Když se v roce 1997 potkali na svých cestách In Flames a Dimmu Borgir, dali se do debaty o svém vztahu k heavy metalu klávesanda norských blackošů Kimberly Goss a kytarista švédských melodeathařů Jesper Stromblad, našli přitom společnou řeč a zaseli semínko na realizaci společného projektu. K jehož realizaci však došlo až poté, kdy Kimberly dala Dimmu Borgir vale a In Flames relaxovali po náročném turné, takže Jesper měl konečně na podobné nápady čas. A když už se do toho pustili, vzali to vskutku důkladně. Kimberly přesídlila do Švédska („záhada“, proč je jako země původu kapely uváděno Finsko, když Kim má kořeny částečně v Americe, částečně v Německu a částečně v Korei a Jesper se hlásí ke Třem korunkám, bude rozseknuta až v průběhu dalších let), do party přibrali kytarového sekerníka od bodamského jezera Alexiho Laiha, basy se chopil Sharlee D´Angelo (Mercyful Fate, Illwill, Arch Enemy), bubenickou sesli obsadil Ronny Milianowicz (později ex- Dionysus, Shadowquest) a Sinergy byli na světě. Vyjma basáka se všichni pustili do skládání materiálu na debutovou desku. Pravda, nepřetrhli se u toho, vždyť album „Beware The Heavens“ obsahuje pouhých devět kousků, ale i tak tahle necelá pětatřicetiminutovka způsobila na scéně hodně solidní haló.
A není se co divit. Ačkoliv deska je jasně zamířena na příznivce heavy, potažmo speed metalu, ti tři chlápci, kteří se na tvorbě prvotiny podíleli, si s sebou přitáhli chuťový ocásek ze svých působišť a tak se v té speed-heavíkové díži mísí silná melodičnost s blackovou i deathovou agresí. A ačkoliv Kimberly Goss není žádná exkluzivní zpěvačka (byť její výkon jde s každou další deskou nahoru), její strohý, energický a ostrý hlas dokonale zapadl do výbušně nekompromisních šleh kapely. Těm jednoznačně dominují kytary a jedno, jde-li o hbité sólování, řízné riffy, či společné vyhrávky obou kytaristů, neskutečně chutně jsou do téhle divočiny přimíchány decentní atmosférické klávesy a stejně tak nepřekvapí, že bicí mají až neurvalou sílu. V téhle smršti člověk snadno odpustí i určitou textovou klišovitost (ostatně, ono jako pocta kořenům to funguje naprosto spolehlivě). Možná je s podivem, že ačkoliv se tato deska může stát synonymem pro strhující smršť, nekompromisní rychlovky tvoří pouhé dvě třetiny alba. Na druhou stranu je však pravdou, že největším hitem alba se může stát kterákoliv ze šesti rychlovek, neboť všechny staví na zapamatovatelné melodii, u mě osobně pak nejen díky nadýchanému a capella úvodu vévodí „The Fourth World“. A o nic dál nestojí ani dobře vygradovaná (to je ostatně poznávací znamení i rychlých skladeb) balada „Razor Blade Salvation“,ve kterém dračice Kim zní až nečekaně dojemně, ani obě vkusně poetické a ke zbytku alba silně kontrastní instrumentálky (smyčce v „Born Unto Fire And Passion“ odvádí úžasnou práci).
Aktivní život kapely nebyl příliš dlouhý, o to však byl intenzivnější. A tak poté, co se Kimberly Goss přestěhovala do Finska za Alexem Laihem (později, na dobu zhruba stejně dlouhou, jaká od sebe dělila první a poslední album Sinergy, vstoupili i do svazku manželského) a švédskou enklávu nahradily silné persóny ze sousední země tisíců jezer („záhada“ objasněna…) začalo se ihned makat na druhém albu.
|
