24.09.2019
MEGADETH
Poslední zprávy hovoří o tom, že frontman Dave Mustaine ..více

24.09.2019
THE BEATLES
Bubeník Ringo Starr vydal sólovou desku "What`s My Name". ..více

24.09.2019
JORN
Zasloužilý norský pěvec naplánoval na 24. ledna kolekci ..více

24.09.2019
BLUT AUS NORD
Zasloužilá norská blackmetalová parta nezahálí ani ..více

24.09.2019
ANCIENT MOON
Francouzsko-belgicko-švýcarská blackmetalová trojice ..více

24.09.2019
NEBULA ORIONIS
Ruský jednočlenný projekt, který vede umělec ..více






SONATA ARCTICA - Talviö
Mám dojem, že vydavatelství za zvuk nemůže. T ..

RAMMSTEIN - Sehnsucht
Zde bych možná o bodíček slezl dolů.Není to ..

RAMMSTEIN - Herzeleid
Já bych se nebál dát za deset.Deska mě až na ..

ROXY BLUE - Roxy Blue
Want Some? Ta deska nebyla zas tak špatná.Byl to ..

SONATA ARCTICA - Talviö
Zvuk opravdu není ideální, slovo "chrčivý" je ..

SONATA ARCTICA - Talviö
Nic ti není do toho, na čem muziku přehrávám. ..

SONATA ARCTICA - Talviö
Petronius, na čem si to přehráváš, že ti to ..

SONATA ARCTICA - Talviö
Co se týká zvuku, tak mě se naopak líbí, jak ..

SONATA ARCTICA - Talviö
S recenzí téměř ve všem vyřčeném souhlasí ..

ARAKAIN - Legendy
...opět předvádí své znalosti hudební histor ..




Za poslední měsíc:
ARAKAIN - Schizofrenie
2303x

HAMMERFALL - Dominion
1997x

ARAKAIN - Black Jack
1364x

ARAKAIN - Salto Mortale
1040x

FREEDOM CALL - M.E.T.A.L.
975x

ARAKAIN - Legendy
825x



27.09.2019
ZÁVIŠ, ... A STALI SE OVCÍ, BLIKAJÍCÍ MIMINKO. ..
Havlíčkův Brod - Oko klub ( bar ), začátek od:20:00, vstupné: 150

27.09.2019
NAHUM, INNERSPHERE, PURNAMA, KAZISVĚT..
KOLÍN - U VODVÁRKŮ, začátek od:19:00, vstupné: 150

28.09.2019
NAHUM, INNERSPHERE, PURNAMA, ENDLESS DRAIN..
TÁBOR - STŘELNICE, začátek od:19:00, vstupné: 150



článků celkem: 7152
recenzí: 5847
reportů: 563
rozhovorů: 378













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


AVENGED SEVENFOLD - The Stage

To si tak 27. října prohlížíte hudební servery a najednou se na vás začne odevšad hrnout zpráva, že Avenged Sevenfold vydali neočekávaně nové album. Cože? Apríl je přece v dubnu, to musí být nějaký trolling nebo omyl. Oficiální prohlášení ale není jiné, a tak nezbývá než veškeré naděje směřující k prosinci (kdy měla novinka původně vyjít) realizovat ihned a pustit se do objevování. V době, kdy se alba velkých kapel oznamují i několik let dopředu a pravidelně jsme masírováni singly a rozhovory před samotným vydáním, je tento opačný přístup velmi příjemnou změnou. Dokonalý marketing završilo ještě celosvětové vysílání živého hraní kapely na střeše budovy jejich nových chlebodárců – Capitol Records a občasné zahlédnutí velkého loga Avenged Sevenfold všude po světových metropolích během října.

K tomuto geniálnímu tahu se však vztahuje jedna myšlenka, kterou nemůžu vytěsnit z hlavy. Dovolte mi nyní divokou fabulaci. Dle dostupných informací se mělo nové album jmenovat „Voltaic Oceans“ a vyjít mělo letos 9.12. Proč ta náhlá změna? Zaprvé v druhé půlce listopadu vydává dlouho očekávanou desku i Metallica, takže by bylo více než pravděpodobné, že se do konce roku o ničem jiném mluvit nebude. Vedení Avenged Sevenfold si tedy sedlo s muzikanty a vymyslelo plán na posunutí vydání téměř měsíc před Metallicu s tím, že nečekané vydání desky bude mít výrazný efekt, který by mohl trvat s trochou štěstí pár týdnů. Lidé začnou naposlouchávat všechny písničky, začnou debatovat o celém dokonalém překvapení a hle – do vydání nové Metallicy bude zbývat už jen pár dní. Šokující odhalení tak bude výhrou pro všechny strany. Zadruhé: kapela se s původním studiem Warner Bros. nerozešla v dobrém a případ skončil i u soudu. Warneři se po odchodu A7X ihned vytasili s oznámením kolekce největších hitů kapely, které vychází 2. 12., tedy týden před plánovaným datem „Voltaic Oceans“. Náhoda?

Je sice pravděpodobné, že výše uvedený odstavec je snůškou blábolů a vše bylo do puntíku již dávno promyšlené dopředu, ale proč to všechno píšu? Protože produkce desky je včetně materiálu samotného nedodělaná. Bicí souprava je v mixu neúměrně vysoko, samply jsou taktéž hodně výrazné, kytary tím pádem trochu utopené (především tedy Zackyho rytmická kytara) a zpěv M. Shadowse nikdy nebyl mdlejší a nudnější. Vše souvisí se vším a je možné, že ten chybějící cca měsíc do 9. 12. by všechny tyto neduhy mohl smáznout. Ale taky nemusel. Budu se zřejmě opakovat stejně jako všichni ostatní, ale citelně chybí Jimmy „The Rev“ Sullivan, který krátce před vydáním desky „Nightmare“ tragicky zahynul. Nejedná se ani tak o bubenické dovednosti (Brooks Wackerman je na tom technicky skvěle a dokonce Jimmyho styl i zřejmě záměrně připomíná) jako spíše o skladatelské schopnosti a cítění. Na novém albu chybí velké stadiónové refrény, chybí typické výrazné kytarové dvojhlasy a chybí pořádné melodie. Zkrátka chybí hity. Nekoná se žádné „Afterlife“, „Almost Easy“, „Nightmare“ nebo „Chapter Four“. Všechno je na sebe naházené bez ladu a skladu a chybí tomu dohled a vytřídění nápadů. „The Stage“ tak v konečném důsledku působí jako produkt na hranici mezi demoverzí v pokročilé fázi a prvotním nástřelem mixu.

Dost už bylo osočování a hanění. I když se novinka v lecčems nepovedla, převládá z ní příjemný pocit už kvůli jediné věci: kapela zní jako před deseti lety. Bezkrevná a nudná plejáda okopírovaných klasických postupů hardrockového střihu s názvem „Hail to the King“ se naštěstí neopakuje. Naopak, výměna bubeníka a zdá se, že i studia, vlila členům novou krev do žil. Místo pohodlnosti a lenosti nastupuje kreativita a risk v podobě přepálené stopáže a hutných instrumentálních pasáží. Ty jsou zdaleka tím nejlepším, co může nová placka nabídnout. Synyster Gates opět trápí kytaru ve všemožných polohách a Brooks Wackerman mu zdatně sekunduje. Z přehršle nápadů musím zmínit třeba hlavní riff v chytlavé „God Damn“, punkově svižný refrén v „Paradigm“ nebo výraznou dechovou vložku v „Sunny Disposition“. V rovině skladatelské je na tom nejlépe titulní skladba s výbornou mezihrou, solidním refrénem a vydařeným textem. „The Stage“ je albem koncepčním a texty se opírají o témata umělé inteligence, budoucnosti lidstva, velké otázky vesmíru a naší existence. Tento progres a zrání jednoznačně kvituji.

Kapitolou samu pro sebe je závěrečná skladba „Exist“, která si z celkové stopáže desky uzmula rovnou patnáct minut a dělí se na tři oddíly. První část je ryze instrumentální a působí takřka jako náhodný jam ve zkušebně. Od sedmé minuty začíná druhá část, kterou lze charakterizovat jako neurážející baladu a o závěr se postará opět instrumentální vložka plynule navazující na předcházející pomalejší kousek. Výtka je jasná: necelých deset minut instrumentálního blbnutí je naprosto zbytečných. Přitom kapela již v minulosti dokázala, že psát epické dlouhé skladby umí („A Little Piece of Heaven“, „M.I.A.“, „I Won´t See You Tonight“), ale s tím rozdílem, že jsou asi o cca polovinu kratší a obsahují asi třikrát víc záživnějších nápadů, spojených v jeden komplexní celek. Na to, aby A7X vyrukovali s podobně rozmáchlým opusem nad deset minut a snažili se přiblížit skladatelským schopnostem takových umělců jako Tobias Sammet nebo Tuomas Holopainen (kteří dokázali, že tuto disciplínu zvládají dokonale), zkrátka nemají.

Jak tedy zhodnotit „The Stage“? Určitě jde o krok správným směrem a o ujištění, že kapela má pořád co nabídnout. Tentokrát však narazila na zbytečně velké ambice a snahu přebít minulé album kreativitou a invencí. Z této snahy pak pramení těžkotonážnost alba a kostrbatý dojem z prvních poslechů. Více péče by kromě skladatelské složky snesla i produkce, která se pomalu blíží polotovaru. Vše ovšem přebíjí výrazný plus ve znamení progresivity, kreativity a návratu zpátky někam mezi alba „City of Evil“ a „Avenged Sevenfold“. To si myslím, že fandům bude stačit. Že Avenged Sevenfold jsou zpět. Rád bych dodal „v plné síle“, ale to už pravda bohužel nikdy nebude.

Eagle             


www.avengedsevenfold.com

YouTube ukázka - The Stage

Seznam skladeb:
1. The Stage
2. Paradigm
3. Sunny Disposition
4. God Damn
5. Creating God
6. Angels
7. Simulation
8. Higher
9. Roman Sky
10. Fermi Paradox
11. Exist

Sestava:
M. Shadows – zpěv
Synyster Gates - sólová kytara
Zacky Vengeance - doprovodná kytara
Johnny Christ - baskytara
Brooks Wackerman - bicí

Rok vydání: 2016
Čas: 1:13:35
Label: Capitol Records
Země: USA

Diskografie:
2001 - Sounding the Seventh Trumpet
2003 - Waking the Fallen
2005 - City of Evil
2007 - Avenged Sevenfold
2010 - Nightmare
2013 - Hail to the King
2016 - The Stage

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 14.11.2016
Přečteno: 3104x




počet příspěvků: 7

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Chce to dát tomu druhu šanci :Po prvním poslechu...1. 01. 2017 20:12 Mazafi
Dodatek k hodnocení Sunny Disposition...17. 11. 2016 18:03 Aldys83
4,7/10Někdy chaotické,...17. 11. 2016 17:51 Cheeta
6,5/10Po druhém poslechu...17. 11. 2016 17:40 Aldys83
SamozřejměHail to the King,...15. 11. 2016 21:47 b.wolf


 
Metalforever.info © 2006 - 2019     RSS - články

stránka byla načtena za 0.18262 sekund.