Jakoby nebylo samo o sobě dostatečně zajímavé, že parta Jenner pochází z pro thrashmetalový žánr celkem netradičního Srbska, tuhle novou sebranku ještě k tomu tvoří čtveřice dosti pohledných žen. Když se podívám na jejich fotografie, napadá mě jediné: thrash metal ještě nikdy nebyl tak sexy! A nejde pouze o to, že by mé pocity ovládaly jiné orgány, nežli mozek, holky jsou totiž zároveň velmi dobré autorky a hudba jejich debutu „To Live Is To Suffer“ je natlakovaná jako deset papiňáků. Dámy začínaly jako cover-band, postupně došlo k několika personálním změnám, nejnovější zprávy kupříkladu hovoří o odchodu baskytaristky Mini, můžeme si ale být jistí, že náhradou nikdy nebyl a nebude chlap, tady totiž vládne tvrdý matriarchát, z čehož ovšem pánové můžou jenom těžit. Vždyť co může být lepší, než při koncertě zapařit na skvělou hudbu a ještě mít možnost se pokochat pohledem na sličné dívky?
A že důvodů k rozpohybování celého těla existuje několik! Počínaje skladbou „Factory Of Death“ totiž startuje sytá thrashmetalová jízda s dotekem osmdesátkového heavíku, ve které neschází rytmická dynamika, jež výrazněji nepoleví až do závěrečného kusu „Opened (On The Table)“, přičemž ve spojení s chutnými riffy zážitek nejednou atakuje samotné centrum poslechové slasti. Daří se to kupříkladu skladbám „Hear The Thunder Roar“ a „Demon´s Call“, na vrchol pak stavím neodolatelný nátisk „On The Judgement Day“, ve kterém kromě strhujících kytarových nájezdů rovněž překvapí průnik melodického sóla a chytlavých vyhrávek. Podobné ozdoby srbské autorky navlékly i na tóny tracku „How Deep Is Your Greed“, kde rytmika z rychlého tempa přepne do šlapavého marše a zase je o – koncertní či pokojovou - zábavu postaráno.
K tomu připočtěme opravdu vyšperkovaný sound (kytary řežou jako motorové pily a bicí jenom zvoní) nebo vokál Anđeliny Mitić, jež i přes čistotu svého projevu nezapře správně dávkovanou frackovitost ala Kimberly Goss z nejlepších (tedy raných) dob finských Sinergy a je nad srbské slunce jasné, že zde máme čest s velmi dobrou nahrávkou. Je možná pravda, že některé položky po parádním rozjezdu postupem hrací doby upadnou v malinko obyčejnější metalový příspěvek, či naopak chytnou více dechu až v samotném závěru („Silent Killer“), deska má ale naštěstí rozumných třicet sedm minut, takže se energická koncentrovanost nestihne příliš rozutéct. A pokud by přece jenom pozornost na chvíli polevila, není nic snadnějšího, než se podívat na (libovolnou) fotku kapely a můžete si být jisti, že si vás holky díky své vizáži zase rychle hodí na svoji stranu (což nemusí nutně platit jenom pro pánskou část posluchačů). Zkráceně řečeno: kapela Jenner, rovná se živelný a neodolatelně svůdný metal!
|
