MY FUNERAL - Harder Than This Life
Nové EP finské mlátičky My Funeral nabízí lehce dvojsečný zážitek. První tři songy vlítnou na posluchače jako Čech v ponožkách do sandálů, přičemž strhávají neurvalým crossovým nábojem, v němž se mísí punkový element s old-school thrashem a (hard)corovými frázemi i riffy. V tomto nečekaném a nekompromisním masakru navíc nechybí příjemné melodické vyhrávky („Future Violence“), které svá jemná lanka ještě více napnou v nejdelší položce „Seek The Truth“. V té ustane předešlý thrashový čardáš a atmosféra se přehoupne k moderním zpěvům a melodickému death metalu, což je ostatně žánr, na kterém kapela v roce 2005 rozjížděla svoji hudební dráhu. Cit pro spojení melodie s agresí muzikantům víceméně zůstal (při poslechu songu jsem si vzpomněl na desku „The Final Chapter“ od Hypocrisy), nicméně zábava jde o něco dolů, a to hlavně kvůli zpěvu Ilkky Sepponena, jehož projev připomíná opilého nihilistu. Ještě o kousek hůře si stojí závěrečná titulní skladba, která zaujme maximálně pohodovým sólem. Z toho vyplývá, že Finům jednoznačně více sedí rytmicky neurvalá podoba, při pokusech o atmosférické hrátky jsou maximálně průměrní.
6,5/10
YouTube ukázka - ... And More Violence
CONFUSED - Behind Closed Doors
Pravděpodobně nejlepší crossover/thrashová kapela současnosti, Amíci Municipal Waste, nepěkně dlouho otálejí s vydáním nové fošny (určitou útěchou je boční projekt Iron Reagan zpěváka Tonyho Foresty). Fanoušek žánru ale naštěstí strádat nemusí. Vyrojila se řada smeček, jejichž tvorba se kvalitou hodně blíží výše zmíněné partě. Stačí vzpomenout jména jako Dr. Living Dead, Siberian Meat Grinder, Ass nebo Insanity Alert. Do této nabušené linie pomalu, ale jistě nakukují další Amíci Confused se svojí plackou „Behind Closed Door“. Čtrnáct skladeb prosviští nervovým systémem jako potáhnutí z jointa trávy, stačí se jen uvolnit a nechat na sebe působit použité hudební látky, jejichž základ sosá prvotní hardcore punkovou esenci a díky nasazení aktérů, ale i dobrému soundu, má jejich dopad příjemně povznášející účinek. Tady není moc o čem psát, počínaje prvním songem „Jane Had An Abortion“ se strhne rytmická lavina, která válcuje vše v jejím poslechovém dosahu. Dobrému dojmu pomáhá i zpěvák Al, jenž se mimochodem jako host podílí na přípravě novinkového alba legendárních M.O.D. Jak název zmíněné písně napovídá, pánové umí zachovat nadhled, tak zásadní a důležitý pro crossoverovou hudbu. Není pořád nutné zpívat o stejných shitech, proč jednou nezhudebnit a nevyřvat frustraci z běžné všední situace, jako třeba když vás na ulici posere pták („Birdshit“). Deska Texasanů Confused zkrátka spolehlivě zabírá, jedinou výtku je možné směřovat ke zmíněné hyperaktivní rytmice, která se ani na chvíli nezastaví a nepoleví. Nějaký ostrůvek k vydechnutí by přišel vhod, asi jako když si jdete na párty odlehčit do postranní uličky. Zde pro něco takového není prostor, na druhou stranu se to dá díky krátké stopáži celkem v pohodě ustát. Dobrá práce.
7,5/10
YouTube ukázka - Skate Or Die
DUST BOLT - Mass Confusion
Němci Dust Bolt si za svoji desetiletou existenci stihli vytvořit slušné jméno. Není se co divit, o promo se jim totiž stará label Napalm Records. Jenom marketingová obratnost by samozřejmě nestačila, čtveřice muzikantů do toho umí pořádně šlápnout a svoji tvorbu nadopovat uvěřitelnou a do hudebního dění vtahující vášní. Na novince „Mass Confusion“ svoji od základu thrashovou autorskou vizi dále rozvíjejí o hardcorové a punkové vlivy, takže jsou najednou daleko více crossoverovou smečkou, nežli old-school thrash bandem. Tento drobný přerod nejde každému snadno do uší, já osobně jej však vítám. Zmíněné subžánry totiž vnášejí do „smrtelně“ vážného thrashe zábavový level, který disponuje poctivou dávkou přenositelné energie. U Němců je navíc opravdu znát, že se svojí hudbou baví a tak je poslech jejich novinky hlavně radostí. Nechybí svůdné thrashové riffy, atraktivní stavba songů nebo kontrastně melodické zpěvy a sóla. Na druhou stranu je patrná určitá dramaturgická rozkolísanost, kdy není úplně jasné, jestli pánové vůbec měli konkrétní představu o svém novém směřování. Někdy jsou až příliš chaotičtí („Mind The Gap“), jindy totálně otočí kormidlem a znějí jako Pantera na počátku devadesátých let („Exit“). Při songu „Portraits Of Decay“ se navíc začíná povážlivě protáčet autorský kolovrátek. Celkově je ale pořád fošna „Mass Confusion“ zábavnější, než některá „hluboce“ promyšlená koncepční díla, ze kterých ve výsledku čouhá pouze chladný odstup a bezzubá nuda.
7,5/10
YouTube ukázka - Mass Confusion
|
