi nějaké téma vyplyne samo, nebo alespoň nějaká představa, o čem by to tak mohlo být, a je jedno, jestli je to o válce, vztazích, vědě, přírodě či jiném tématu.
Můžeš porovnat vaše debutové album s tím současným? V čem vidíš největší změny, pokrok, zkušenosti?
Obě desky nás zachytily v nějakém čase a v nějakém rozpoložení. Debut byl víc syrový a všechno jsme si dělali sami. Teď jsme mix svěřili do Dominikových rukou. Takže zvuk je jiný. My jsme jako autoři taky udělali pokrok, snad k lepšímu. Snažili jsme se o lepší aranže, ale jestli to tak je, to musí posoudit fanoušci.
A co plány na případné pokračování? Je na to ještě brzy, nebo už se vám nějaké plány a představy honí hlavou?
Zatím pilně skládáme a už se nám tak tři čtyři nové věci rýsují. Nový materiál by mohl být možná trochu progresivnější. Ale uvidíme, ještě se to může změnit.
Blíží se festivalová sezóna, Warhawk už nějaké zkušenosti s festivalovými pódii mají, co je pro tebe jako muzikanta zajímavější: velký festival, nebo bližší kontakt v klubu?
Asi jako každý muzikant ti řeknu, že obojí je zajímavé jinak. Jak dav lidí na festivalu, kde jsme ale jako kapela na velikým pódiu trošku vzdálení, tak hraní v klubu, kde naopak cítíš tu blízkost nejen mezi námi jako kapelou, ale i mezi kapelou a fanoušky pod pódiem.
A teď už jen závěrečný prostor pro to, co bys rád řekl, aniž bych se tě na to zeptal :-)
Moc děkuji za rozhovor, přeji vám, aby se vám jako webzinu dařilo a doufám, že lidi budou chodit na rock a metal!!!
|
