Německá kapela Logar´s Diary brzy oslaví dvacet let existence, na svém kontě má ale teprve tři desky, přičemž je dělí značné časové odstupy, na tu aktuální pak museli fanoušci čekat celou jednu dekádu. Kvůli tomu zřejmě ztratili krok s koncepčním příběhem, který se rozvíjí od debutového alba a staví na postavě kouzelníka Logara ze hry Earthdawn. Lyrickou složku obvykle nechávám stranou, jelikož ji v powermetalové hudbě nepovažuji za podstatnou, u těchto Němců je ale její zmínka vhodná nejen kvůli zmíněnému konceptu, ale zejména z důvodu vokálních linek, které jsou hojně podřízeny příběhové naraci a jako takové mají zásadní dopad na celkové vyznění alba.
A nebývá to úplně k jeho prospěchu. Pěvecké hrátky ve stylu operních spolků Avantasia nebo Soulspell jsou sice atraktivní, musí však být organicky propojeny s hudební složkou a hlavně nepostrádat chytlavě vtahující vklad. Autorům Logar´s Diary se to daří zhruba z poloviny, přičemž platí, že si lépe si vedou v okamžicích, kdy ustoupí od vokálně-hraných postupů a nechají za svojí story mluvit hudbu. Z logiky věci se to týká intra „Foreshadow“, jenž je adekvátně výpravné a příjemně naladí na následující dění. To začíná ve velkém stylu a úvodní polovinu desky je možné v řadě ohledů označit za vysoce kvalitní. Šlapavé riffy první položky „Dreaming Wide Awake“ nezapřou thrashové kořeny, k podpoře „filmové“ atmosféry pomáhají krátké orchestrální výbuchy a variabilně nápaditá stavba písně. Potěchou jsou uvolněné a líbivé vokální linky, které nabídne také další song „Hunt“ s návdavkem melodických vyhrávek a zrychleným sólem. Němci mají blízko k pirátské tématice, ne náhodou přispěli v roce 2005 na tribute Running Wild svojí předělávkou skladby „Riding The Storm“. A právě typický zvuk Kasparkových kytar je ke slyšení v kusu „Return To Bartertown“, v němž i díky epicky nadýchaným zpěvům pokračuje nadprůměrná hudební zábava, která se protáhne i na akusticko-klavírní baladu „Pour The Past On Us“ s hostující pěvkyní Sofií Licanin, potažmo skladbu „Kratas – City Of Thieves“.
Její hororový nástup ale předznamenává temnější dění, které prostoupí většinu následujících písní, přičemž začne být kladen důraz na výše zmíněné zpěvně-vyprávěcí prvky. Ani to není špatné, zvlášť když se přidají hymnické motivy („The Broken Me“) nebo svižné tempo a atraktivní progové záseky („Waking Wide Asleep“). Přesto se již začnou vkrádat nudopudné příznaky a pocit, že deska trvá poněkud dlouho (celková stopáž činí padesát šest minut), aniž by nabídla dostatečné melodické zázemí. Skutečně, kdyby se oželela kupříkladu dvojice méně vtahujících položek „The Rage In Me“ a „Raiders Of The Twilight Peaks“, prospělo by to jak dynamice díla, tak jeho kvalitě. Závěrečný opus ve formě působivě vystavěné skladby „Ad Trivium“ pak mohl být dokonalou tečkou za velmi příjemnou – a navíc skvěle ozvučenou – nahrávkou. Takhle jsou její velmi kvalitní momenty lehce rozmělněny obsahovou kvantitou.
|
