Devětadvacátého prosince se rockový svět probudil do jednoho z nejsmutnějších rán. Celou zeměkouli totiž obletěla zpráva, že Ian Fraser Kilmister, přezdívaný prostě Lemmy, už není mezi živými. V tu chvíli jako kdyby se rockový svět zahalil do černého roucha. Všechno v tu chvíli bylo až bolestně smutné, příchuť pravého rock n´rollu se jednou provždy a nadobro vytratila. Zůstala prázdnota vypitých láhví Jacka Danielse, pachuť kocoviny.

Ano, Lemmy žil rychle a rychle také umřel. Stihl za svůj sedmdesátiletý život to, na co by jiný potřeboval životy tři. Jeho duch se stal nesmrtelným a on sám svým životním stylem definoval rock n´roll v tom nejčistším slova smyslu. Se svými Motörhead se nesmazatelně zapsal do historie hudby, protože tak, jako hráli oni, nehrál nikdo jiný a ani nikdo nikdy nebude. Kopie originálu, ač sebelepší, zůstane vždy jen kopií. A Lemmy originál byl. A jaký! Celkově je tento rok smutný a bude v dějinách rock n´rollu patřit mezi ty, které budou psány obzvlášť černým písmem. Dobrých muzikantů letos odešla zase celá řádka. Kromě Lemmyho to byl i někdejší bubeník Motörhead Philthy Taylor. Teď jsou oba kumpáni zase spolu. Jen ten kytarista (jakýkoliv) za nimi rychle pospíchat opravdu nemusí…

Pepsi Stone, 29. 12. 2015