Tasmánští čerti jsou zpět s novou studiovkou. Tahle parta v minulosti nahrála několik zatraceně povedených skladeb, ke kterým se neustále vracím jako pouliční alkoholik ke své pravidelné dávce plastového piva. Pánové jsou totiž schopni namíchat osobitý a velmi lahodný hudební nápoj, který zdobí powermetalové melodie, chuť dodávají heavíkové riffy a říz jistí přesný obsah thrashové pálenky. To vše za optimistického vokálního doprovodu Jono Barwicka, jehož originální hlasové zabarvení zaručuje jedinečnost slyšeného zážitku. Novinka a v pořadí třetí fošna s názvem „Sinner´s Lament“ pak na zmíněný jakostní mix plynule navazuje a s přehledem potvrzuje metalovou nadupanost této australské kapely.
Úvodní dvě skladby „Sinner´s Lament“ a „Wicked Way“ působí ještě malinko nesměle, když nabízejí spíše standardnější hudební příděl, nicméně v obou položkách se již nacházejí méně tradiční lákadla v podobě akustické mezihry s ženským zpěvem a jemným symfonickým doprovodem, resp. hardrockový feeling a velmi chutné melodické vyhrávky. Ty jsou, pravda, méně překvapivé, neboť nejrozmanitější kytarové eskapády patří k Taberah od doby jejich vzniku, stejně tak rock´n´rollová hravost a dynamický švih, kteréžto hodnoty naplno rozkvetou v trojici následujících písní „Harlott“ (že by pozdrav krajanům ze stejnojmenné kapely?), „Horizon“ a „Child Of Storm“. Ve všech hrají prim jednoduché, ale zcela funkční riffy, v případě posledně jmenované zaujme i chytlavý refrén, na což je nutné upozornit zvlášť, jelikož v této disciplíně obvykle Australané až zase tolik nevynikají, jejich síla spočívá ve schopnosti napsat celkově zábavnou a soudržnou skladbu, ve které chorus nezáří jako zamýšlený vrchol písně, ale přirozeně a nenásilně zapadá do jejího okolí.
Zmíněnou trojicí skladeb ovšem slušná metalová show ani zdaleka nekončí, naopak sebevědomě pokračuje dál, nejprve nadýchanou baladickou kompozicí „Dance Of The Damned“, a poté strhující thrash´n´heavíkovou jízdou „Crypt“. Tu jsme sice již mohli slyšet na loňském EP, nicméně jde o skladbu natolik povedenou, že její repetice vůbec ničemu nevadí. „The Final March Of Men“ je jasně ovlivněný Železnou Pannou, australští autoři ale šlapou po inspiračních cestičkách chytře, když Brity následují v jejich stavebně-kompoziční brilanci, ve vášnivém a uchu mimořádně lahodícím melodickém ohňostroji, jenž se rozpoutá za polovinou písně, už jedou jen a pouze za sebe.
Je proto trochu škoda, že závěrečný kus „Heal Me“ na předešlé dění nenavazuje, když nabízí nečekaně unavený a v refrénu dokonce protivný hudební obsah. Situaci částečně zachraňují sólové vyhrávky, neblahý dojem se ale napravit nepodaří. Dvojsečně působí i bonusová položka, kterou tvoří coversong „Hotel California“ od Eagles. Australané jej dokázali zpracovat s obdivuhodnou energií, zejména sólová část skladby je čistokrevným speed´n´heavy masakrem, jakoby tím ovšem vylekali původního ducha písně, jenž zmizel neznámo kam. Rozporuplnější dojezd alba je tedy nutné zohlednit ve výsledném hodnocení, nenechte se však rozhodit a „Sinner´s Lament“ co nejdříve spusťte ve svých přehrávačích, litovat nebudete, za to ručím vlastní klávesnicí.
|