Švédští death-melodici Amon Amarth se vytasili s desátým studiovým albem které nese název „Jomsviking“. Jedná se o první koncepční album v jejich kariéře, vyprávějící příběh lásky a pomsty, odehrávající se v neklidné době raného středověku, kdy Evropa poznala moc elitní bojové sekty tzv. Jómských Vikingů.
O mix a produkci alba se postaral (stejně jako v případě minulého alba „Deceiver Of The Gods“) Andy Sneap, dlužno dodat, že nahrání nového materiálu provázelo několik komplikací, za všechny uveďme odchod bubeníka Fredrika Anderssona z kapely, který působil v kapele dlouhých sedmnáct let. Od roku 1998 nedošlo v kapele k žádným personálním změnám a najednou se kapela ocitla před otázkou, kdo se posadí na stoličku za bicími. Situaci zachránil Tobias Gustafsson, bývalý člen dnes již neexistujících Vomitory, který se úkolu zhostil bravurně a jeho technika hry vnáší do alba svěžest a zároveň není narušením typického rukopisu této severské smečky. Jeho působení je však dočasné a zda se stane plnohodnotným členem kapely je stále ve hvězdách. Významnou novinkou alba je také účast ženského vokálu, který si střihla metalová královna Doro Pesch v písni „A Dream That Cannot Be“. Mohlo by se zdát, že její heavy - hard rockově zabarvené hrdlo může narušit výraz death metalové kapely, ale Doro se konceptu severských válečníků velice vkusně přizpůsobuje, aniž by zanikl její hudební punc.
Příběh uvádí skladba "First Kill", která nese pro Amon Amarth tolik typické rysy (samozřejmě patrné i na většině alba), jakými jsou melodické pasáže, prokládané hřmotným vokálem Johana Hegga. "First Kill" se stala první ochutnávkou z této desky, zároveň k ní Amon Amarth natočili první videoklip. Tento krok kapela zopakovala ještě s písní „At Dawn´s First Light“, která je postavena na zvučných a propracovaných kytarových sólech Olavi Mikkonena a Johana Söderberga, ta jsou právě v této skladbě nejčitelnější. Není to však jediný song, který nese tak pestrý rukopis obou kytaristů, ve skladbách „Raise Your Horns“, „The Way of Vikings“ , či „Wanderer“ je kromě zřetelných a sympaticky melodických sól též patrná originalita Tobiasovy hry na bicí a dohromady toto spojení vytváří dojem, že album přináší oproti předešlým deskám jakousi přidanou hodnotu. Jsou to stále ti staří dobří Amon Amarth, ale hudebně zase o kus dál.
Jedenáct skladeb "Jomsviking" přináší propracovanou muziku s křišťálově čistým zvukem, pro fanoušky „Amon Amarth“ budou tím pravým ořechové a nenechají žádného příznivce seveřanů v klidu.
|
