Letos jsem se na Metalfestu stavila opravdu jenom na otočku, neboť jsem byla předcházející den na Rock For People omrknout britskou indie popovou Bastille, o které se raději více zmiňovat nebudu, než mi naši čtenáři urvou hlavu. Jak již titulek avizuje, podíváme se, jak se plzeňskému publiku předvedli staří štramáci z Accept s novým line-upem.

Na pódium vtrhli stejně jako na podzimním turné s novinkou „Stampede“ a tentokrát to vypadalo, že se ji pánové konečně tak nějak naučili. Přestože skladba není mnohými fanoušky považována za velkého favorita z poslední desky „Blind Rage“, Accept s ní sveřepě otvírají každý set (stejně jako s pilotními skladbami předcházejících alb v minulých letech). Co si ale budeme povídat, pokud na úvod chtějí sáhnout mezi nový materiál, nemohou koneckonců zvolit lépe. Vzhledem k tomu, že zbytek alba je sice velice povedený, dobře se poslouchá doma, ale na koncertech tolik nebaví.

Což mě přivádí k volbě setlistu, na kterém se mimo otvíráku objevily z „Blind Rage“ již pouze tři novinky a i to je až dost. Konkrétně „Dying Breed“, „Dark Side Of My Heart“ a „Final Journey“, přičemž poslední jmenovanou skladbu obsahující kytarové sólo by Accept přece vypustit nemohli. Oproti samostatnému koncertu (a tedy pravděpodobně také díky absenci nejnovějších věcí, které na turné k vydání nové desky nutně zaznít musely) koncert ubíhal bez zádrhelů a hluchých míst. Playlist byl příjemně vyvážený, udržoval v pozornosti např. hned zostra naservírovaným „Stalingradem“ následovaným hity z dávnější éry. Accept si nevybírali jen špice své kariéry, jako je přelomová „Restless And Wild“, která potěší nejednoho pamětníka, ale nadchne i nováčky, kteří kapele teprve přicházejí na kloub, ale zařadili také dlouho nehrané vály typu „Midnight Mover“. Ten mně osobně z celého setu udělal největší radost. Na druhou stranu jsem také ocenila vypuštěný starších fláků jako „Starlight“ nebo „Flash Rockin‘ Man“, které do fanoušků hustili v minulém roce. Jinak se oproti tomu, co hudebně ukázali již na podzim ve Zlíně, moc nezměnilo. Nevadilo by, kdyby příště z bohaté diskografie vybrali skladby, které na živo ještě tolikrát nezazněly. Ačkoliv těžko říct, kam je zařadit, protože po „London Leatherboys“, či „Losers And Winners“ by se mi stýskalo.

A co se týče line-upu? V jednoduchém shrnutí by se dalo říct: Accept byli skvělí jako vždy. Ani odchodem harcovníků Schwarzmanna a Franka se prakticky nic nezměnilo. Odhlédneme-li od faktu, že noví dva pánové nemají s kapelou žádnou společnou historii, na záda uhánějícího býka naskočili s klidem a rajtují na něm jako by se nechumelilo. Jinak také – Uwe Lulis (kterého si můžeme pamatovat především jako kytaristu Grave Digger v letech devadesátých a později z Rebellion, jež dal dohromady spolu s dalším renegátem od „hrobníků“ Tomim Göttlichem) má na pódiu prostoru asi tak stejně jako Herman – krátké sólíčko během „London Leatherboys“, sem tam nějaká kreace povětšinou s Peterem nebo Markem, jinak především vybrnkávání, zatímco duo Baltes a Hoffmann hrají divadlo pro publikum. Zatímco (v poměru ke zbytku kapely) mladík Christopher Williams za bicími excelentně řádí. Ne vždy je nutno obsadit volný post v kapele nějakou známou hvězdou a Accept si z hudebních neprobádaných vod přivezli v podobě Williamse poklad. Nechci říkat, že se v kapele pročistily vody, protože i podzimní turné bylo stoprocentní, ale teď jaksi oficiálně neoficiálně získali dva egomaniaci dostatečný prostor k tomu se předvést po svém, aniž by padalo příliš stížností na nedostatek prostoru věnovaný doprovodné kytaře.

Accept jsou stále ve formě, ne-li v té nejlepší formě od vydání „Blood Of The Nation“. Možná že to nejlepší teprve přijde a já doufám, že německo-americká pětice jen tak nepoleví a svým fanouškům bude přinášet radost ještě další dlouhé roky. Podle toho, jak si pánové právě teď stojí, jejich cesta do budoucna vypadá ještě na pěkně dlouhou štreku.

Setlist: Stampede, Stalingrad, London Leatherboys, Restless And Wild, Dying Breed, Final Journey, Shadow Soldiers, Losers And Winners, Midnight Mover, No Shelter, Princess Of The Dawn, Dark Side Of My Heart, Pandemic, Fast As A Shark, přídavek: Metal Heart, Teutonic Terror, Balls To The Wall