Ach to Švédsko. Nikde jinde nekvete moderní hair/glam metal jako právě v této zelené severské zemi. Ať už se podíváme k počátkům v podobě Europe, na tažné koně typu Hardcore Superstar, problémové, leč kultovní Crashdïet, nebo na mladší, zato pořádně rozjeté H.E.A.T., najdeme jeden společný rys. Tyto kapely se zapisují svými alby či skladbami do historie poměrně výrazným fixem. A mezi ně se začátkem letošního roku se svou v pořadí pátou a dost možná konečně přelomovou deskou „Armageddonize“ pokouší zařadit i stockholmská banda Eclipse.
„I Don’t Wanna Say I’m Sorry“ je hned v úvodu ochutnávkou toho nejlepšího, co nám album nabídne. A že to šlape! Skladba má chytlavý refrén, typické kytarové linky, perfektně padnoucí vokál Erika Mårtensona; prostě vše, co posluchač od hardrockové pecky očekává. Následná „Stand On Your Feet“ se zapisuje do povědomí fanoušků jako tahoun alba, ale v případě „Armageddonize“ je těžké vybírat song, který by stál nad ostatními. Jako neméně chytlavá a zapamatovatelná pecka může být vybrána „The Storm“, „Blood Enemies“, „Wide Open“… a takhle bych mohla pokračovat ve výčtu jednotlivých skladeb od začátku až do konce.
„Armageddionize“ není z těch alb, která by představila světu nějaký inovativní prvek, spíš naopak. Na desce nacházíme jakýsi dobře známý feeling navozující pocit, že posloucháme album, které vždy patřilo do naší knihovny, přestože ještě nebylo na světě. Kombinace vokálů, melodií, soundu, produkce a vší té hudební omáčky vytváří dílo, které nezní prvoplánovitě, nehraje si na nic, co není; přináší radost z poslechu, nabíjí energií, ale zároveň melancholií. Sem tam, např. ve skladbě „Caught Up In The Rush“ se objevují typická rocková klišé, která ale nejsou na škodu.
Proč albu nedat plný počet? V závěru alba úsilí naservírovat stoprocentně šťavnatou pochutinu povolí trochu u skladby „One Life – My Life“, ve finále se ale zase zvedne. Eclipse se stále mají kam vyvíjet, přesto v budoucnu bude tvrdým oříškem překročit kvality tohoto počinu. Spolu se všemi milovníky kvalitní muziky doufám, že se konečně kapela dostane více do světa.
|