SMASH POTATER - The Full Length
Dnešní díl začneme debutovým zápisem „The Full Lenght“ americké party Smash Potater. Výtečnou hudbu, kterou tvoří, malinko sráží horší sound. Jinak se zde dostáváme do křížku s čistokrevným crossoverem, ovšem ne ledajakým, kromě thrashe uslyšíme několik dalších subžánrů, od punku před death metal i grindcore, dokonce se na chvíli staneme svědky hip hopu nebo krátkých pasáží z filmové hudby dvacátých let. Tahle americká parta se totiž, jak se na správnou crossovku sluší, nebere vůbec vážně a poslušně kráčí v šlépějích vydupaných především partou S.O.D. Nejednou to vypadá, že posloucháme přímo tuhle legendární smečku, a to nejen díky zmíněnému osmdesátkovému zvuku i nakažlivým „moshovým“ riffům, ale hlavě díky zpěvákovi Edeezi „Deep-Dish“ Esquivelovi, který jakoby z hrdla Billy Milana vypadl. Další typickým znakem je kratičká stopáž jednotlivých skladeb, kterých je na albu rovných šestnáct, přestože celková hrací doba činí pouhou půlhodinku. Kapela Smash Potater zkrátka umí pobavit, přičemž vám ještě nechá dostatek času k dovršení načaté zábavy někde v putyce s partou podobně naladěných kámošů. Jako startér dobré pařby je totiž deska „The Full Lenght“ naprosto ideální.
6,5/10
YouTube ukázka - Fatlip (Sum 41 Cover)
ASS - Shitty Wizard vs. Super Satan
Na podobné stylové vlně sviští i grupa s všeříkajícím názvem Ass. Jde zase o Amíky a další debut, crossover je zkrátka s touto zámořskou velmocí srostlý jako obočí mexické malířky Fridy. V praxi to znamená poctivou hrst energicky našlapaných songů s tím, že se žánrové mantinely zúžily na thrash a punk. Ani tentokrát není vše zaštítěno dobrým zvukem, jeho kvalita je ale pořád lepší, nežli tomu bylo u výše hodnocené party. Kvintet amerických mladíků se každopádně umí rozvášnit ve velkém stylu i s patřičnou flákotou sugestivní agrese, kterou zároveň špikují nihilistickým špekem typickým pro klasický punk. Občasné zpomalení přijde jen z důvodu maniakálního tempa, které díky tomu může zapůsobit s o to větším účinkem. Pro-koncertně skandované fráze i několik vychytaných sól jsou automatickou povinností. Snad jen do textů mohlo být vsypáno více nadhledu, sociální problematika nebo vyfakování kde koho s apelem na vlastní svobodné myšlení, to už je dnes trochu pasé. Přitom samotný název nahrávky svádí k představám o hodně velké legraci. Doporučení pro příznivce dobrého crossu je každopádně zcela na místě!
7/10
YouTube ukázka - Smoke Drugs
BATTLECREEK - Hate Injection
I ve druhé studiovce německých thrasherů Battlecreek uslyšíme prvky punku, tentokrát ale jen ve frázování zpěváka Berna, jehož volátko je shodou okolností rovněž podobné již zmíněnému Billy Milanovi. Samotná hudba už jede v tradici nejlepších bardů, minimálně těch domovskou zemí spřízněných, přičemž třeba současným Sodom tahle parta s přehledem nakopává zadnice. Vypiplaný thrash s dynamickými zvraty, správně načasovaným zrychlením a celoplošně přítomnou chytlavostí, to vše deska „Hate Injection“ – s moc pěkným obalem z dílny Petera Tikose – nabídne. Dočkáme se několika žánrových přesahů, krom punku zaslechneme hardcore, heavy metal (melodická sóla, zpěvákovo zaječení na počátku songu „Hell in a Cell“), a také death. Ten poprvé vystrčí rohy v titulní čtyřce, zatím jen prostřednictvím growlingu. Naplno – a zcela nečekaně – pak vyhřezne v závěrečném opusu „Nodeng of Darkness“, což je nefalšovaný deathový cákanec, nutno podotknout, že velmi zdařilý! Mimochodem, i muzikanti Battlecreeku umí být příjemně nad věcí, dokázali to videem ke štychu „Kill or Be Killed“, k němuž zvolili parodickou stylizaci legendárního hororu Evil Dead (mimochodem, nedávno v televizi doběhla první řada navazujícího seriálu Ash vs Evil Dead, velmi jej doporučuji). Ale stejně jako tento film (resp. seriál), ani videoklip Němců není vhodný pro povahy se slabším žaludkem. Teď už ale dost řečí, klikněte na odkaz pod recenzí a s chutí se zaposlouchejte do výtečného thrash metalu!
7,5/10
YouTube ukázka - Kill or Be Killed
|
