V poslední době věnuji stále více pozornosti kvalitě zvukové produkce. Dle komentářů už tím lezu některým čtenářům na nervy, proto chci tuto moji potřebu osvětlit. Možná bych celou věc tolik neřešil, kdyby hlavním smyslem při posuzování hudby nebyl sluch. Ale protože všechny ostatní hlavní vjemy zůstávají v tomto případě upozaděny (dobře, na koncertně si na své přijde zrak a za určitých okolností i čich a hmat), není možné zvuk ignorovat. A jelikož už v muzice bylo vše vymyšleno, jde často zároveň o jediný rozlišovací prvek, který oddělí dobrou nahrávku od špatné. Většina muzikantů si toho je vědoma a právě obstarání kvalitního ozvučení je něco, co jim činí hluboké vrásky na čele. Sám zastávám myšlenku, že bez peněz nejen do hospody, ale ani do studia nelez.

Jenže i zavedené produkční jméno už dnes není jistotou vítězství (viz letošní debut Slováků Sinners Moon, kteří nahrávali u Rolanda Grapowa, přesto je výsledek dosti rozporuplný). A na druhou stranu i z finančně lépe dostupného studia (a producenta) může vzejít velmi slušný výsledek. V sázce je každopádně hodně. Špatný mix nebo mastering může brutálně umrtvit i jinak životaschopný materiál. Přestože je však doba stran technického pokroku daleko, stále vychází až příliš mnoho desek, které jsou zničeny právě tímto symptomem. Je proto evidentní, že (nejen) undergroundová scéna trpí nedostatkem kvalitních zvukařů. Proto bychom měli ty, kteří svoji práci umí, obzvlášť hýčkat. Dobrý zvuk je dnes už zkrátka nezbytný pro plnohodnotný posluchačský zážitek, a proto je nutné tuto oblast v recenzi zohlednit, ať už v pozitivním či negativním slova smyslu.

Pagan, 12. 10. 2015