Nejsou lidi. Okřídlené rčení, které by brněnská kapela Rosa Nocturna asi s chutí vyškrtla ze slovníku. Ale ani ustavičné personální rošády neodradily tuhle partu od přípravy jejich druhého alba. O tom, co na něm najdete, kdy by se mohlo objevit, i o tom, jak největší letošní úspěch kapely souvisí s úvodním konstatováním, se rozpovídal kytarista a v současné době jeden ze dvou původních členů kapely Tonda „Gabriel“ Buček.
Vaše kapela má za sebou už relativně dlouhou historii a nelze si nevšimnout poměrně bohatého personálního vývoje. Poprosím Tě tedy o to, abys kapelu Rosu Nocturnu představil. Který z okamžiků vaší historie považuješ za ten dosud nejvýznamnější a v čem je dle Tebe největší síla a přednost vaší aktuální sestavy?
Kapela vznikla v roce 2007 v Brně. Hned od začátku jsme se vydali cestou bohatých kláves a aranží. Nesnažili jsme se dělat tvrdou a brutální muziku, ale melodickou, aby se líbila, aby v ní bylo pořád co objevovat, i když si posluchač pustí písničku po několikáté. Jak správně poznamenáváš, personálních změn si bohužel užíváme nad míru. Neřekl bych, že je to personální vývoj, spíš nucený vývoj. Z původních členů kapely jsme v ní zůstali jen my kytaristi, Jenda Koriťák a já. Na všech ostatních postech se už vystřídalo několik muzikantů. Nejvíc zpěvaček. Dost nás to trápí. Máme moře nápadů, co s kapelou udělat, kam ji posunout, máme chuť koncertovat a nahrávat, ale bez lidí to nejde. Už jednou jsme byli nuceni nahrát písničky s hosty, protože stálí členové chyběli. Většinou to je tak, že někoho přijmeme, on se naučí repertoár a odehraje s námi několik koncertů. Pak zjistí, že vlastně nemá čas nebo dostatek peněz a zase odejde. Kapela je nesmírná dřina, žrout času a peněz. A pokud to lidi nemyslí opravdu vážně, tak není divu, že to vzdávají. Bohužel k sobě nemůžeme pořád najít stejně zapálené a odhodlané hráče. V podstatě ani teď nemáme komplet sestavu, protože hledáme náhradu za basáka. Ví, že my se snažíme kapelu tlačit dopředu, a on nás kvůli nedostatku svého času brzdí. Tak jsme se dohodli, že jakmile najdeme náhradu, uděláme další výměnu. Naštěstí to tentokrát není důvod k rušení koncertů nebo nahrávání.
V čem vidíš největší rozdíl ve fungování a prezentaci kapely mezi začátkem a současností? Můžeš porovnat atmosféru v kapele v začátcích a nyní? Jaké jsi měl představy a ambice, když jste Rosu Nocturnu zakládali, podařilo se Ti je, či aspoň něco z nich, již naplnit a jaké ambice máš s kapelou nyní?
Úplně na začátku byl kapelník bývalý klávesák. Nenechal si do ničeho moc mluvit a nálada nebývala vždy úplně dobrá. Po jeho odchodu to byla taková anarchie, kapelu jsme vedli všichni a přitom nikdo. Teď je to v podstatě na mě. Trávím staráním se o kapelu, organizováním a skládáním hodiny a hodiny týdně. Hodně se angažuje i Jenda, ale hlavní tíhu pořád cítím na sobě. Samozřejmě v kapele máme demokracii, takže se všechno probírá a konzultuje. To pak občas musím pořádně zatnout zuby, když neprojde něco, na čem mě záleželo nebo na čem jsem strávil plno času. Rosu Nocturnu vnímám už skoro jako vlastní dítě. Ale je to o všech členech v kapele, takže to tak beru. Moje ambice jsou od začátku ty nejvyšší. Hrát po celým světě a prodávat tisíce nahrávek. I proto jsem teď studentem Music Career Mentoring Programu od Toma Hesse. Pro mě osobně jsme zatím ale udělali sotva první krůček. Možná bych řekl, že jsme zatím ani nevykročili. Asi tak. Což mě občas dost deprimuje, když vidím mladší kapely, že jsou o velký kus dál. Je před námi ještě dlouhá cesta, máme se ještě co učit a co zlepšovat. Uvědomujeme si to a děláme pro to, co můžeme.
Myslím, že hlavně v poslední době to je vidět. Máme konečně webové stránky, jsme aktivní na sociálních sítích, více koncertujeme, máme hodně nových písniček. Na akcích už skoro nehrajeme písničky ze starého EP „V tmách“, protože máme dostatek nových věcí.
Jak bys charakterizoval hudbu, kterou produkuje Rosa Nocturna?
Vzhledem k tomu, že nemám moc v oblibě škatulkování stylů, tak vždycky říkám "melodickej metal s ženskou za mikrofonem". Pod tím si totiž něco dokážou představit i lidi, kteří metal neposlouchají a kterým to často vysvětluju. A tak bych i naši hudbu charakterizoval. Nejvíc si myslím, že patříme do symfonického metalu. Ale ať si to každý zařadí, kam je mu libo. My budeme patřit klidně do hip-pop-black-coru, hlavně když se bude naše muzika líbit.
O plánech na natočení alba jste se zmiňovali již před dvěma lety, nyní máte na stránkách oznámení, že jste v přípravném procesu nahrávání. Takže jak to aktuálně s vaší deskou vypadá? Máte už nějaký plán, kdy desku představíte svým posluchačům a co jim na ní nabídnete?
Ano, druhou desku jsme chtěli nahrát už dávno, ale pak nám odešly zpěvačky i bubeník. Teď už na ni děláme na sto procent a měla by vyjít na jaře nebo v létě příštího roku. Na desce bude plno písniček, které už nějakou dobu hráváme na koncertech a jsou prověřený, ale taky úplně nový věci, napsaný už s vidinou finálního produktu. Máme tedy dostatek materiálu, abysme použili to nejlepší. Navíc písničky pořád vylepšujeme a upravujeme. Podle mého to bude taková symfonicko metalová procházka. Vzhledem k počtu lidí, kteří se už na naší tvorbě podíleli a době, kdy vznikala, bude obsah docela pestrý, takže snad oslovíme víc fanoušků. Rýsují se i nějaké zajímavé spolupráce, nejen tady v ČR, a chtěli bysme vyzkoušet pár nestandardních věcí, takže se sami necháme překvapit, jak to nakonec celé dopadne. Už teď nevím, jak to všechno stihneme se všemi plány, které s novou deskou mám.
Jak u vás probíhá tvůrčí proces, kdo je za skládání hudby a textů odpovědný?
Nejvíc se nám osvědčilo, když někdo donese celou písničku a ta se pak případně dál upravuje. Autor má většinou představu celku, takže kapela už pak dotahuje víceméně detaily.
Na novém CD bude nejvíc materiálu ode mě. Hodně přispěje i Jenda a něco bude i od našeho bývalého basáka.
Většinu textů zatím vždy psaly naše zpěvačky. Poslední dobou ale i toto přebírám já. Líp se mi skládá, když píšu písničku zároveň s textem. Vím o čem bude, vím, jaká bude atmosféra a co chci vyjádřit. A po pravdě, nikdo další se k tomu moc nemá.
Rosa Nocturna hraje výhradně v češtině. V čem je pro Tebe mateřský jazyk pro vyjádření přijatelnější než angličtina? Znamená to, že se Rosa Nocturna primárně zaměřuje na svoje domácí fanoušky a nepokukuje po zahraničí?
Pro vyjádření je pro mě čeština přijatelnější, protože ji umím :-) A hlavně ji uměly zpěvačky. Žádná z holek anglicky neuměla, takže jsme anglicky zpívat nemohli. Učit je výslovnost, když se tomu samy nevěnují, je hloupost. Byly by z toho pak jen paskvily, které by nám fanoušci zřejmě oprávněně kritizovali.
Hlavně to ale bylo prvotní rozhodnutí, zpívat v češtině, aby nám lidi rozuměli. Tenkrát jsme opravdu chtěli hrát pro české fanoušky, tak proč angličtina?
Po zahraničí rozhodně pokukujeme. Minimálně já. Zvláště teď, když je tak jednoduché muziku dostat do celého světa v podstatě doma od počítače. Takže do budoucna uvidíme. Zatím jsme to v kapele ale nijak neřešili.
Jak velký význam přikládáte textům a jaká témata vás zajímají?
Pro mě osobně je to těžká otázka. Dřív jsem to neřešil, protože texty psaly holky a já jsem na ně neměl moc vliv. Od té doby, co je píšu i já, si dávám záležet, co vypustím. Osobně mě neuchvacují texty o alkoholu, vyhřezlých vnitřnostech a zvratkách. Chtěl bych na lidi působit pozitivně nebo jim aspoň něco předat.
Naše texty jsou hodně o emocích, o vnitřních lidských pocitech, o výzvách. Nabízíme jiný pohled na zažité doktríny. Taky máme pár mystických textů. Využíváme dost metafor.
Jak je na tom Rosa Nocturna s koncertní aktivitou? Který koncert považujete za svůj nejvydařenější a kde vás bude možné v nejbližší době vidět? Jaké jsou nejbližší aktuální plány kapely?
Naše koncertní aktivita je přímo úměrná obsazenosti postů v naší kapele. Když jsme kompletní, tak hrajem, co to dá. Když ne, tak závidíme ostatním kapelám, co jsou kompletní a snažíme se co nejrychleji doplnit prázdné posty.
V době psaní tohoto rozhovoru máme potvrzené tři koncerty a čtyři plánujeme. Z toho je zřejmě, že aktuálně koncertujeme, co to dá. Nejbližší koncert bude v Blansku.
Nejvydařenější koncert je těžko určit. Žádný nebyl zatím tak výjimečný, aby vyčníval nad ostatní. Zahráli jsme plno skvělých akcí. Vzpomínáme rádi na všechny.
Nejbližší plány jsou dál koncertovat a dál se soustředit na již zmiňovavné CD. Chystáme konečně vydat kapelní trička, několik dalších našich "joke" videí a kdo ví, beztak ještě něco vymyslíme.
Blíží se konec roku, jaký byl rok 2015 z pohledu Rosy Nocturny, co se povedlo, co byste naopak chtěli do příštího roku vylepšit nebo čemu se vyhnout?
Rok 2015 by nejvíce vystihovaly slova stabilní a aktivní. Z toho máme všichni radost. Hlavně já s Jendou. A je to v podstatě náš největší úspěch. Pokud už jsme komplet, tak to nějak jde a daří se, ale hledat pořád nový lidi je opruz. Takže snad se právě tomuto v příštím roce taky vyhneme.
Která z akcí, jež jste letos absolvovali, pro tebe byla nejzajímavější z pohledu muzikanta a z pohledu fanouška?
Myslíš koncerty s Rosou? Muzikantsky jich bylo hodně, těžko určit tu nejlepší. Možná Pardubice, možná Melodka nebo m13 v Brně. Z pohledu fanouška všechny. Já si akce užívám vždycky.
Pokud bych měl ale zmínit opravdu zajímavou věc, která se nám letos stala, tak po jednom koncertu za námi přišel fanoušek a koupil si od nás všechny CD, které jsme měli ten večer s sebou. Všechna čest. Taková podpora, to se opravdu cení.
A teď už jen závěrečný prostor pro to, co bys rád řekl, aniž bych se tě na to zeptal
Přál bych si, aby si nás každý poslechl a napsal nám nějaký koment. Jsme rádi za každý názor. Pozitivní samozřejmě těší, ale bereme na zřetel i ty negativní a snažíme se pak zlepšit.
Naše webové stránky jsou www.rosanocturna.cz, ale kdo chce, lehce si nás najde. Jsem všude po internetu.
|
