Nebýt toho, že na bubenickém štokrleti nahradil Grazina Mariottiho velmi šikovný novic Matteo Gigli, dalo by se o albu „Living Storm“ lakonicky konstatovat, že u italských Septem je naprosto vše při starém a kapela, přesně podle receptu, použitém na tři roky starém debutu, spíchla další desku. Takhle aspoň ta změna v sestavě, která na celkové vyznění však nemá žádný větší vliv, je tím střípkem, který tohle tvrzení oživí. Na druhou stranu, proč měnit něco, co funguje? Jelikož eponymní prvotina Septem byla hodně poslouchatelným a trvanlivým albem, je vlastně úvod tohoto článku i tím nejlepším doporučením pro „Living Storm“. Tedy za předpokladu, že patříte k těm, kteří nemají problém s tím, že při namátkovém zasunutí jednoho z alb si nemusíte být úplně jisti tím, které vlastně posloucháte.
Jen pro připomenutí - velká lžíce heavíku, hrst power metalu, špetka thrashe a ždibíček ugrowlovaného deathu. Škatulkování a porcování debutové nahrávky Septem je zbytečné. „Septem“ drží pohromadě, sází na dobré melodie, solidní hráčské umění členů kapely i dobře čitelný zvuk. Taková optimistická, poměrně nenápadná deska, která – možná kupodivu, neb vážně nevaří ze žádných složitostí – se hned tak neoposlouchá. Vyjma názvu alba není potřeba na tomhle tvrzení cokoliv měnit, za vypíchnutí stojí skutečnost, že na místo instrumentálky kluci tentokrát vsadili na baladickou polohu v milostné „Waiting For Dawn“, kde kombinace akustické kytary, vláčně uvolněného civilního zpěvu Daniele Armaniniho a postupného stupňování napětí velmi příjemně odlehčí dynamičnost rychlých kousků.
Těm vévodí sympaticky nenápadná „Midnight Sky“, v úvodu silně koketující s tajemnou atmosférou, postupně se vyvíjející v tradiční riffovou honičku. Pokud budete chtít mermomocí hledat moment, na který byste na debutu jen těžko narazili, určitě uspějete s dětským sborem v úvodu „Cielo Drive“, která při zvolnění nabídne i neobvykle dramatickou pasáž. A vzhledem k tomu, že stejně jako minule platí konstatování, že „Living Storm“ je kvalitativně hodně vyrovnaná kolekce, je zbytečné hledat vrcholy, či vyloženě slabší místa, stačí si užívat příjemně nápaditou muziku.
Septem jsou jasnou sázkou na jistotu. Těžko s „LIving Storm“ uloví mezi již jednou oslovenými nového příznivce, ale ty, kteří si pomlaskávali u debutu, určitě potěší. Takže za mě palec více méně nahoru.
|
