Německo zastupuje na světové metalové scéně celá řada zvučných jmen, které snad netřeba jmenovat. Je tak potěšující okolností, když může člověk vidět, kterak se rodí nové úspěšné kapely v dávno rozjeté mašině tvrdé muziky a udržují tak laťku stále vysoko. Jak je na tom mladá kapela Finsterforst se budete mít příležitost na vlastní oči přesvědčit na jedné z tuzemských zastávek HellHammer festu. O kapele jsem prohodil pár slov s bubeníkem této mašinerie Wombem.
Co tě přimělo stát se muzikantem?
Všichni kluci z kapely Finsterforst mají vztah k hudbě už od svých dětských let a velice brzy začali hrát na nějaký hudební nástroj. Já rovněž nejsem výjimkou. Zkrátka hudba je naše vášeň a do hudební tvorby investujeme spoustu času a energie. Bohužel je to ale také o tom, že těžko bychom vyžili jen z hraní, obzvlášť v Německu. Všichni normálně chodíme do práce. V kapele máme pár inženýrů a ti mají v zaměstnání velkou odpovědnost a asi ani nemusím říkat, že jsou dost časově vytížěni.
Finsterforst vznikli na konci roku 2004. Sledoval jsi jejich tvorbu v době, kdy jsi ještě nebyl člen kapely?
Ne, hele, já vůbec nevěděl, že existují, až do doby co mě kontaktovali sami (smích).
No a jak si tě našli?
V té době mi bylo 16 let a hrozně jsem toužil po hraní v kapele, tak jsem se rozhodl dát si inzerát na internet. O několik dní později mě kontaktoval člověk jménem Simon a zeptal se jestli mám zájem o konkurz na volné místo bubeníka. Když jsem přišel do zkušebny ostatní kluci byli trochu nejistí. To na nich bylo dost patrné. Zjevně nevěděli, co si o mě mají myslet. Jsem o dost mladší než ostatní, tak si asi mysleli, že nic nesvedu, ale to jen do chvíle, než co jsem se opřel do bicích (smích). Jo, pak se bez dlouhého váhání rozhodli, že mě vezmou do kapely.
Co vlastně pro tebe znamená téma, které Finsterforst prezentují?
Když to shrnu, tak Finsterforst se soustřeďují na lidské emoce a na interakce se svými bližními.
V kapele došlo k několika změnám. Jednu za všechny jmenujme změnu vydavatele. Co vás k tomu přimělo?
Když jsi v kapele, vždy tak nějak doufáš ve stabilní podporu ze strany svého vydavatele. No a platí, že čím větší a silnější vydavatel, tím je pro tebe snadnějšíí dostat příležitost hrát na větších koncertech a přesně toto je taky naším cílem. V současnosti jsme s úrovní koncertů velmi spokojeni.
Jak hodnotíš současný vývoj kapely?
Já si myslím, že vývoj je docela dobrý. Jen jediná věc, která mě trošku tíží je, že Hannes, jeden z naších členů, musel opustit kapelu. Začal se věnovat dalším věcem v životě a už to nedokázal skloubit s kapelou, zkrátka nebyl by členem na plný úvazek.
Ta situace je jistě nemilá, ale v současné sestavě vám to hraje perfektně, což jsem se ostatně přesvědčil při poslechu vašeho posledního alba „ Mach Dich Frei“.
Díky, to mě těší.
Máš svůj hudební idol? Někdo kdo tě insipiroval, nebo inspiruje?
Samozřejmě. Existuje tolik skvělých hudebníků, kteří mě ovlivnili. Je těžké vybrat jen jednoho, ale pokud bych měl nastřelit, tak Michael Jackson, Lemmy a možná se budeš divit, ale třeba i Rihanna a Skrillex.
Chápu, hudba je široký pojem a lidé se mohou inspirovat v mnoha odvětvích, i když se někdy zdá, že některé produkce jsou jako z jiného světa. Je nějaké místo, kde jsi ještě nehrál, ale chtěl bys?
No v zásadě máš pravdu (smích). Ano, takové místo existuje. Velice se těšíme do Prahy, kde vystoupíme v rámci festivalu „Hellhammer“. Taky bychom někdy rádi koncertovali v Asii a v Americe.
Jsem rád, že se těšíte do našeho hlavního města. Kromě toho mnoho mých přátel se na festival také už moc těší.
Tak to je paráda.
Naopak se zeptám, už jsi hrál na místě, které se pro tebe stalo nějak zvláštním?
Vlastně ano. Dark Troll festival. Ten se odehrává v prostorách zámku a ta atmosféra je neskutečná a to obzvlášť pro naši hudbu. Ale abych byl upřímný, každé místo má své výhody a nevýhody a je plno míst, kde se nám fakt moc líbilo a někdy něco nevycházelo, to je normální.
Hodně kapel skládá v angličtině a sem tam přidají jednu dvě písně ve své mateřské řeči. Vaše texty jsou primárně jen v němčině. Nepřemýšleli jste někdy o skládání také v angličtině?
Buď trpělivý ( smích ). Na našem dalším CD máme v plánu nasadit několik songů v angličtině. Ale abych ti objasnil proč zpíváme převážně v mateřském jazyce. Myslím si, že to má totiž obrovskou výhodu. Pro nás je to přirozenější a tím i vhodné. Jsme si tak jistí v tom, co se snažíme sdělit.
Jak hodnotíš současnou scénu metalové hudby?
Existuje skutečně mnoho kapel a někdy je těžké najít mezi nimi ty opravdu dobré. Často se stává, že pouští na světlo světa materiál, se kterým si sami nejsou zcela jistí, ale pustí to ven, jen aby něco vydali. To se mi nezdá jako šťastná volba. Myslím si, že by se takové kapely měly více soustředit na psaní písní jako takových a snažit se o co nejlepší zvuk. Některá dema, co pak slyšíš, jsou v podstatě jen šum, nic neříkající zvuk a to je škoda. Ale abych nebyl jen skeptický, musím připustit, že je také mnoho kapel, co opravdu dřou a mají vypilovanou techniku hraní, kterou dál zdokonalují a posouvají hranice, což je v zásadě i náš případ.
Mluvíš o nešvarech kapel v rámci skládání a celkově produkce. Stalo se ti samotnému něco zvláštního během hudební kariéry? Něco kuriózního řekněme?
No ano, ale řekněme, že se o tom nechci moc šířit (smích). Přijeď do Prahy na koncert a povím Ti to raději osobně (smích).
Ty víš, jak člověka navnadit (smích). To je samozřejmě legrace, nepřišel bych jen kvůli tomu a vsadím se, že mnoho fanoušků to cítí stejně, jako já. Chtěl bys jim něco na závěr vzkázat?
V pohodě, já to chápu (smích). Přijďte na koncert do Prahy a dáme si velký, skvělý český pivo a nebo raději mnoho piv! (smích)
|
