To, že od posledního alba vyměnili mostečtí Alchemist dvě třetiny sestavy prakticky nic zásadního ohledně tvorby kapely neznamená. Hlavní postava, alchymista, zpěvák, kytarista a autor kompletně všech skladeb Mentol zůstává a tím pádem čekat nějaký hop a skok z tradiční houževnatosti by bylo bláhové. Nicméně Mentol začal před dvěma lety na albu „Damnation“ pouštět do své zaťatosti uvolněné pramínky světla a v tomto trendu pokračuje i na aktuální novince „Fear Business“.
Rozhodně to neznamená, že by Alchemist měli postupem času sklouznout do nějaké prvoplánové líbivosti, tomu jsou víc než na světelné roky vzdáleni, ale jistá přístupnost (dokonce se nebojím použít pojem docela silná atmosféra) je čím dál tím zřetelnější. A tentokrát s ní Alchemist své album dokonce otevírají. „Only Lies Need Beievers“ je postavená na až nezvykle vzdušném přitažlivém motivu, Mentolův poměrně neohybný vokál se tomuto trendu v rámci možností přizpůsobuje a připočtete-li k tomu fakt, že pod syrovým riffováním je ukryté tradiční alchimistické hračičkovství, které jednak přehledně vyniká díky tříčlenému obsazení, kombinovanému s čistým zvukem, jednak se nesnaží klouzat k nějakým technickým orgiím, spíš jen tak navolňuje tu tradiční neprostupnou syrovost, je na světě jedna z nejpřitažlivějších kompozic alba. Pochopitelně prostor pro ty, kteří si oblíbili někdy až křečovitou zarputilost kapely (stejně jako přitažlivou symbiózu kytar, pestré bicí a zajímavě ubublanou basu) je o něco rozsáhlejší, což deklaruje jak pátý díl Múzy „Muse V. (metALCHEMISTry)“ s odhodláním valícího se parního válce, stejně tak i šesté titulní pokračování „Muse VI. (Fear Business)“, vyrůstající z poetického vybrnkávání do houževnaté, syrové neohebnosti, která vyvrcholí v následující „Nothing Is As It Seems“. Jenže oproti předchozím deskám (anebo je to možná tím, že jsem poprvé v v té buldočí upracovanosti objevil nápad) jako by Alchemist věděli, kam chtějí jít a proto se ten syrový nátlak (ve většině případů, ke kterým zmíněná „Nothing Is As It Seems“, kde je nutné prokousávat se beztvarou hmotou, nepatří) zbavil pocitové mrtvolnosti. Možná je to i tím, že jednak tu přístupnost s nepřístupností od sebe nedělí hluboký příkop, ale mají k sobě poměrně blízko, jednak ty „chytlavější“ motivy (jak relativní pojem) jsou rozpostřeny průběžně po celé desce (melodická „Riahder (Song For Youdrayka I.)“, až hard rockovou lehkostí provoněná „The Greater Good“), příjemně vláčná „Rays Of Moonlight (Song For Youdrayka II.)“, či pohodová instrumentálka „Follow … If You Wanna“).
Jakýmsi mementem desky je pak bonusovka „Hříšný stín (Song For Youdrayka III)“. Alchemist najednou zní bigbítově. V rámci alba jde o příjemné, atmosférické a funkční odlehčení (a díky češtině snad i jakýsi vstřícný krok k domácí scéně), ale právě ta naprosto kontrastní nálada jasně deklaruje, že svérázní Alchemist jsou díky svému typickému výrazu nesnadno zařaditelní do davu a kdyby z něj snad chtěli cuknout, o tuto výsadu by lehce mohli přijít. Díky „Fear Business“, které je jednoznačně nejsilnější položkou diskografie kapely, jsem Alchemist poprvé přišel na chuť.
|
