Vyškovská sestava Dark Gamballe se v českých luzích a hájích řadí k oné pomyslné špičce a působí na hudební scéně už nějaký ten pátek, jak může napovědět neuvěřitelná dvanáctá deska, která kapele vyšla letos v červnu. O tom, jak „Panoptikaria“ vznikala, koho (ne)znásilnil jelen a odkud se vzal Vítězožrout si s námi o své dovolené povídal zpěvák a frontman kapely 10.
26. června letošního ruku vám vyšla nová, v pořadí dvanáctá deska „Panoptikaria", kterou jste částečně nahrávali na samotě na Slovensku. Jaký to byl zážitek oproti tradičnímu studiu?
Měli jsme pocit, že potřebujeme změnu, práci ve studiu Šopa scházel moment překvapení, bylo to fajn, ale pořád dokola. Prostě jsme potřebovali něčím nakopnout, nechat se pohltit atmosférou místa, inspirovat, nejlépe tam, kde se cítíme dobře, ale kde nebude chybět Staňa Valášek.
Od natáčení alba "Superstar" (2003-2004) jsem nezažil lepší nahrávací session. Prostě nápad Stáni přestěhovat studio Šopa na samotu u lesa byl famózní.
Přivezli jste si ze Slovenska nějakou zajímavou historku, kterou byste mohli sdílet s našimi čtenáři?
Nahrávání proběhlo hladce. Jestli myslíš napadení skupiny lesními včelami, znásilnění Deadyho galantním jelenem do zadečku, masakr motorovou sekačkou, prznění zájezdu vysokoškolských roztleskávaček, milujících střílení pingpongových míčků z jejich svatyní, tak z toho se nic nestalo. Normální rutinní nahrávání.
Nová deska je energičtější a po hudební stránce opět o něco drsnější než vaše předchozí alba. Kde hledáte inspiraci k tomu, abyste se neopakovali a byli pro fanoušky vyváženým mixem toho známého a zároveň neotřelého?
Děkujeme, přesně tohle byl náš záměr. Chtěli jsme zase trochu šlápnout do pedálů, nabrousit kytary, nasekat riffy, obrousit hlasivky, nakopat prdele, vyvolat otazníky, taky přidat humor, což u nás nejde tak lehce, ale stejně jsme ho na CD dostali v míře pro DG velmi vrchovaté. Možná je trochu cynický, trochu ujetý, ale každopádně gamballský. Co se týká opakování se, tak to už nás netrápí. Měli jsme za to, že na předchozím CD jsme použili obrovskou škálu rozdílných postupů, stylů, zvuku, megaobrovsky jsme se snažili věnovat každičkému tónu na CD (například píseň „Taxi city“) a nakonec jsme se dočetli, že je to sice dobré, ale takový výtažek z DG. Že už nebouráme mantinely, ale využíváme postupů z dřívějška, a o písni „Taxi city“ nepadlo ani slovo. Takže jsme si řekli, že prostě uděláme CD Made In Panoptikaria a necháme písně svému osudu a za čas se uvidí, jak si povedou.
Když srovnáme současnou tvorbu Dark Gamballe s vašimi death-metalovými počátky, má člověk až pocit, jako by poslouchal dvě odlišné kapely. Myslíte, že jste hudebně zakotvili, nebo vidíte v budoucnu ještě prostor pro experimentování v hudebních žánrech?
Ono kromě mé maličkosti v současné sestavě DG už dávno nikdo z původní sestavy není. Proto je logické, že současná podoba DG je úplně odlišná. Myslím, že nikoho z kluků současné sestavy by nebavilo hrát hudbu z CD „Sex N Death“.
Myslím, že hudba v DG už prošla mnoha stylovými proměnami. Nemám schopnost vidět do budoucnosti, ale vím, že když budeme chtít experimentovat, tak prostě budeme. Já osobně si své divno-death-patton choutky realizuji v projektu HELLYUM, ve kterém hraje Otyn (ex-Pigsty, Melancholy Pessimism, producent a zvukař studia Davos), David Menšík (ex-Hypnos, Melancholy Pessimism) a natočili jsme spolu CD „Fantaziare“ a v současnosti jednáme s firmami o jeho vydání.
Taky kluci neustále kuchtí nějakou muziku v různých projektech. Takže vidím spoustu prostoru pro experimenty.
Vaše písně jsou často plné imaginativních obrazů a fantastických přeludů. Jakým způsobem byste popsali váš tvůrčí proces, jak takové texty vznikají?
Texty vznikají dlouho a těžce, ale jejich dokončení je oslavováno s o to větší radostí. Texty u nás vznikají výhradně do hotové, nebo téměř hotové hudby. Jediná výjimka byla u písně „Pochyby“, kdy byl text hotový jako první. Co se týká postav, tak si vymýšlím takové ty charismatické, neotřelé, hodně barevné postavy, které jsou podstatně statečnější, zajímavější než já. (smích)
Často používáte v textech zvláštní postavy jako Žárovkář, Vítězožrout a další. Jak k těmto postavám přicházíte, máte je rozmyšlené dlouho dopředu nebo jsou výsledkem nějakého náhlého popudu?
Tyto postavy se objeví sami, přijdou v momentě, kdy se objeví vhodná hudba a ony si sami řeknou o své místo na CD. Nikdy nejsou vymyšleny dopředu, nemám potřebu vymýšlet postavy na sklad. (smích)
K písni „Fata Kapitána Morgana" jste vytvořili video, kde je opět k vidění Michal Sucharda a La Dy Anabell, a oba zmínění s vámi pokřtili novou desku na festivalu Masters of Rock ve Vizovicích. Jak byste popsali vaši spolupráci s nimi?
Spolupráce s Michalem grázlem a Lady Dy Anabell proběhla vždy předpisově hladce. Jsou charismatičtí, přirození a vypadají démonicky. Velmi rádi s nimi spolupracujeme, a když si uvědomíš, že se naše současné CD jmenuje "Panoptikaria", nemůžeš si představit lepší kandidáty pro společnou show.
Poměrně často se vyskytujete na různých letních festivalech před českým publikem. Jací jsou vaši fanoušci? Jsou na koncertech aktivní, i když hrajete nové písně, nebo reagují spíše na osvědčené klasiky?
Co se týká reakcí fanoušků na nové písně, tak jsme velmi příjemně překvapení. Reagují velice dobře, takže si myslím, když dáme lidem ještě chvíli času na naposlouchání, v ničem si nové písně nezadají i třeba s takovými "Baletkami v hlavě".
Když jsme zmiňovali klasiky, na vašich vystoupeních dodnes zaznívají songy jako "Baletky v hlavě" nebo "Běhy na dlouhou trať" z osmého alba "Superstar". Jak vnímáte tyhle písně vy, baví vás je hrát i po několika letech, nebo preferujete spíše novější kusy?
Jsem si jistý, že nemáme u starších písní pocit, jako že je hrajeme z donucení, nebo jedeme na autopilota. My si totiž myslíme, že jsme úplně nejvíc nejlepší z celého Světa v hraní gamballských písní. Taky si ve vší skromnosti myslíme, že všechny naše písně jsou natolik fantastické, že nehraje žádnou roli to, jestli je píseň nová, nebo starší.
Klasická otázka na závěr – co můžeme v nejbližší době očekávat od Dark Gamballe?
30 až 70 koncertů za rok, tak jako obyčejně. Možnost dostat se prostřednictvím nich do Panoptikarie, potkat Vítězožrouta, Žárovkáře, boxujícího trilobita, ponorku plující potrubím, jít na rande se Tmou.
Kdo jiný vám tohle může nabídnout?
|
