… are you ready to sin?
Tak přesně touto otázkou vyvrcholí veškerá očekávání, která můžete vkládat do italského rockového kvartetu Sin Of Night. Blbé je, že tahle hláška zazní na konci úvodního půlminutového intra…
Vypočítávat ryze ženské rockové kapely, které významně pohnuly hudebními dějinami anebo se do nich alespoň výrazně zapsaly, by nebyl zrovna celodenní úkol. Ale najdou se. Jenže za a) to už bylo před slušnými lety, za b) i tehdy tyhle kapely měly (kromě svého ženství) co nabídnout. A byť se Sin Of Night na své prvotině „Take The Snake“ snaží svým výrazem vrátit někam do těch zhruba sedmdesátých - osmdesátých let minulého století, jedinou jejich hudební hodnotou, srovnatelnou třeba s Girlschool, Runaways či Vixen je právě jen to, co mají napsané v pase (genderová hnutí, nekamenujte mne) v kolonce pohlaví.
Asi by bylo příjemnější se ptát, co se Sin Of Night povedlo. Jenže naplnit recenzi konstatováním o tom, že sólová kytara není až tak úplně marná, by bylo docela málo. Takže z té druhé stránky. Zpěvačka Aivil má značně nepříjemný, teatrální a přesto neohebný a ukňouraný hlas, prostý jakékoliv zásadnější emoce, schopný (pozitivně) zaujmout pouze v momentě, kdy se zklidní a netlačí na pilu (což není zas tak často). V kombinaci s tím, že i v těch sedmdesátkách se hrálo složitěji a energičtěji, nemluvě o tom, že melodie byly hitovější a chytlavější, je jasné, že z toho Sin Of Night nemůžou vyváznout kdovíjak dobře. Chcete-li ochutnat trumf téhle desky, zkuste „Oh My Mind“, tam holky dokážou nacpat něco z punkové dravosti, úvodní příjemná kytarová vyhrávka se zklidněnou Aivin dokáže dobře naladit a uštěkané sbory dodávají poměrně zábavným překřikováním s Aivin hrst energie. Sice neohrabané, ale spontánní, živé a natolik životaschopné, aby to nestihlo prudit. Což se ve zbytku alba, nabízejícím neumětelsky primitivní staromilský rock, nedá s přesvědčivostí tvrdit o žádném jiném kompletním kousku.
No co, třeba jsou holky hodné, vzdělané a uměj vařit. Tyhle vlastnosti by se jim mohly docela hodit, protože na hudební kariéru to nevypadá ani omylem. Sin Of Night je jakýmsi synonymem (pohlíženo optikou současnosti, tehdy v dávnověku by sice na paty výše zmíněným kapelám nešlapaly ani omylem, ale aspoň by to netlouklo tak do uší) pro beznaděj.
|
