London Leatherboys zpět v Londýně! Začátkem letošního roku znovu obměněná německo-americká formace Accept zamířila po výpravě do Ruska na exkluzivní show do Spojeného království. Jako předskokany si pánové zvolili britské Hell, se kterými je pojí osoba společného producenta a kytaristy Andyho Sneapa. Londýnské The Forum s kapacitou přes dva tisíce návštěvníků slibovalo nadupanou atmosféru a Accept tradičně výbornou show.

Když se na scéně objevili Hell, The Forum bylo zatím poloprázdné, ale další návštěvníci stále přibývali. V prvních řadách ale kapela měla zástup fanoušků nejen anglicky mluvících, kteří divoce pařili a zpívali texty spolu s teatrálním Davidem Bowerem, ozdobeným imitací trnové koruny na hlavě. Hell se svým záhrobním make-upem a Bowerovým flagelantstvím předvedli famózní epickou show na poměrně zmenšeném pódiu. Atmosférickým vystoupením si dokázali jednoduše podmanit publikum a dokonce i přítomní pánové ze Serious Black a NeonFly (kteří měli v Londýně day off před svou show a vyrazili tuto událost omrknout), si vystoupení Hell pochvalovali. O této kapele by se dalo říct, že její členové nejsou jen velmi dobří muzikanti, ale také herci. Show Hell totiž není jenom o muzice, ale také o divadle a vizuální stránka je v poslední době také hodně zásadní věcí, co se jejich koncertů týče.
Setlist: Gehennae Incendiis, The Age of Nefarious, Something Wicked This Way Comes, Blasphemy and the Master, The Quest, Land of the Living Dead, End Ov Days, A Vespertine Legacy, On Earth as It Is in Hell

Sice nebylo ani z daleka vyprodáno, ale londýnští fanoušci harcovníků z Accept dokáží vytvořit slušný kotel a není se čemu divit, protože energie proudící ze samotné kapely již od jejich nástupu s otvírákem v podobě „Sampede“, je nakažlivá a ve finále se přelévá mezi pódiem a publikem. Accept jsou neúnavní a je ve finále skoro jedno, s kým dvojice Hoffmann & Baltes obsadí pódium, protože ať už byl za kytarou Fischer, Frank, nebo Lulis, za bicími Kaufmann, Schwarzmann, či Williams, mašinérie vždycky šlape bezchybně. Na druhou stranu současný relativně mladý bubeník je jedna z věcí, která show hodně přidává. Nejen že Christopher Williams je bubeníkem výborným, ale také stylově kreativním. Jeho pózy a způsob hry rozhodně zaujmou a tím skvěle doplňuje trio, tvořené Markem Tornillem a dvěma poslednímisamuraji z osmdesátkové sestavy. Jen ten Uwe Lulis je snad tradičně stále poněkud upozaděný, přestože si i zbylí pánové sem tam k němu najdou cestu a předvedou společně pár kreací.

Setlist se obsahově příliš nelišil od toho na letošním Metalfestu v Plzni. Samozřejmě, v Londýně nemohla chybět skladba „London Leatherboys“, to by snad byl hřích, kdyby si ji zde pánové odpustili, přesto ale drobné změny nastaly. Např. vypadl song „Losers And Winners“, místo něj se objevila obdobně chytlavá skladba „Living For Tonite“ z alba „Metal Heart“. Vzhledem k tomu, že měli Accept pochopitelně na své vystoupení víc času, dostaly prostor i další skladby. Tentokrát přišla na přetřes „Fall of The Empire“ z poslední desky „Blind Rage“, (má oblíbená) „Bulletproof“ z poměrně nedoceněné „Objection Overruled“, či syrová „Flash Rockin‘ Man“ z klasiky „Restless And Wild“. Z novější (nebo lépe řečeno Markovy) diskografie zaznělo také „Hellfire“ a „No Shelter“. Jako už tradičně Accept vynechali (tedy kromě Bulletproof) desky z druhé poloviny první části jejich kariéry, a nezazněl už ani jeden z prvních hitů „I’m A Rebel“, který ještě pár let zpátky Accept hrávali. Na druhou stranu se fanoušci dočkali skladby, která už na živo dlouho nezazněla a tak jsme v přídavku měli možnost slyšet „Son of A Bitch“ z alba „Breaker“.

Accept vědí jak na svoje publikum a i když některé skladby hrají už tolik let, stále vypadají, že si jejich opakování užívají, jako kdyby je napsali teprve nedávno. I přesto, že kapela strávila na pódiu dlouhý čas, existuje ještě spoustu skladeb, které by fanoušci na živo rádi slyšeli. Jenže všechno jednou končí a i Accept měli na talíři poslední chod s malou třešničkou. Na závěrečnou „Balls to the Wall“ si pozvali na pódium právě kytaristu Hell a producenta (nejen) Accept Andyho Sneapa. Na scéně se tedy zjevilo další flying V a bylo hezké vidět, jak Wolf Hoffmann nechává Andymu dostatečný prostor na to se předvést.

Jenom za poslední rok a čtvrt jsem Accept viděla již po páté a mám pocit, jako kdyby s každým dalším koncertem záživnost jejich show stoupala. V The Forum tomu také napomáhal krystalicky čistý zvuk (který abychom v Čechách hledali jako proutkaři). Setlist snad nikdy nemůže být zklamáním, a ať už Accept sáhnou prakticky po čemkoliv, v jejich současném podání to zní skvěle.
Setlist:Stampede, Stalingrad, Hellfire, London Leatherboys, Living For Tonite, Restless And Wild, Midnight Mover, Dying Breed, Final Journey, Shadow Soldiers, Flash Rockin‘ Man, Bulletproof, No Shelter, Princess of the Dawn, Fall of the Empire, Dark Side of My Heart, Pandemic, Fast as a Shark, přídavek: Metal Heart, Teutonic Terror, Son of a Bitch, Balls to the Wall