V pořadí třetí studiovce švédských metláků Lancer předcházelo sepsání smlouvy s firmou Nuclear Blast. To lze jistě označit jako zásadní posun v životě hudebníků kapely, budiž jim přáno, já osobně však ve zmíněném kontraktu moc velký smysl neshledávám, vždyť Švédové na prvních dvou albech nepřinesli nic extra výjimečného, a pokud se osobitosti týká, zněli spíše jako tribute band Iron Maiden. I tak je pro mě velkým překvapením, že novinka "Mastery" je dokonce ještě méně zdařilá, nežli dva roky starý předchůdce s názvem „Second Storm“.
Ten alespoň sršel energií a sem tam zavoněl líbivým refrénem, nové album však v obojím zaostává a dokáže zaujmout jen velmi úsečně. Spojitost s Iron Maiden přitom zůstává a je patrná zejména v pokusech o dramatičtější stavbu písní (např. song „Victims Of The Nile“), aniž by však švédští autoři byť jen zavadili o sofistikovanou zručnost Britů. No a pak zde máme zpěváka Isaka Stenvalla. Ten se snaží (soudě dle fotky níže) vizuálně stylizovat do Bruce Dickinsona, hlasově ale silně evokuje – zejména ve vibratech - Michaela Kiskeho, takže celá záležitost připomíná obrázek Eddieho s dýňovou hlavou, což není úplně líbivá představa. Nikdo mi přitom nenamluví, že jde o podobnost čistě náhodnou, vždyť minimálně závěr položky „Envy Of The Gods“ kopíruje obdobný úsek skladby „Keeper Of The Seven Keys“, a to způsobem odpovídajícím praktikám nejamatérštějších zlodějů pražské galerky.
V zrcadlovém odlesku s alarmujícím nápisem „Iron Maiden meets Helloween“ provibruje většina hudebního obsahu s tím, že se jen málokdy dostaví chytlavost, jež by dala na tuto problematickou skutečnost zapomenout. Nicméně pár okamžiků se najde, kupříkladu druhý song „Future Millennia“ disponuje slušným tahem, nejlépe si pak vede položka „Widowmaker“, kterou lze označit za hitovku s líbivým klenutím a konečně také zdařilým melodickým motivem v sólu. Špatně si nevede ani závěrečná bonusovka „The Wolf And The Kraken“ s nakažlivě pochodovým tempem, všechny další atraktivní okamžiky už jsou ale poznamenány několikrát zmíněnou podobností, no a zbytek je prostě jenom průměrný nebo nezajímavý. Aby toho nebylo málo, úplně dokonale nevyšel ani zvuk, což je vzhledem k dostatku financí souvisejících s novou smlouvou malinko na pováženou. Deska "Mastery" se zkrátka příliš nepovedla, víc netřeba dodávat.
|
