Čistá hlava, nekomplikovaná přímočará uhalekaná jízda, ideální muzika někam za volant nebo ještě lépe na divokou párty. Jako by Germáni Steelpreachers pozvali na bečku haldu svých rock´n´rollových, bigbítových i metalových kámošů, ale dřív, než poslední hosté vůbec dorazili, stačili jim Motorhead a S.D.I. takřka všechno vyslopat, W.A.S.P., , Saxon, Pretty Maids či Accept vytáhli pár posledních loků a na řadu dalších zbyly už jen oschlé chlebíčky. A Steelpreachers dokázali tu atmosféru, vrcholící při posledním loku, dokonale nasát a zhmotnit jí v podobě svého pátého alba s krásně klišovitým názvem „Devilution“.

Ono vlastně ten pojem „krásně klišovitý“ jde použít nejen na název, ale i na celou desku. Steelpreachers, kteří aktuálně završili patnáctiletku na scéně, nic zbytečně nevymýšlí, ve své přímočarosti, jednoduchosti a energičnosti dokonale zhmotňují divoké osmdesátky, jsou při tom strašně snadno uvěřitelní a protože to tímto stylem hoblují prakticky celou svojí kariéru, bez nějakého náznaku vývoje, ale stejně tak i bez jakékoliv ztráty spontánnosti a nadšení, je jasné, že buď jim tohle sežerete (a vypijete) i s navijákem, nebo znechuceně nad tím primitivním bigbítem ohrnete nos.

Leccos naznačí již samotný fakt, že Steelpreacher hrají v neměnném, ryze tříčlenném složení, leccos odhalí názvy skladeb jako titulní „Devilution“, následující „We Don´t Get Drunk (We Just Get Awesome“) či „Too Old For Dying Young“, leccos naznačí přezdívky členů kapely (Beerkiller a Preacher) a mnohé objasní i konstatování, že kluci (zcela podle očekávání) nejsou žádní virtuózové ani operní pěvci, ale do své hudby o to v9c nacpou špinavé živočišnosti a uvolněnosti. Rozebírat jednotlivé skladby je zbytečnost – šlapavé přímočaré tempo, neotesaný zpěv, dřevorubecké sbory, pár akordů, švih a energie, jedno, jde-li o ryzí rock´n´roll v podobě „Rock´n´roll On My Mind“, španělštinou (a špetkou svérázné romantiky) politý „El Pollo diablo“, lehkou heroičností nasycený „The Wild Hunt“, závěrečnou „povinnou“ a samozřejmě svérázností čpící baladu „Atlantean Dawn“ (překopaný song z roku 2011), či kteroukoliv jinou z nekomplikovaných pecek.

Z uměleckého hlediska brak, z hlediska čisté zábavy energická pohoda. Na kterou stačí trocha toho umění správně zmáčknout kytaru, bouchnout do bubnů, zahalekat a nasát nálady výše zmíněných kapel, dobrá nálada a která dokonale pročistí hlavu (a u které ani na moment, oproti mnoha domácím podobně laděným partám, nemám pocit jakékoliv lacinosti či podbízivosti).Aneb jak Steelpreacher konstatovali na svém minulém albu: „We want metaaaaal, we want beeeeer!“

www.steelpreacher.de

Seznam skladeb:
1. Devilution
2. We don't get drunk (we just get awesome)
3. Rock'n Roll children
4. Too old for dying young
5. El pollo diablo
6. Rock'n Roll on my mind
7. The wild hunt
8. Let's get loaded
9. Seasons of the witch
10. Atlantean Dawn (Ballad version)

Sestava:
Jens "Preacher" Hübinger – zpěv, kytara
Andy "Mu" Hübinger - baskytara
Hendrik "Beerkiller" Weber - bicí

Rok vydání: 2015
Čas: 44:35
Země: Německo

Diskografie:
2002 – Route 666
2004 – Start Rising Hell
2008 – Drinking With The Devil
2011 - Hellraiser
2015 - Devilution

Foto: archiv kapely