Pro toho, kdo si chce zkrátit čekání na novou desku kapely Delain, je tu dárek v podobě EP „Lunar Prelude“. To skutečně lze vnímat opravdu jen jako jakousi mezivýplň, kterou uvítají hlavně zarytí žánroví fanoušci nebo jen opravdu velcí zvědavci, kteří si nenechají ujít ani malé drobnosti. K objevování nových a dosud neslyšených věcí jsou tu pouhopouhé tři skladby, zbytek je tvořen živými záznamy z koncertů a novou verzí již známé písně z předešlé desky.
Z nahrávky lze vyvodit dvě zásadní fakta. Delain si zaprvé i nadále zachovávají svůj charakteristický rukopis a za druhé ho umí za pomoci stoprocentního nasazení plnohodnotně představit na koncertních pódiích. Nové skladby, konkrétně „Suckepunch“ a „Turns the Lights Out“, tak pokračují ve stylu minulých počinů a jsou výrazně hitově orientované, poměrně jednoduché a snadno zapamatovatelné, zároveň ale i dostatečně ostré a agresivní. A ani příchod kytaristky Merel Bechtold a bubeníka Rubena Israëla na tom nic zásadního nemění. Dominantu dle zvyku tvoří nápadné klávesové aranžmá, které spolu s barevným a jemným vokálem Charlotte Wessels tvoří přitažlivý kontrast vůči tvrdým kytarovým riffům a razantní rytmice. Do toho už stačí zamíchat špetku moderny a „trochu" více orchestru a máme z toho klasické Delain, kteří se už dávno dokázali vymanit ze stínu svých slavnějších kolegů Within Temptation. Zajímavým bonusem navíc může být čistá orchestrální kompozice „Suckerpunch Orchestra“, která nám ukazuje i precizní práci s velkým hudebním kolosem, kde nechybí silné motivy ani zajímavé hudební zvraty. To vše navíc v krátké stopáži. Trochu zbytečně naopak bohužel působí nová verze již známé skladby „Don't Let Go“, jež se od té původní liší jen minimálně.
Mezi čtveřici „live“ songů se zařadily logicky ty cca dva roky staré z desky „The Human Contradiction“. Do výběru Delain zahrnuli romanticky posmutnělou „Lullaby“, přímočarou „Stardust“, nápaditě teatrální „Here Comes the Vulture“ a příjemně energickou „Army of Dolls“. Zde kapele nelze vytknout prakticky nic, vzhledem k věhlasu kapely a postprodukčním vymoženostem se ale nejedná o nic výjimečného.
Delain každým rokem rostou, o tom není pochyb. EP „Lunar Prelude“ bych každopádně vnímal jako nepovinné zpestření, od kterého nelze čekat zázraky. Poslech je zkrátka příjemný, velké věci ale (snad) teprve přijdou ...
|
