Mrknete-li na bandzone jihlavské kapely Sotury, dozvíte se, že kapela hledá basáka. Mrknete-li na níže uvedená slova kytaristy Dejwa Tůny, dozvíte se třeba i to, že už to pravda není a Sotury se tak zase posunuli blíž k nahrávání druhé desky, ke kterému se odhodlávají již od roku 2014.
V příštím roce vrcholí vaše první oficiální dekáda, i když název Sotury jste začali používat až krátce před vydáním první desky „Temné údolí“. Jak bys těch v současnosti ještě necelých deset let života kapely zhodnotil, co považuješ za nejvýznamnější okamžiky a chystáte k desetiletému výročí nějakou oslavu či speciální akci?
Nejvýznamnější okamžik byl podzim roku 2011, kdy vznikla skupina Sotury. Došlo totiž k ustálení sestavy a naše skladby konečně dostaly finální podobu, s kterou jsme byli spokojeni a věděl jsem, že tímhle směrem má cenu pokračovat. Za počátek tedy považujeme zlomový rok 2011 a tím pádem letos oslavíme 5 let kapely. Původně jsme chtěli vydat k výročí nové album, ale vzhledem k tomu, že máme nového basáka, nahrávání se nám opět posunulo. Nicméně by se to mělo projevit na jeho kvalitě.
Při zkoumání vaší historie je zřejmé, že vzhledem k častým změnám v sestavě dát dohromady kapelní rodokmen by byla asi hodně náročná práce. Čím si vysvětluješ tak intenzivní škatulata, můžeš představit aktuální složení kapely?
Jak jsem psal výše, počátek Sotury se mapuje k roku 2011, kdy se zrodila nová sestava. K té se v roce 2012 připojil náš poslední pátý člen zpěvák Kóča. V této sestavě bychom hráli do současnosti, pokud by nás z osobních důvodů neopustil náš baskytarista Dan. Momentálně se tedy kapela skládá ze dvou kytaristů Dejwa a Stanleyho, zpěváka Kóči, bubeníka Pepejka a nového basáka Tomáše. Zjistili jsme, že najít basáka není jen tak, hlavně tedy u nás v Jihlavě.
Ozvalo se nám pár lidí na inzerát, ale nikdo nesplňoval naše požadavky být z okolí, zhruba v našem věku a se stejným hudebním vkusem. Nakonec jak říká staré přísloví „pod svícnem je největší tma“, oslovili jsme současného basáka Tomáše, který zkoušel ve vedlejší zkušebně.
Čím bys neznalého posluchače nalákal na poslech kapely Sotury , co považuješ za vaši nejsilnější stránku?
Posluchače chceme zaujmout melodickou a zároveň harmonicky tvrdou muzikou a každá naše skladba má svůj příběh.
Když jste kapelu zakládali, jaké jste s ní měli ambice a plány, jak daleko jste se na téhle cestě dostali a co je v současné době pro tebe tím největším hnacím motorem?
Naše ambice jsou vystupovat po celé ČR na nejznámějších festivalech a kulturních akcích. Našim hlavním cílem je prezentovat vlastní tvorbu a dostat se tak do povědomí české hudební scény.
Vaše první album „Temné údolí“ vyšlo v roce 2012, co jste na něm vašim příznivcům nabídli a jak jej hodnotíš s odstupem času?
Drtivá většina věcí začala vznikat ještě v mé původní kapele Alastor, ovšem jejich podoba se ustálila až v pojetí Sotury společně s novými věcmi, které jsme na toto album nahráli. S odstupem času si teď říkám, že bychom pár věcí udělali po zvukové stránce jinak, ale z kompozičního hlediska bychom nic neměnili.
Z vašich stránek je zřejmé, že první základy nové desky jste začali nahrávat již někdy koncem roku 2014. Kde se nahrávání zaseklo a jak to s novou deskou vypadá? Máš už nějakou konkrétní představu, jak bude vypadat a kdy jí chcete vydat? Došlo i v průběhu času k nějakým změnám ohledně toho, co na desce bude, bude postavená na novějších věcech nebo to, co je vize z roku 2014 ještě stále nezměněná?
Přesně jak píšeš, novou desku jsme začali nahrávat na konci roku 2014. V té době jsme téměř hotové všechny skladby a postupně začali s nahráváním. Jak první, tak i druhou desku si nahráváme sami a postupně jsme dovybavovali studio a tím pádem se nahrávání víc a víc odkládalo. Čáru přes rozpočet nám udělalo stěhování do nové zkušebny. Potom jsme řešili nového basáka a bylo toho celkově moc. Teď už nám nic nebrání v nahrávání, materiál na desku máme připravený a laborujeme se zvukem, aby byl slyšet co největší zvukový progres vůči první desce a chceme lidem ukázat, že i v „amatérském“ prostředí lze dosáhnout slušného zvuku.
Řešíte zvuk desky, ať už s ohledem na výběr studia, na to, co ve zvuku upřednostnit, co upozadit, na čem si dát záležet? Existuje nějaká nahrávka, kterou jste brali jako vzor?
Jak jsem psal výše, desku si nahráváme sami a hodně zkušeností teď máme z profi studia SONO RECORDS. Určitě nejvíc si chceme dát záležet na zpěvech a v SONU jsme nebyli spokojení se zvukem kytar. V SONU jsme jako vzorovou nahrávku brali Diovu skladbu Holy Diver od kapely Killswitch Engage.
Jak často koncertujete, jste s touhle frekvencí koncertů spokojeni, kde vás je možnost v nejbližší době vidět. Máte nějakou představu o tom, jestli vás v souvislosti s chystanou deskou bude možnost vidět i v místech, kde běžně nehrajete?
Četnost koncertů se mění dle domluvených akcí v daném období. Snažíme se ale hrát co nejčastěji a s pořadateli domlouváme podmínky tak, aby byly obě strany spokojené.
Spokojeni momentálně úplně nejsme, ale před nedávnem se naše kapela rozrostla o šikovného a aktivního manažera a v příštím roce by mělo klapnout plno akcí. V nejbližší době budeme hrát hlavně po Vysočině, ale zavítáme např. i do Hodonína či Tachova. Pokusíme se udělat menší turné po Česku, ale tento nápad zatím probíráme mezi sebou jako druhotnou záležitost. Primárním cílem je dokončit práce na CD!
A teď už jen závěrečný prostor pro to, co bys ráda řekl, aniž bych se Tě na to zeptal.
Chtěl bych jen poděkovat všem našim fanouškům za projevenou trpělivost ohledně vydání druhého alba. Je těžké připravovat CD a věci kolem ve volném čase, když jsme navíc unaveni ze zaměstnání, které nás prozatím živí. Nechceme se vymlouvat a stěžovat si, ale taková je realita. Fanoušci mají také svá zaměstnání a povinnosti, a proto nám snad rozumí. Každopádně jak bylo zmíněno výše, plánujeme nespočet koncertů v roce 2017, které budeme postupně zveřejňovat na oficiálních stránkách kapely a na facebooku a těšíme se na všechny, kdo nás navštíví.
|
